Ella si na sebe oblékla jedny z jejích šatů, které kdysi nosila. Modrá jí vždycky slušela a navíc jí ladila k ledově modrým očím. Plavé vlasy jí Astrid zapletla do dlouhého copu, který jí převázala stříbrnou mašlí. Na krk si připnula medailonek od otce, který jí ho měl pořád připomínat. Musela ukázat, že se pořád neskolní před svou macechou. Koneckonců jeli k Aweryovým a tam se může s Philipem domluvit na zítřejší projížďku. Mělač čím dál tím větší pocit, že s ním snad tráví více času, než samotná Anastázie. Koneckonců se naposledy viděli na oslavě u Millerových, která se jaksi zvrtla ve spackané zásnuby. Nemělo cenu si cokoliv dokazovat. Tenktrát udělala chybu. Nyní mohla být zaopatřená a žít si ve vile Millerových, zatímco teď si živoří ve svém vlastním domě a slouží její nevlastní matce. A i přes to všechno neodmítla nabídku zůčastnit se pokru, i když ona a její dvě nevlastní sestry tam jely spíše ze slušnosti, než že by se nějak zapojovaly.

***

"Tak ráda vás opět vidím," přivítala Tremainovi paní Aweryová. U vchodových dveří v jedné z Lisburnských čtvrtí postávali všichni Aweryovi a vítali nově příchozí. V řadě stáli vyrovnaní oba bratři i Blanche společně s jejihc brunátným otcem. Anastázie mrkla na Philipa, který se k ní nenápadně přitočil. Rámě však nabídl její nevlastní sestře. "Snad jí to nebude vadit," pošeptal Elle a společně s ní vstoupil do domu. Její bratr nedoočkavě vyčkával na Pauline, která se jako jediná z Millerovi rodiny neostýchala chodit mezi lidi. Gareth se s ní sblížil právě na oslavě, když její bratr žádal Ellu o ruku. Možná, že si od té doby byli víc než blízcí. 

"Měl bys jít s ní," odstrčila Ella od sebe Philipa. Sice se stali přáteli, ale zas takovými.... Co když o nich Anastázie bude myslet... Nic si myslet nebude, protože tohle nic neznamená.

Prošli kolem pokoje, kde se ozýval hlahol a byl slyšet cinkot skleniček s drahým alkoholem. Omladina a několik dam se však stahovalohned naproti, jelikož nejevila zájem o hazard. "Ještě jednou děkuji za Rafala," pravila Ella a vřele se usmála. "Máš za co," uchechtl se a společně se posadili do křesla poblíž Miri, která je hned pozdravila a podivila se, že Ella je ve společnosti Philipa. "Mohu něco nabídnout?" zeptal se sluha se skleničkami na tácu. "Ne, díky," odmítla Ella vřele. Za to Philip si vybral nějaký voňavý koňak. 

Anastázie na ty dva koukala a snažila se nějakým způsoběm vyčíst, co si ti dva říkají. "Nějak na ně zíráš," ušklíbla se vedle ní Drizella s potměšilým výrazem. MOžná, že by tohle snad přesvědčilo její sestru, že Elena jen využívá její dobroty. Dodnes vlastně nepochopila co tady její nevlastní sestra dělá. Její matka jí to měla zatrhnout. Anastázie ovšem ještě více zpozorněla, když se ti dva vypařili. Neměla to dělat, ale i tak v ní vyhrála zvědavost a tak se vydala za nimi. "Tady někdo žárlí," podotkla Drizella a nechala svou sestru, aby se dál šla ztrapnit.

***

"Proč jsme tady?" zeptala se už po několikáté Ella, když jí Philip zavedl do nějaké další místnosti, která se hodně podobala té, ve které před tím seděli, až na rozdílné tapety. Nejvíce jí zaujali ovšem podivné květiny, které rostli k květináčích na oknech. "No, původně jsem ti to měl v plánu říct už první den, ale nějak to nevyšlo," začal vyprávět a potichu za sbeou zavřel dveře. "No a pak jsem chtěl počkat, až se více poznáme. Možná bych měl říct sblížíme," dodal. "Sblížíme," zopakovala Ella s povytáhlým obočím a přešla k parapetu, aby prozkoumala podivné rostliny. "Ano," pravil sušše a přešel k ní blíž a stál až moc blízko.... "Vlastně mám pro tebe výhodnou nabídku." Elena na svém krku cítila jeho teplý dech. Prudce se otočila, "Jakou ty můžeš mít zrovna pro mě nabídku?" Málem uskočila, když zjistila, že jejich obličeje jsu od sebe jen pár centimetrů. Podívala se mu z příma do očí a raději tady už nechtěla být. Sice netušila o co mu šlo, ale i tak si nebyla jistá, zda to chce zjistit. "Mohla bys mě alespoň vyslechnout," chytil jí jemně za ruku a přitáhl jí k sobě. "O co ti jde?" zeptala se s zatajeným dechem. "Však se to brzy dozvíš," obdaroval jí zářivým úsměvem. "Ale proč mi to neřekneš rovnou a..." Nestačila nic dalšího říct, protože Philip jí přiložil dva prsty na rty, aby konečně přestala mluvit. Byla tak zaskočená, že si ani nestihla všimnout, že jí Philip pohladil po tváři a jeho rty hledaly ty její. Měla by se nad tím zarazit, jenže ona neucukla. Jejich ústa se spojila a ona se na malý okamžik nechala unést tím sladkým pocitem.