Zatímco se Sasuke ve své šestkové Mazdě řítil z práce přímo domů, dlaněmi silně stiskávaje volat, tak, až mu bělaly všechny klouby, tisknul k sobě zuby tak silně, až hlasitě skřípaly na celé auto a s nohou na pedálu, jako kdyby snad jel nějaké nelegální městské závody, nebo co, si stále dokola a dokola přehrával rozhovor, který ještě před několika málo minutami vedl se svým nadřízeným v zasedací místnosti.

I přesto, že pracovní den ještě stále nekončil a bylo teprve něco kolem půl jedné, byl mladý Uchiha tak strašně naštvaný, že se sebral a odjel domů, aby se uklidnil. Stupidita návrhu jejich hlavního manažera ho zasáhla natolik, že by se vůbec na nic nedokázal soustředit... a teď vlastně už ani nechtěl. Navíc představa, jak všechno hází za hlavu, jako kdyby vůbec o nic nešlo a pokračuje v práci, jako by se nechumelilo, zatímco ostatní, kteří o tom dementním plánu věděli, po něm po očku nenápadně pokukují, mu přišla naprosto absurdní. Jak si Hatake sakra mohl myslet, že jim na něco takového kývne? To snad zešílel, nebo co?!

Nikdy nebyl jako jeho otec, aby si hrál na Jashin ví jak úspěšného, egoistického muže, pro nějž bylo i to nejlepší z nejlepších hluboko pod jeho úroveň, ale sakra, tohle na něj bylo trochu moc! Byl Uchiha, sakra! Strávil pět dlouhých let studiem scenáristiky a režisérství, protože jej to odvětví vždycky zajímalo a byl ochoten, zcela zpřetrhat většinu pout se svou rodinou, jen proto, aby se tomuto oboru mohl věnovat i po ukončení studia. Nastoupil sice do společnosti, která natáčela porno, ale pouze za účelem, aby získal zkušenosti. A oni s ním byli spokojení, už od druhého dne mu dali dost prostoru, aby se projevil, a díky němu došlo ke spoustě pozitivních změn, díky nimž jim rapidně stouply tržby. A jak mu za to poděkovali?! Chtěli z něj udělat obyčejnýho řadovýho pornoherce, kterej musí roztáhnout nohy, jen aby se uživil?

"No tak to ani náhodou!" procedil vztekle mezi zuby. Obličej měl tak zamračený, až se mu na čele objevilo několik tlustých vrásek a rty, skrze které vypouštěl tiché vrčení, měl stažené do tenké linky. "Na takovým místě nemůžu pracovat. Ne, když zacházení s nejlepším zaměstnancem, jakýho si mohli přát, vypadá takhle!"

Zbytek města, který ho dělil od jeho bytu, projel rychlostí blesku. Už se nemohl dočkat, až se zavře doma a pořádně si na něčem vyleje svou frustraci. Hned potom, až se dostatečně osamotě vyvzteká, začne hledat novou práci. I kdyby měl přece jenom dělat v tom posraným mekáči, všechno bylo lepší než tohle.

Jakmile sjel z hlavní silnice a po několika minutách se konečně dostal ke svému bloku, trochu se mu ulevilo. Nemohl se dočkat, až si doma otevře nějakou dobrou flašku a dá si panáka. Po tom dnešku by si ho vážně zasloužil.

O něco zpomalil, hodil blinkr a pak konečně vjel na parkoviště před panelákem. Jaké bylo jeho překvapení, když uviděl, že na jeho místě parkuje až podezřele známé, uhlově černé elegantní Volvo.

,Cože? Co tu dělá Itachi? Nepamatuju si, že bych ho sem zval...,' napadlo ho jako první hned potom, co si vybral jedno ze zrovna neobsazených parkovacích míst a vypnul motor.

,To jsi teda vynikající mladší bratr,' ozvalo se jeho svědomí, ,když ses mu od svého příjezdu ani neozval. Hlavně, že máš zálusk na tu padesátiletou láhev whiskey, co ti poslal jako dárek za promoce.'

,Sklapni,' okřikl Sasuke své svědomí, ,Na tohle nemám čas, ani náladu!'

Nemohl si však pomoct, aby se alespoň trochu nezastyděl. Pravdou bylo, že Itachi byl snad jediný, kdo ho celá léta v jeho studiích podporoval. A přesně, jak slíbil, nechal mu do Konohy jen pár dní poté, co se přestěhoval, poslat pěkný dárek v podobě opravdu drahé flašky nechutně předraženého alkoholu.

Jakmile vystoupil z auta, ušel těch několik kroků a pohledem se zadíval na SPZtku. Jo, rozhodně byla Itachiho. Zhluboka se nadechl, zvedl zrak a zadíval se na své okno ve čtvrtém patře a několikrát zamrkal. Možná, že to vlastně nebylo tak špatné, že se jeho starší bratr ukázal na neohlášené návštěvě. Bylo mu jasné, že z něj Itachi bude chtít tahat rozumy a nechat si vyprávět o tom, jak se mu v Konoze zatím daří. Rozhodně neměl v plánu mu říkat, v jakém podniku dělá, ani co se během dneška přihodilo, ale možná by nebylo tak špatné, si trochu popovídat, přijít na jiné myšlenky a uklidnit se.

Rozhodně kývl hlavou a donutil se, jemně se pousmát. Pak konečně vyrazil ke vchodu, aniž by si všiml, že místo, kde parkuje, má už pěkných pár dní vlastní jmenovku s jeho jedním nejmenovaným sousedem.

***

"Háló, Itachi?" zavolal černovlásek do ticha bytu, když konečně dorazil, sundal si boty, úhledně je složil do botníku a vyrazil do obýváku, kde očekával, že najde svého staršího sourozence, jak si čte jednu z jeho knih, nebo popíjí kávu, avšak jakmile spatřil osobu, která drze vysedávala na jeho gauči, prudce se zarazil na místě a tlak mu vyletěl ještě víc, než s Kakashim v zasedačce.

"Ty?!" vydechl zčásti nevěřícně, zčásti vztekle a spodní čelist mu překvapením povadla.

***

Přibližně o půl hodiny později přijížděl domů plavovlasý pornoherec. Toho dne se mu podařilo procpat se na ranní natáčení, které mu vyneslo rozhodně víc peněz než videa natočená v předchozích týdnech, ale něco mu říkalo, že na zaplacení dluhu, který měl u toho slizkého hada, to stejnak stačit nebude. Navíc, když mu každý den, co nezaplatí splátku z minulého měsíce, naskakovaly další penále.

Bylo mu jasné, že to nakonec bude muset nějak vyřešit. Chvíli dokonce přemýšlet i o tom, že by si k natáčení vzal i nějakou brigádu bokem, když měl teď docela dost volného času, ale nebyl si úplně jistý, zda je to dobrý nápad. Už tak se mu čas od času stávalo, že ho někdo na veřejnosti poznal a přede všemi na něj ukázal prstem, že to je přece ten kluk, co hraje v gay pornu. A i přesto, že v byl rok dva tisíce dvacet tři a svět se snažil lidi z jeho komunity spíše podporovat, než je znevýhodňovat, ne všichni byli zrovna nejchápavější. Zejména, co se starších generací týkalo. Už dvakrát se mu stalo, že mu chtěl dát nějaký rváč, nebo pobuda přes držku. Nebyl si tedy jistý, zda by mu tohle vůbec nějak pomohlo.

Zhluboka si povzdechl a na malý moment jej napadlo, že by mohl o pomoc požádat své rodiče, ale téměř okamžitě to zavrhl. Ne všechny peníze, co prohrál, byly jeho a jeho otec byl, bohužel pro něj, občas až moc naivní. Když se jeho starší kopie s delšími vlasy, Minato, dozvěděl, že prohrál spoustu jejich peněz v kartách, ruletě, blackjacku a dalších hazardních hrách, skoro to s ním nehlo. Zato jeho matka vypadala jako právě vybuchlá sopka...

Ne, od těch dvou si půjčit nemohl. Už takhle jim nedělal starostí víc než dost.

Nakonec to pro ten den hodil za hlavu, vjel na parkoviště a hodlal zacouvat na své nové místo, které teprve před týdnem a půl vyjednal se správcem a za nějž zaplatil pěkně tučnou sumičku (což si popravdě nemohl dovolit, ale odmítal parkovat o dva bloky dál jen proto, aby ušetřil), když uviděl, jak mu na jeho místě stojí vínová, šestková Mazda. Přesně ta, v které jezdil jeho nenáviděný soused a kolega v jedné osobě.

Jakmile jeho auto uviděl, silně stiskl zuby a temně zavrčel. "To už si ale ze mě dělá snad prdel, ne?!" zařval hlasitě a pravačkou bouchnul do volantu. Hlavu natočil doprava a modrým pohledem překmitnul na Uchihovo parkovací místo, kde stál vůz, který nepoznával.

,Očividně nečekal, že mu tam někdo zakempí, tak hledal místo jinde,' ozvalo se jeho vnitřní já.

Blondýnek zuřivě vyfoukl nosem tak prudce, až by se vůbec nedivil, kdyby se mu z nosních dírek začala valit pára.

'To je mi u prdele! Přímo před sebou má MOJI. Zkurvenou. Cedulku. S popiskem!' vyštěknul v duchu a pak jen s obličejem, jenž mu křivdila rozzuřená grimasa, zasyčel: "Tohle teda ne, ttebayo! Kokota ho ze sebe dělat nenechám!"

Trvalo to jen několik málo minut, než se blondýnek dostal až do čtvrtého patra, ale jemu to připadalo jako jeden jediný úder jeho momentálně pořádně nasraného srdce. Kdesi uvnitř v nitru plavovlásek věděl, že se mohlo jednat jen o pouhou náhodu a že Uchiha si třeba opravdu nevšiml, že to místo k párování patří jemu, ale všechno jeho racionální uvažování ustoupilo jeho ohnivému vzteku. Všechen ten stres z práce, strach z vymahačů se spojil s touto drobností a on prostě a jednoduše viděl rudě. Najednou měl pocit, jako kdyby právě tmavovlásek byl zdrojem všech jeho problémů a hodlal mu to dát pěkně sežrat!