Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

3. kapitola

Margot

Vždycky musí něco skončit, aby mohlo něco jiného (a třeba ještě lepšího) začít. Možná jsem si malovala vzdušné zámky, koneckonců jsem ani neměla zaručeno, že mě přijmou, ale negativních myšlenek bylo v mém životě až příliš, takže seznámení s manželi Wieselovými byl rozhodně ten správný krok kupředu.

Naši žili pořád v domnění, že jsem tu jen na dovče a dokonce mi uvěřili, že jsem si ji prodloužila, abych tu mohla zůstat déle, čili ani nevěděli, že jdu dneska na pohovor. Věděla jsem, že jim to dřív či později budu muset vyklopit, ale neměla jsem náladu na vysvětlování. Ještě ne.

Když jsem vešla do hlavní haly Capital Publishing, nahlásila jsem se na recepci. Nebo jsem se o to aspoň snažila. ,,Měla... měla bych tu mít od devíti pohovor ve finančním oddělení."

,,A jméno?"

,,Reprezentativní kost," vyjelo za mě dřív, než jsem to stihla zarazit. V malé kuchyňce retro kavárny s kávou na oblečení to znělo velmi vtipně. V konzervativních šatech v prostorách firmy jsem zněla jako egoistický primitiv.

Recepční zmateně zamrkala a zatvářila se poněkud pohoršeně. ,,Od devíti tu mám jenom Margot Walkerovou."

,,Jo, to jsem taky já!"

Tak nějak jsem předpokládala, že se Brian svému příteli ozve ještě jednou a sdělí mu celé jméno. Proto jsem mu ho taky napsala na papírek, abych mu jemně naznačila, že by to bylo na místě.

,,Patro osmdesát jedna," řekla nedůvěřivě a já se odebrala k výtahu. Byla jsem v něm úplně sama, takže jsem měla možnost otočit se na svůj odraz v zrcadle a trošku se seřvat, abych se probrala. Dneska nebyl správný den na trapčení.

Vystoupila jsem z výtahu a rozhlédla se po luxusně zařízené chodbě. Během prvních deseti sekund jsem zahlédla tři velké fíkusy.

Tady by to Samantha milovala, pomyslela jsem si a trhla sebou, když se mi za zády otevřely dveře.

,,Margot Walkerová?" zeptal se hluboký hlas a já se za ním ohlédla. V tu chvíli jsem zůstala stát jako opařená.

To je tak překrásný chlap! Někdo by řekl, že je až příliš dokonalý, ovšem jen za předpokladu, že má rád tetování.

Dotyčný měl totiž hooodně tetování. S vyhrnutých rukávů košile se mu táhly různé nákresy až po lokty, a dokonce mu něco vykukovalo i zpod límce.

,,Můj syn," řekl, když zaznamenal, jak si to tetování prohlížím. ,,Nakreslil jsem ho, když mu byl rok a půl."

Pootevřela jsem pusu úžasem. ,,To je vaše práce?"

S úsměvem přikývl a pokynul, abych šla dál. ,,Předloha. Zbytek byl na známým, který mi ho vytetoval."

Když se usmál, uvědomila jsem si, proč jsem z něho tak paf. Měl totiž hodně podobné rysy s Joshem, akorát byl o něco tmavší.

To není dobrý začátek v cestě z minulosti.

,,Dovolte mi, abych se představil, jsem John Capital a společně se svým otcem vlastním tuto společnost."

,,Margot Walkerová, těší mě."

,,I mě, posaďte se."

Váhavě jsem si sedla za stůl, který byl nalepený na ten Johnův. Byl tu další počítač a spousta úhledně urovnaných věcí. Evidentně jsem někomu zasedla místo.

,,Obvykle tento proces děláme jinde, ale má žena Reese, které patří tato strana stolu, má dovolenou, takže jsem si řekl, že to výjimečně uděláme jinak. Navíc jsem byl velmi zvědavý na ženu, kterou mi dohodil Brian."

,,Vlastně se ani neznáme. Včera jsem ho potkala i s jeho manželkou v kavárně. Měli jsme takovou nehodu s kávou, takže mi koupili novou jako odškodnění a já se pak během konverzace zmínila, že sháním práci."

,,Bylo to sice narychlo, ale trochu jsem si vás proklepl. Dělala jste pro Smith Publishing, s těmi jsme kdysi spolupracovali. Vlastně občas ještě spolupracujeme."

Zhoupl se mi žaludek.

Jak daleko musím odletět, abych měla od toho všeho pokoj?

,,To jsem nevěděla. Byla jsem na nižší pozici."

,,Byla jste vedoucí," namítl.

,,Ano, ale jen velmi krátce."

,,Aha," řekl a moudře se dál nevyptával. ,,Váš životopis vypadá slibně, i když bych ještě ocenil referenci od předchozího zaměstnavatele. Koho mám zkontaktovat?"

Nadiktovala jsem mu Samanthy email a doufala, že to postačí.

,,Byla byste ochotna pracovat na plný úvazek?"

,,Ovšem, jsem pracovitá," řekla jsem a usmála se.

,,Na to jsem už přišel."

,,Jako od Briana?"

John se zasmál. ,,Dostal jsem několik vašich prezentací od Joshe Redforda. Přišly teprve před hodinou, takže jsem si je nestihl projet všechny, ale z toho, co jsem viděl, bych řekl, že máte talent."

,,Talentem bych nazývala spíš tohle," pokynula jsem směrem k tetování jeho syna a snažila se zakrýt rozpaky. Bylo mi najednou nevolno.

,,Proč jste mi nedala email na něho? Nějakou dobu byl přece taky vaším nadřízeným."

Má cenu vymýšlet si nějaké pohádky?

,,Měla jsem s ním intimní vztah, který neskončil zrovna nejlépe. Proto jsem později odešla z firmy. Ale ráda bych uvedla na pravou míru, že tohle opravdu není můj standart," dostala jsem ze sebe a hlasitě vydechla. Nebylo to snadné přiznání.

V zamyšlení se rozhlédl po rozlehlém prostoru. ,,Vidíte tu pohovku tamhle v rohu? Několikrát jsem si to na ní s Reese rozdal. V té době ještě pracovala pode mnou a náš vztah byl hodně toxický. Občas si to tu ještě zopakujeme. To ale nic nemění na tom, že se umíme chovat velmi profesionálně a děláme svoji práci na výbornou."

V Los Angeles žijí velmi upřímní lidé.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro