Margot

,,Kde je ta taštička?" zeptala jsem se a ještě jednou prozkoumala prostor malé šatny, která byla úplně prázdná.

,,Nikde, jen jsem chtěla ty dva nechat o samotě, aby si spolu promluvili."

Vůbec jsem nechápala, kam tím míří. 

,,Proč?"

,,Protože ty a Josh patříte k sobě, takže-"

,,Takže vy dva si prostě nedáte pokoj a pořád se nás budete snažit dát dohromady? Co kdybyste si raději hleděli svého?" zeptala jsem se a cítila, jak začínám vibrovat. 

Ta podvodnice si založila ruce na prsou a našpulila pusu. ,,Ne."

,,Ne?!"

Přesně tak, ne. A ty tu teď alespoň dva týdny zůstaneš s Joshem a dáš vašemu vztahu šanci."

Neuvěřitelný!

Přistoupila jsem k ní blíž. ,,A co když ne?"

Reese se jen uvolněně usmála. ,,V tom případě si budeš muset koupit letenku v ekonomické třídě, protože my tě do firemního letadla nepustíme."

To snad nemůže myslet...

,,Ty... ty... ty se mi tu jako snažíš říct, že budu donucena zůstat s Joshem v New Yorku?!"

,,Ne jenom jako, doopravdy."

,,Ne, absolutně NE! K tomu mě nikdy nedonutíte!"

Josh

,,Děkuju vám," řekl jsem tiše a s úsměvem sledoval, jak taxík odjíždí pryč. K jejich plánu jsem přistupoval rozhodně otevřeněji než Margot, ale doufal jsem, že je to u ní jen otázka času. 

Když jsem se vrátil do obýváku, Margot zrovna telefonovala. 

,,Tati, na tom nesejde, prostě tu chvíli zůstanu, dobře? ... Jasně, díky."

,,Už odjeli," oznámil jsem, když ukončila hovor. 

,,Zatracení manipulátoři!"

,,Myslí to s námi dobře," domlouval jsem jí, zatímco ona na mě bezradně zírala. ,,Co to tu děláme, Joshi? Pověz."

,,Snažíme se posunout věci dál."

,,Jenže jak? Tím, že strávíme následující dva týdny v ložnici? Takový je plán?"

,,To říkáš ty. Mohli bychom spolu zkusit dělat i jiné věci."

,,Například?"

To si vážně myslí, že se spolu nedovedeme zabavit jinak?

,,Co třeba začít tím, že zítra skočíme do kanceláře a překvapíme Bridget?"

Její nálada se při mém návrhu o něco zlepšila. ,,Dobře, to beru. A do té doby?"

Zamyslel jsem se. ,,Občas skočím do útulku, abych jim pomohl s vyvenčením psů. Bavilo by tě to?"

Teď už jsem z ní dostal i nepatrný úsměv. 

Margot

Po nachození pěti kilometrů se malý mopsík, kterého jsem měla na vodítku, rozhodl, že jeho dnešní výšlap skončil, takže zabořil zadek do země a vyčkávavě naklonil hlavu ke straně. Zato náš druhý psí společník měl pořád nadbytek energie a stání na místě ho nebavilo.

,,Poneseme Roxyho v náruči?" zeptal se Josh. ,,Za hodinu bychom je měli vrátit."

,,Nejradši bych si je oba nechala, jsou rozkošní!"

Josh se hlasitě zasmál. ,,Právě proto tam lidé musejí nechávat tak velké zálohy, jinak by tam už žádní psi nezbyli."

Josh

,,Půjdeš se mnou zítra do té práce? Klidně se můžeš prospat a přijít později."

,,Ne, to nebude nutné. Na kolikátou si mám nařídit budík?"

,,Vzbudí tě můj."

,,To bude slyšet až do pokoje pro hosty?"

Pokoj pro hosty?

,,Tak to mi vysvětli... Minulou noc jsem byl připoutaný k posteli, zatímco ty jsi na mě jela dostihy, a najednou hodláš spát odděleně?"

Chvíli si mě měřila přimhouřenýma očima a pak odhrnula přikrývku na druhé straně postele. ,,Nejela jsem na tobě dostihy, prostě jsme jen souložili."

Uchechtl jsem se, protože jsem si nemohl pomoct. ,,To je dost slušné označení pro to, co se tu dělo."

,,Joshi..."

,,Ano, Margot?" zeptal jsem se a začal obcházet postel.

,,Okamžitě přestaň."

Usmál jsem se a pokračoval v chůzi.

,,Já řekla ne, Joshi!" 

Na chvíli jsem se zastavil. ,,Vidím, jak se na mě díváš."

,,Jak se na tebe dívám?" vydechla trhaně a začala couvat ke dveřím, protože jsem se opět rozešel jejím směrem. 

,,Díváš se na mě jako na chutné jídlo."

,,Možná mám jenom obyčejný hlad, ještě jsem nevečeřela," vychrlila ze sebe chabý argument a s vyjeknutím začala utíkat. Rychle jsem ji následoval po schodech dolů. Dostala se až za linku, než jsem ji chytil. Byla rychlá jako blesk!

,,Já mám vážně hlad," postěžovala si, když jsem ji přitiskl k sobě. Znělo to jako vzlyk. Pro jistotu jsem se odtáhl, abych se jí mohl podívat do tváře. Měla v očích slzy.

,,Promiň," pustil jsem ji. ,,Myslel jsem, že si jen tak hrajeme."

,,Mám už brzo dostat menstruaci a jsem přecitlivělá," vysvětlila, zatímco zjišťovala stav ledničky. ,,Je to důkaz, že bychom měli brzdit."

,,Je to leda tak důkaz, že jsi žena, Margot," řekl jsem a vzal si od ní balení vajec. ,,Poslyš, jdi si lehnout na gauč, zapni si něco pěkného v televizi a já ti udělám heřmánkový čaj a třeba tousty. Dala by sis tousty?"

,,Ano, děkuju."

S úsměvem jsem se naklonil a vtiskl jí polibek na čelo. V hlavě mi při tom zněla Johnova slova: Měl bys udělat všechno pro to, aby ses o Margot postaral a abys jí byl skvělým partnerem.