Elena se na plese zdržela k trochu déle, než by sama předpokládala. Přece jen se rozehrála jejich hra na dvě hrdličky s vévodou Anthonym. Původně se jí do toho moc nechtělo, ale když ji vévoda řekl, že ji může dostat na královský palác i bez čekání na ples. Může se přeci s Chamberlainovými setkat i mimo palác, k tomu však potřebovala jeho. Právě se společně producírovali po setmělé zahradě u Westwoodivých. Většina hostů byla ještě v sále, ale přece se našli i tací, kteří společně vyrazili do studeného podzimního večera. "Smím se vás na něco zeptat?" ozvala se náhle Ella. Anthony přikývl a prohrábl si své kadeře. "Proč si jednoduše nenajdete manželku, abyste měl ode všech pokoj a taháte do toho mě. Už jsem vám vysvětlovala, že neumím lhát."
"Ale nobtak, má to výhodu i pro vás. Konečně si můžete někoho slušného najít...."
"To jako že bych jinak šanci neměla?" zeptala se ho na oko uraženě. "Promiňte mi to, ale s vaší nynější pověsti...."
Elena se uchechtla. Tenhle člověk jí však připadla jako ten nejlepší přítel, jakého kdy měla. Když nepočítala Austina, který se na ní ale stejně vykašlal.

***

Předvádět to, jak se k sobě najednou mají jim nedělalo skoro žádné potíže. Postupem času na to skočila jak většina společnosti, kde se spolu vyskytovali, tak dokonce i samotná madam Tremainová, která dokázala prokouknout jakoukoliv lež. Možná že závisti se proto k Elle doma chovala ještě hůř než před tím. I když na plesech a bálech vévoda Anthony Stellan Fowler Legrand vyžadoval její pozornost, bylo to jediné, co jí že života zůstalo. Jako její jediná radost. Kdykoliv se vrátila domů, okamžitě se vrhla k nádobí nebo prádlu. Ruce měla červené a mozolnaté a už dávno ne tak hladké jako kdysi. Měla už nespočet nápadů jak z domu odejít. K tomu buď potřebovala alespoň nějaké peníze do začátku, nebo si najít službu, nebo se vdát. Ovšem ani do jednoho se jí nechtělo. Možná, že jakákoliv jiná služba by byla daleko lepší než zde, když za denní dřinu nedostávala ani měďák. Madam vždy říkávala, že pracuje za stravu a byt. Elena ale jejich rozmarů začínala mít až po krk. I její nevlastní sestry se.k ní najednou začali chovat jako cizí. Přála si, aby mohla odejít pryč. Možná, že by jí ale do služby vůbec nikdo nevzal. Dcera obchodníka, kterého skoro všichni znají. Jediná možnost jak se dostat z téhle patálie byla požádat o pomoc Anthonyho. Možná, kdyby se mu svěřila by jí rád pomohl. Na dalším plese se mu pokusí to nějak vysvětlit.

***

Ella právě prostírala na stůl a pevné doufala, že v jídelně svou rodinu nezastihne. Přála si, aby ještě vyspávály. K její smůle se stal ale pravý opak. První se doloudala ke stolu Drizella s ospalýma očima. "Čaj," poručila a znělo to spíše jako prosba než rozkaz. Pořád byla bez sebe z toho, že zachránila Astrid život. Ta se ovšem neměla ve špitále o nic moc lépe. Ba dokonce by se dalo říct, že se ještě horší. I když se Seinonská chřipka neprokázala, stejně se jednalo o podivné onemocnění.
Drizella Elle pořád přišla stejná. Malinko panovačná, ale uvnitř měla pořád to dobré, jen se to občas bála ukázat. Byla zastáncem toho, že když není krásná, nic v životě nedokáže a ani se pořádně nevdá. Vždyť o té pokažené svatbě s Philipem s ní skoro nikdo nepromluvil jediné slůvko.
Za to Anastázie se změnila k nepoznání. I když za krásnou slupkou vždy skrývala úsměvy a dobrotu. Nyní z jejích očí sršela jen závist a vztek. Možná, že za tím bylo její zlomené srdce kvůli Philipovi, ale kdo ví. Dbala na svůj vzhled jako nikdy před tím a dokazovala své sestře, že ona je ta lepší. Drizella tu proměnu velice těžce nesla. I když první, kdo se sestrou nemluvil byla právě ona.
"Nepřilezla si sem dneska ráno komínem co?" uchechtla se škodolibě Anastázi. "Co prosím?" zeptala se Ella, která nechápala. "Jen se na sebe podívej!" zasmála se a posadila se na pohodlnou židli a dala nohy na stůl. Ještě že to nevidí madam Tremainová. "Zašpiněna od popela!" smála se Anstázie na celé kolo. Elena se rychle prohlédla v zrcadle naproti v pokoji. Opravdu měla na tváři saze. Dneska v noci byla taková zima, že raději spala s Julienne u kamen, kde oheň pomalu vyhasínal. Ráno si nestačila ani opláchnout obličej. Alespoň si saze utřela kouskem šatů, který už stejnak potřebovali vyprat. "Měla bys o sebe trochu dbát, takhle se vévodovi asi nezalíbíš, až tě bude chtít odvést do svého pokoje v hostinci a-"
"Anastázie!" okřikla dceru madam Tremainová hrubě. "Dáma takto nemluví ba dokonce takové hloupé řeči ji nemají ani napadat!"
"Vždyť je to pravda," oklepala se Anastázie z lehkého šoku,.který utrpěla, když na ní matka zvýšila hlas, což obvykle nedělala. "Je jen další z těch, které projdou jeho postelí!"
Drizella pozorovala svou sestru, zjevně v dobrém rozmaru. Raději mlčela, jinak by Anastázii ještě mohla popudit proti sobě.
"Nalej mi čaj," poručila Elle madam a přisedla si ke stolu. "Ale dělej!" zlobila se na ní, když ji to trvalo až moc dlouho. Ella právě nesla konvičku s čajem, když ji Anastázie nastavila nohu, a ona zakopla. Horká tekutina se vylila na stůl a i na madam Tremainovou, která celá zrudla vzteky. Drahý porcelán se roztříštil o podlahu a střepy se rozletěly okolo. "Tohle nemyslíš vážně!" vykřikla madam Tremainová. "Ona mě polila," podotkla Anastázie, po té co ustal její záchvat smíchu. "Okamžitě to ukliď a mazej do kuchyně. Stejně se nikam jinam nehodíš!" vstala prudce madam a div sebou nestrhla i ubrus, v jakém spěchu se zvedla. "Tak bude to!" rozkřikla se na Ellu, která nehybně stála. Věděla, že nemá smysl cokoliv objasňovat nebo říkat. Uklízet to ale nehodlala. Místo toho se otočila na podpatku a zamířila směrem pryč. "Eleno! Vrať se!" zavřeštela madam Tremainová. "Jestli teď odejdeš už se nemusíš vracet, protože díky tomu co jsi nám způsobilá se všem jenom oddechne, že se nikde neukážeš!"Madam Tremainová nebyla nikdy takto rozčilená, na přímo rozuzlená. "A co vévoda Anthony. Jak mu to vysvětlíte, že jsem zmizela, co?" usmála se tentokrát Ella a zastavila se na prahu. Prudce se otočila a spustila. "Jestli mu budete vyprávět cokoliv z toho, co musím dělat, prosím, pak už se tady neukážu. Jen chci vidět, jak na to zareaguje!
Madam Tremainová ztihla. Věděla moc dobře, že pokud se ta mizerná holka líbí vévodovi, nemůže na ní vztáhnout ruku. Přece jen, kdyby se z toho vyklubala svatba, mohlo by je přece jen zachránit z téhle šlamastiky. Anthony byl syn velkovévody, který jednak zasedal v královské řadě a jednak byl blízký přítel jeho královského Veličenstva.
Elena si uvědomovala, že právě díky téhle skutečnosti, tady pořád je. Jinak by už dávno odešla a bylo by jí úplně jedno kam, protože takhle s ní nikdo zacházet nebude. Nějaké peníze jí ještě zůstali a tak je chtěla využít. Utéct daleko, kde ji nikdo nezná.... Na tyhle sny ale mohla zase rychle zapomenout. Teď jo čekalo drhnutí nádobí.

"Mám pro vás novinu," usmála se na své dvě dcery madam Tremainová sladce a ukousla a nabrala si kaši oslabenou medem a posypanou ořechy. "Jelikož jsem četla Královský zpravodaj a.... Dej ty nohy dolů Anstázie!" Okřikla jí už tak rozladěná matka. Jestli se bude dál takhle chovat s vést takové nemravné řeči, bude.ji muset brzy zmírnit. "Takže znovu, v Královském zpravodaji stojí, že královská rodina rozešle celkem sto pozvánek mezi nižší šlechtu a dokonce i obyčejné lidi. Ovšem, ti kteří mají peníze samozřejmě. Je to dárek krále lidu."
"Podle čeho se budou ale rozhodovat?" přemýšlela Anstázie nahlas. "To je právě to," nadšeně se nadechla madam. "V každém kraji se uskuteční drobná přehlídka všech mladých slečen. Jednu z nich vybere sama královna, aby se společně s rodinou mohla Vánočního plesu zúčastnit. Ta vybraná slečna navíc dostane možnost stát se dvorní dámou nejjasnější princezny Lillian."
"A co to znamená pro nás?" nechápala Drizella, která matku vlastně ani moc neposlouchala. "To, že se můžu stát dvorní dámou, ty huso!" okřikla jí Anastázie. "Ano, přesně tak. Být dvorní dámou princezny, je veliká pocta. Otevřely by se ti nové možnosti. Navíc se na plese může objevit někdo, k vás dvě bude mít zájem. Nějaký bohatý lord nebo dokonce hrabě!" Tahle novinka nadchla všechny dámy snad ve všech krajích, aby právě jejich dcera vyhrála přehlídku.
"Kdy to je?" zeptala se fascinovaně Anastázi. "Právě za týden," odpověděla jí matka a trochu jí poklesl úsměv. Nevěděla, jestli se za tu dobu stihnou ušít ty fantastické šaty s to hned troje. "Uvidím královnu!" zaradovala se Anastázie a zatleskala. "A nejen ji, dokonce i prince Darrena a jeho sestru Lillian.