Dřív, než se vůbec nadál, stál ve čtvrtém patře před jeho bytem a bušil na dveře jako smyslů zbavený. "Tak vylez ven, ty jeden kreténe, nebudu tu na tebe čekat věčně!" zařval z plných plic, cítě, jak se úplně klepe vzteky.

Několik málo okamžiků se nic nedělo, a tak bušil dál a dál, než konečně po několika minutách zaslechl sprosté zakletí a dveře se před ním konečně otevřely. Přímo před ním stanul podivně vypadající Sasuke s kamennou, skoro až strašidelnou maskou v obličeji a svítivýma, skoro až zabijácky vypadajícíma očima. Možná, že by stačilo se jen na malý moment zastavit a zlatovlasý pornoherec by si všiml, že je s ním něco jinak, než obvykle, ale byl v ten moment už tak rozzuřený, že levačkou prudce zatlačil do dveří, to kdyby mu je druhý chtěl náhodou zavřít před nosem, a udělat několik kroků přes práh.

Nemohl si pomoct, ale měl příšerný vztek a potřeboval si ho na někom vylít. A ten někdo byl Sasuke.

"Teď se mi tady úplně nehodíš, Uzumaki," procedil starší mezi zuby vteřinu poté, co jej přejel zkoumavým pohledem.

"Je mi úplně ukradený, jestli se ti tu hodím nebo ne, ttebayo! Okamžitě se seber a vypadni z mýho parkovacího místa, který jsem si kvůli tobě musel kurva zaplatit!"

Druhý nehnul ani brvou.

"Na tohle teď nemám čas, ani náladu," zavrčel tiše Sasuke, "Takže laskavě vypadni!"

Naruto silně stiskl ruce v pěst. "Je mi u prdele, jestli vaše výsost, který ze zadku padaj zlatý cihly už od dětství, má náladu nebo ne!" vyštěknul, "a je mi fuk, co za čuráka ti parkuje na místě, takže ses nakvartýroval na to moje! Ale uvědom si, sakra, že to místo je docela drahý a ne pro každýho je to pár korun, co můžou postrádat! Stačí, že ses mi nasral do práce a všechno zničil! Tak tam odtud laskavě okamžitě vypadni!"

Dřív, než blondýnek stačil ve svém návalu vzteku pokračovat, starší ho chytl za triko a přirazil ho ke zdi.

"Netuším, jaký finanční problémy máš, ale popravdě je mi to dost ukradený! Taky mám svoje vlastní problémy a víš co? Nechodím za tebou věčně jako ocásek a nehážu je na tebe, ani na někoho jinýho, aby mi bylo líp, ale řeším si je kurva sám! Tak to laskavě taky vyzkoušej, Uzumaki, nebo-!"

Větu už ale bohužel nedokončil, jelikož jej v půli vyrušil ledově arogantní hlas jeho návštěvy.

"To snad nemyslíš vážně, Sasuke! Takhle jsem tě vychoval?! Okamžitě od toho člověka ustup!" ozvalo se mu zpoza zad úsečně a jmenovaný věděl, že mu nic jiného nezbývá. Ještě několik vteřin zíral do Uzumakiho modrých hloubek, které byly snad ještě víc vzteklejší než ty jeho, než ho konečně pustil a ustoupil o pár kroků vzad. Jemně natočil hlavu na stranu a zadíval se na svého otce, který zrovna vycházel z obývacího pokoje a podle kufříku, který svíral v ruce, poznal, že už je na odchodu. Jeho starší, vyšší kopie došla po pár vteřinách až k nim a několik okamžiků se nad nimi oběma výhružně tyčila. "Pořád o sobě říkáš, že jsi dospělý, tak se tak laskavě chovej!"

Jakmile ta slova procedil mezi zuby, otočil se k zlatovláskovi, který si zrovna v ten moment upravoval pomačkané tričko, celého jej přejel pohledem a ještě víc se zamračil.

"A nevím sice, co seš ty zač," zavrčel a lehce nakrčil nos, "ale ten "čůrák", co mu parkuje na místě, jsem já - jeho otec - a pokud se takhle budeš vyjadřovat i nadále, zažaluju tě za urážku a sedřu tě z kůže, že si nebudeš moct dovolit zaplatit ani centimetr z toho tvého tolik opěvovaného parkovacího místa! Kdo ty vůbec seš?!"

Pohled, který po blondýnkovi Fugaku Uchiha v další vteřině hodil, dával dost dobře najevo, že si o něm myslí jedno jediné - že je to úplný odpad společnosti, co nemá ani na zaplacení obyčejného parkování. Díval se na něj svrchu, jako kdyby byl jen obyčejným smítkem, které může během vteřiny zadupat do země.

A přesně tenhle typ lidí Naruto úplně nenáviděl. Vztek, který ještě před malou chvílí cítil, se najednou tisíckrát zvětšil, až hrozilo, že tikající bomba ukrytá v jeho nitru, prostě a jednoduše vybuchne.

"Kdo já jsem?" vyštěknul, "já jsem-"

"Můj soused!" vstoupil rychle do rozhovoru mladší tmavovlásek, který si Uzumakiho stavu moc dobře všiml a rychlostí blesku se postavil přímo mezi něj a otce, aby blížícímu se průseru zabránil, "Bydlí naproti."

Netušil sice, co měl blondýnek přesně v plánu vmést otci do ksichtu, ale rozhodně nepotřeboval, aby se tu ti dva do sebe pustili. Úplně mu stačilo, že měl problémy s oběma dvěma. Nepotřeboval ještě řešit možný průser mezi nimi.

Zlatovlásek, kterému však už dávno bouchly saze, si jen odfrkl a protočil očima. Ten tmavovlasej šmejd se před něj postavil, jako kdyby byl nějaká nevinná princezna, kterou musí chránit, ale na to on rozhodně nebyl zvědavý. Místo toho, aby ale mladšího Uchihu řešil, zapíchnul se světle modrými hloubkami přímo do černých, vysírajících očí jeho otce.

"A kolega, ttebayo!"

Fugaku Uchiha jen lehce nakrčil obočí. "Kolega? Takže spolu točíte nějaké ty stupidní dokumenty?"

Naruto vykulil oči, na vteřinu ztichl a pak se jen pobaveně uchechtl. Sasuke, který v ten moment už moc dobře tušil, co se bude v dalších vteřinách odehrávat, jen poraženecky zavřel oči a litoval chvíle, kdy se zvedl od hádky s otcem a šel mu otevřít dveře.

"Jaký blbý dokumenty?" zamrkal nechápavě, "jsem pornoherec. Točíme gay porno!"

Poslední slova mu vpálil do obličeje tak jedovatě, že v momentu, kdy na jeho tváři uviděl silně šokovaný, pobouřený a rozzuřený výraz, ucítil pocit zadostiučinění, který se začal rozlévat celým jeho tělem. Ústa se mu roztáhla do širokého úšklebku, když pozoroval, jak ten chlápek mění několik odstínů v obličeji, červenou začínaje, tmavě karmínovou konče. Skoro to vypadalo, že se po něm Uchiha natáhne a dá mu pár facek, avšak jako kdyby snad někdo lusknul prstem, nasadil muž v obličeji kamennou, bezvýraznou masku, tak, že jediné, co hovořilo o jeho rozpoložení, byly jeho temné, rozzuřené oči. Oči, které se v ten moment už dávno neupínaly na něj, ale na jeho souseda, který stál jen pár kroků od něj.

Naruto pootevřel ústa, jako kdyby chtěl něco říct, ale žádná slova z něj nevyšla. Hlavou mu však začala kolovat jedna jediná informace - patrně bezmyšlenkovitě prozradil něco, co se Sasukeho arogantní, vylízanej despotickej tatík neměl dozvědět. Lehce se kousl do rtu a uhnul pohledem na stranu, aby svého kolegu vyhledal a nějakým způsobem mu dal najevo, že to byla nehoda, ale pomocný režisér jen zíral do země a nevšímal si ho.

Jeho otec nespokojeně mlaskl, zastrčil obě ruce do kapes od kalhot a jen letmo se zadíval na Uzumakiho.

"Nuže, pane pornoherče," začal ledově, "rád bych si teď v soukromí pohovořil se svým synem. Musím tě teda vyzvat k tomu, abys odtud odešel a hleděl si svého."

Tón, kterým ta slova říkal, se blonďákovi zabodával až do morku kostí. Ten tam byl vztek, který ještě před malou chvílí k Sasukemu, ale i k jeho otci cítil. Jediné, co nyní zvládl, bylo čumět jako puk a snažil se netřást pod jeho temným pohledem.

"J-já jsem-"

"To nebyla žádost!" vyštěknul na něj Fugaku, "Tak laskavě vypadni z tohohle bytu, než tě odtud vypakuju sám!"

To zlatovláskovi stačilo. Dřív, než odbyla vteřina, se otočil na patě, vyšel ven na chodbu a raději za sebou zavřel dveře. Rychlými kroky pak zamířil ke svému bytu, avšak v momentě, kdy sahal po klice, uslyšel z druhé strany chodby i přes zavřené dveře hlasitý řev, který jej tak vylekal, až sebou prudce trhnul. Rychle se otočil, zády se opřel o zeď a modrými hloubkami se zadíval na druhou stranu chodby. Moc dobře věděl, že on byl teď ten poslední, kdo si mohl dovolit poslouchat, ale nemohl si pomoct.

V následujících několika minutách řev nepřestal, ba naopak se stupňoval a po nějaké době se k jednomu rozzuřenému hlasu přidal druhý. Naruto tam jen tak stál, zuby si odnípával kůžičku ze rtů a snažil se co nejdetailněji zaslechnout, o čem se ti dva baví. Neslyšel sice úplně všechno, ale spousta sprostých slov mu rozhodně neušla, stejně jako "totální zklamání" a "zmrazit účet".

Teprve až v momentě, kdy se dveře znovu otevřely, několikrát zamrkal, zapadl do svého bytu a sám se uchem opřel o desku dveří v naději, že uslyší ještě něco dalšího. Jediné, co se však rozléhalo chodbou, bylo rozzuřené dupání, funění a po několika vteřinách cinknutí výtahu. Blondýnek se trochu posunul a jedním okem se zadíval do kukátka akorát včas, aby viděl vysokého, statného muže odcházet. Když pak Fugaku konečně zmizel ve výtahu, jenž se v dalším okamžiku rozjel směrem do přízemí, zhluboka se nadechl a překvapeně zjistil, že až do té doby zadržoval dech.

Čelem se opřel o dveře, na moment zavřel oči a několikrát se zhluboka nadechl a vydechl. Pak víčka otevřel a oči zapíchnul do dřevěných vzorů na dveřích, skenuje jednotlivé linie letokruhů, počítaje jeden za druhým, aby se uklidnil. Netušil, kdy naposledy ho někdo takhle rozhodil, ale vážně doufal, že toho chlapa už nikdy nepotká. Nasucho polkl, otočil se a vydal se do útrob bytu, aby si uvařil kávu na uklidnění.

,Jestli byl ten fotřík takovejhle celý Sasukeho dětství, tak se ani nedivím, že se chová jako úplnej kokot,' projelo mu hlavou, avšak v momentě, kdy si vzpomněl na svého kolegu, se zastavil uprostřed chůze a silně se kousl do rtu.

Nemusel mít doktorát ze špionáže, aby mu došlo, že tatík Sasukeho kvůli té novince, kde jeho synáček pracuje, patrně odstřihl od všech účtů s penězi. Zda si něco takového mohl dovolit, či nikoliv, vůbec nevěděl, ale pro něj to znamenalo jednu jedinou věc - Sasuke byl švorc. A patrně na tom nyní nebyl zas o tolik líp, než on.

Několikrát zamrkal, aby s otevřenou náručí přivítal pocit zadostiučinění a zlomyslnosti z toho, že ten parchant dostal, co si zasloužil, avšak mělo to jednu jedinou vadu. Naruto se kvůli tomu vůbec líp necítil. Celou tu dobu, co tu bydlel a co spolu pracovali, si přál, aby věděl, jaké to je, být v kůži někoho, kdo má finanční problémy, ale teď, když se to konečně stalo, nebyl nijak nadšený. Jak by taky mohl? Musel by být úplný idiot, aby někomu přál takové neštěstí, jakým si právě procházel on. A to i přesto, že toho člověka neměl v lásce.

,Možná by stačilo, abys neměl tak prořízlou hubu. Něco mi říká, že kdyby ten chlap nevěděl, co přesně jeho synáček natáčí, asi by z toho nakonec ta Třetí Světová nebyla, co myslíš?' ozvalo se jeho svědomí.

Naruto sklopil pohled do země. Na to tak nějak neměl co říct.

V další vteřině se z chodby ozvalo další hlasité zabouchnutí, které ho vytrhlo z myšlenek. Naprosto automaticky se otočil, přispěchal ke dveřím a otevřel je zrovna v momentě, kdy mladý Uchiha mačkal tlačítko na přivolání výtahu. Toho, že na chodbě už není sám, si buď nevšiml, nebo ho ignoroval.

Naruto otevřel pusu, aby se začal obhajovat. "Já nevěděl, že-"

Sasuke jen zvedl prst do vzduchu, aby ho umlčel, otočil se přes rameno a s kamenným výrazem a chladnýma, nenávistnýma očima jej propíchl skrz naskrz.

"Jdu přeparkovat auto z tvýho místa, abys byl už konečně spokojenej," odsekl jen a v momentě, kdy stroj přijel do čtvrtého patra a cinknul, chytil madlo dveří, "Tak buď od tý lásky a dej už mi laskavě pokoj, Uzumaki."

S těmi slovy nastoupil do výtahu a nechal na chodbě Naruta zcela samotného se svými myšlenkami.