Mlčím,
abych nepověděla slova, jenž lidi zabolí,
své nitro bolestivě níčím,
poněvadž se ony krvavé rány nezahojí.

Slova mají obrovskou moc,
která srdce láská i na drobné kousky trhá,
uvědomuji si to, až když se narodí tajemná noc,
smutek v onu chvíli roste a stále trvá.

Můj tichý hlas odnesl silný poryv větru,
nedokončím upřímnou a pouhou větu.