15. kapitola
Margot
,,Johne, tohle byl podraz! Seděla jsem tam mezi vámi jako uzlíček nervů, zatímco vy jste se cpali a tvářili se, že na té vaší vyčůrané domluvě není nic divného!" zavrčela jsem a rozhlédla se po hale hotelu.
,,Má pravdu, zlato, tohle nebylo zrovna morální," přidala se Reese a poklepala mu trofejí o temeno hlavy. Skončila třetí. Byla neskutečná! A mě jen mrzelo, že jsem se z toho nedokázala víc radovat.
,,Když on byl tak skleslý, Margot," řekl a hodil po mně psí pohled.
,,To jste si o mně jako povídali po telefonu?"
A pak že ženské jsou drbny...
,,Jen jednou, moc mi toho neřekl. Ale je evidentní, že mu na tobě záleží."
Povzdechla jsem si a vyhnula se jeho pohledu. Raději jsem se podívala na neskutečně pomalého recepčního. ,,Dejte mi ty klíče, jsem hrozně unavená."
**
Navzdory nutkání jít si okamžitě lehnout jsem si dopřála dlouhou sprchu. Na umyvadle byly malé nádobky s hotelovými šampony, tak jsem si rovnou umyla i vlasy, pořádně se odlíčila a pak se od hlavy až k patě natřela hydratačním krémem. Po celém tomto procesu jsem se cítila o dost líp.
O hodinu později jsem ulehla do peřin a snažila se už vypnout hlavu. Bylo něco málo po deváté večer a já měla možnost si ještě skočit dolů na večeři, jenže to už vážně nebylo v mých silách. Proto jsem s tichým zívnutím zavřela oči a do pár vteřin nevěděla o světě.
**
Probudil mě dunivý zvuk. Celá zmatená jsem se rozhlédla po potemnělé místnosti a užuž se ukládala zpátky ke spánku, když se to ozvalo znovu.
,,Margot? Margot, probuď se!" ozval se za dveřmi hlas, který zcela jistě patřil Reese.
,,Už běžím!" dostala jsem ze sebe a nahá přeběhla do koupelny, abych se schovala do hotelového županu. Když jsem otevřela dveře, zjistila jsem, že manželé Capitalovi mají úplně stejný hábit.
,,Vezmi si svoje věci, hotel je evakuován," oznámila mi Reese už méně naléhavým hlasem, ale stejně v něm bylo značné napětí.
,,Co se děje?" ptala jsem se, zatímco jsme jen v županech a s kufry v rukou běželi směrem k výtahu.
,,Personál nám zaklepal na dveře a oznámil, že v kuchyni vypukl požár. Asi to nebude nic vážného, ale nařídili nám opustit hotel."
Ach jo, to je fakt den!
Po cestě do přízemí k nám stihlo přistoupit ještě pět splašených hostů. Když se pak dole otevřely dveře, okamžitě se mi do nosu dostal kouř.
,,Sakra," řekla jsem a pokašlávající se rozběhla k hlavním dveřím.
,,Rychle, běžte!" slyšela jsem ještě za zády.
,,Dobrý?" zeptal se John. Jen jsme přikývly a popadly kufry. Volnou rukou jsem se ujistila, že mi nic nekouká a bosky se rozešla po ulici.
,,Počkej, Margot, zavoláme si taxíka a sjedeme do jiného hotelu."
,,Mně se do žádného dalšího hotelu nechce," namítla jsem a Reese se okamžitě přidala: ,,To mě taky ne, zlato."
,,Proboha, holky, přece tu nebudeme polonazí čekat na ráno! Je docela chladno a ty ani nemáš boty, Margot."
,,Já vím."
A je mi to jedno.
,,Dobře, pokud nechcete do hotelu, mám jen jedno řešení."
,,Cokoliv, jen ne hotel."
,,Souhlasím s Reese," řekla jsem a John mlčky vytočil číslo. ,,Ahoj... Ne, bez obav, jsme v pořádku, jen začal hořet hotel a museli jsme všichni ven. Holky nechtějí do jiného, takže jsi naše jediná možnost."
Ne... Že nemluví s...?
,,Dobře, díky," řekl John, ukončil hovor a odchytil taxíka. ,,Přespíme u Joshe, pojďte. A nekoukej na mě takhle, Margot, sama jsi řekla, že všechno kromě hotelu je fajn."
Měla bych si dávat pozor na pusu.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro