Anastázie stála před zrcadlem. Už deset minut kontrolovala, jestli vypadá dokonale. Šaty měly nádhernou růžovou barvu a byly pošité drobnými kamínky, až se celá její róba leskla. Hnede vlasy měla vyčesané do vysokého drdolu a nechala si pár pramenů volně splývat na záda. Ve vlasech meěla střibrnou čelenku. Na krku se jí stkvěl nádherný šperk z diamantů, který jí zapůjčila sama princezna Lillian. Taková pocta.
"Abyses nezblaznila s té sebelásky," podotkla znuděně Drizella, když kolem ní prošla. Její sestra se ani nesnazila vypadat k světu. Rozčepyrene vlasy, které asi nešlo zkrotit musela utáhnout do pevného drdolu, až ji z toho jistě musela bolet hlava. Šaty zelené barvy ani trochu nelahodily její bledé pleti. Prostě si jen neuměla vybírat oblečení. Drizella byla celá nesvá. Na ples se jí nechtělo a neobtěžovala se své znechucení skrývat.

"Krasné jste," vešla do pokoje madam. Měla krásné zelené šaty, které byly na rozdíl od její dcery naprosto dokonalé. na krku měla připnutý obtovský perlový náhrdelník. "Krása střídá nádheru...." rozplývala se. Ale mířila jen k Anastázii. Drizellu přešla, aniž by se na ní podívala. "Nicholas asher bude okouzlen. A kdyby náhodou ne..." zvedla prst. "Tka budou tucty dalších." Nastavila jí rámě, aby společně vyšli ze svých pokojů. Drizella je následovala s podmračeným výrazem. 

"Vy už jdete," vyšla ze dveří Ella. Právě si připínala perlovou náušnici. Vlasy měla rozpuštěné a aplývaly jí ve vlnách na záda. levandulové šaty byly tak jednoduchého střihu, ažs e do paláce skoro nehodily, jak byly obyčejné. A přesto anastázie sklopila oči a nemohla se na ní dívat. Proč jí tolik záviděla za to, jak vypadá. Za to, jaké má jasné oči a krásný zjev. "Ano jdeme. A ty máš zpoždění. Prijď za námi, ano." Madame na ní významně pohlédla a pak se společně odebrali rpyč. Do sálu vedla cesta, na které potkávali strašně moc lidí. Vypadalo to skoor jako zmatek, ale přesto se všichni jen usmívaly a vynášely ven obrovské drahé šperky a nádherné róby. 

"Dobrý večer," pronesla madame Trameinová s laškovným úsměvem směrem k nějakému muži. anastázie netušila, kdo to byl, natož jak se jmenuje. Ale očividně se po její amtce díval déle než bylo vůbec zdrávo. 

Když naprosti nim ale stanul okouzlující mladík, zatajil se jí dech. "Anastázie..." oslovil jí sladce, až se musela sumát. Nichlas Asher měl na sobě okouzlující oblek, který jako by přesně padl na jeho urostlé tělo. Nepatrěn se uklonila. "Mohu vás doprovodit?" zeptal se jí a přitom pohledme zalétl k její amtce. S pýchou přikývla. Anastázie tak se souhlasem své matky vykročila Nicholasovi vstříc. "Jste mimořádně okouzlující," pošeptal jí, když jí nabídl rámě. "Děkuji," usmála se skoro envinně. Moc dobře si ale uvědomovala, proč matka zvolila větší výstřih jejích šatů a výrzaenější růž na rty. 

***

Ella seděla na židli v přeplněnm tanečním sálu. Mnnoho krásných, urozených mužů pro ní chodilo, aby jí požádali o tanec. Ona si vššak přála, aby to byl jen ten jeden.... ale ten se nezdál být přítomen ani v celé téhle obrovské místnosti. 
"Kde je vévoda Anthony...."
Otočila se k matce, která přišla s Driezllou za zády. "Nevím," přiznala po pravdě."
"V tom případě mi řekni, prřo ještě nejsi na parketu," sikla podrážděně madam Traminová. 
"Myslím, že už tanečníka má."
Ella se obrátila k Mikhailovi. Vypadal velice krásně a uhlazeně. Plavé vlaswy měl sčesané do zadu. "Já..."
"Pojďte," vyzval jí pevně, ale než stihla udělat cokoli dalšího, opatrně jí vytáhl na nohy a vedl jí dokola. 
"Máte odvahu," odkašlala si nepatrně. "Ani jsem vám neřekla ano."
"Ženy mi neříkají ne. Tak jaká jiná odpověd by od vás měla přijít."
Jen se musela usmát. Myslel si o sobě až moc... možná příliš. "Sebědomí vám nechybí..."
"Toho mám na rozdávání."
"To je očividné." Pravila, když jí přivinul k sobě, když stanuli mezi jinými tančícmi páry. Letmo zahlédla jak Anastázie už snad po páté tančí s Nichllasem Asherem. očividně v sobě našli zalíbení. Měla i za ní radost. 
Mikahil jí přivinul k sobě. možná až moc pevně, možná až moc blízko. Hlasitě vydechla. Byl to její bratr. Pokud se jí nepřestane dvořit, bude muset  s pravdou ven.... ruku jí položil na kříž, níž než bylo vůbec slušné. Nepatrně si odkašlala. Zrakem pátrala v davu po své matce. Možná by jí zachránila... namluvila MIkhailovi něco... cokoli. Jak ale očima přejížděla po tanečním sále, spatřila, jak se otvírají vchodové dveře. A v tu chvli ustrnula v tanci. Mikhail jí šplápl na nohu. Do sálu právě vcházela ta nejkrásnější žena, kterou kdy viděla. Zlaté šaty vyšívané perlami kontrastovaly s jejími nádhernými zlatými vlasy. Nemohl to být nikod jiný nežli Aysling Deliverská. Mladá královna. A co bylo nejhorší, byla po boku prince Darrena. Nemohl z ní spustit oči a jen se na ní usmíval. 
"Závist vám nesluší..." ušklíbl se Mikhail. Až te'd si uvědomila, že jako jediný pár na parketu stojí bez hnutí. Lidé se za nimi začaly otáčet. rychle svou chybu napravila. "omlovám se," zamumlala. Dáls e hodlala vwnovat jen tanci. Ničemu jinému. rohodně ne vystouplému místu, kam zamířil princ s doprovodem. 
"Dovolíte," ozval se za nimi hlas, jakmile doznely poslední tóny líbezné melodie. otočila se na Anthonyho. Musela se usmát. "Samosebou," odkašlala si Mikhail a s úklonoui se vzdálil. "Nezdáte se nadšená z tohohle tance...."
"A nebudu asi z jiného, pokud se mi o něj chystáte požádat..."
"POkud nechcete... co se projít?"
"Skvělý nápad. Točí se mi ze všeho hlava." úlevně vydechla a vyšla za ním davem pryč. Zamířili do zahrad.

***

Drizella seděla v rohu sálu a snažila se být neviditelná. stejně si jí to však nedařilo. Všímala si pohledů, které se na ní upíraly. A také to, že se pak ohlíželi za jejími sestrami. jako kdyby jim ani trochu nebyla podobná. proč jenom byla tak ošklivá. 
"Nechcete si protáhnout nohy?" ozvalo se před ní. Nemusela zvedat oči, aby věděla, kdo to je. Natáhla nohy před sebe, až jí koukala část lýtek a černé naleštěné střevíčky. "Takhle?" prohodila směrem k Frederikovi. Upřímně se zasmál a posadil se vedle ní. Napodobil její pźu, jako kdyby to nebylo tak otřesně nevhodné. Jen si odfrkla a zahleděla se na druhou stranu. 
"Co chcete?"
"Nelíbilo se vám snad, co jsem vám nechal poslat?"
"Ani trochu," zalhala. "Co to vlastně mělo znamenat?" Nehelděla mu do tváře, přesto si dokázala představit, jak se po'touchle usmívá. Asi mu pravda neušla. 
"Na tom nesejde. Hlavně že vám dobře posloužily."
Jen zavrtěla halvou. "Tak jsme si promluvily. A aby vaše pověst nebyla pošpiněná, radila bych vám, abyste vzal nohy na ramena a okamžitě se vypařil." Ani se na něj nepodívala. Jen nepritomně hleděla do sálu plného lidí.
"Hmm," zamumlal. "Obávám se, že takový akrobat zdaleka  nejsem. "
Drizella se na něj podívala a jen zavrtěla hlavou. Snažil se právě zvednou nohu do výšky hlavy. A to uprostřed celé té nóbl parády. Málem vyprskla smíchy. Ale udržela se.
"Víte že v hlavním městě se nachází univerzita?" vyhrkl najednou.
"A co má být," odsekla podrážděně.  "Vy jste na ní rozhodně nastudoval."
Založil si ruce v bok. "A to usuzujete podle čeho, slečno?"
"Rozmazlení panáčci moc rozumu nikdy nepobraly."
"A hasteřivé uražené slečinky snad ano?"
Drizella si prudce stoupla, až se její dlouhá sukně zavlnila kolem ní. Ani na něj nepohledlA, když se vydala pryč. Možná to myslel ze špasu. Vrátil jí jen její slova stejnou měrou. Ona ale nechtěla slyšet další a další zbytečná slova. Raději se zavřela do pokoje a měla na sebe vztek celý zbytek večera.

***

Anastazie se musela zamilovat. Uvědomila si to tehdy, když na Nicholase Ashera koukala a nedokázala z něj spustit zrak. Zachvěla se při každém jeho nenápadném dotyku, kdy jí sjel rukou k pasu níž, než by se slušelo. Tiskl jí k sobě při tanci mnohem duvěrněji, než ostatní muži své taneční partnerky. A ona byla schopná dívat se jen do jeho nádherných temných oči plných vrouciho citu. Nepatrně jí s čela odendal pramen uvolněných hnědých vlasů. Přeryvavě se andechla, když ucítila dotyk na jeho holé kůži. Dnes večer si připadala krásná. Jako kdyby v množství tolika lidi nikdo nedával přednost její sestře. Ella byla kdo ví kde a Nicholas měl oči jen pro ní. Dokázala by s ním protlačit celý den a celou noc. Nohy už jí bolely, ale tančila by dal. V nekonečném a krásném rytmu valčíku. Spozorovala, jak se jeho pohled stočil k jejím rtům. Jen se usmála a zaklonila hlavu. Život byl tak nádherný!
"Nedáte si něco k pití?" zašeptal jí, když se k sobě opět přiblížili. Sametový hlas jí pohladil po kůži, až jí zamravenčila. Přikývla a vydali se spolu je stolku s šampaňským. Dala si na odvahu celou sklenku, až jí krev divoce proudila v žilách. Buď to bylo alkoholem, nebo tím, že ji Nichoals stál tak blízko u ní. Ruku měla v bok a jen se zářivé usmívala. Nicholas ji Nepatrně uchopil za ruku a přejel jí po dlani. Jeho prsty opatrně obemkly její. Prudce se na něj otočila a v jeho očích spatřila jen nekonečnou chtivost. Líbila se mu. Nepatrně naklonil hlavu, až mu pramen sklouzl do čela. Měla neodbytnou potřebu mu ruce zabořit do vlasů a políbit ho. Jen tak. Teď a tady. Zahnala však své myšlenky. Byla slušná vychovaná dáma... už jednou se spustila. S Philipem Avery. U nich doma v rodném městě. Jenže jaký byl rozdíl mezi hrabětem a obyčejným klukem který vlastnil lihovar? Velký. Její život nabral nový směr.
Nicholas kývl směrem ke dveřím. Ten pohyb byl tak nepatrný. Tváře jí polil nach. Byla v tom jasná nabídka. Jednoduchá prosba. Točila se jí hlava. Z toho všeho... z jeho omamující blizkosti, vína, hudby a tance. Nikdo by se nezlobil, kdyby potřebovala na vzduch. A proto nepatrné přikývla. Využila jeho nabízeného rámě a vydala se vstříc dobrodružství.