Noc čím dál tím víc získávala na síle, téměř se zdálo, že úsvit byl v nedohlednu, avšak to množství různorodých souhvězdí, různě zářící hvězdy na potemnělé obloze, potěšil každé lidské oko. Občas je zakryl tmavý kouř vycházející z hory, ale stejně rychle je odhalil.

Gaara se chvíli kochal pohledem na tisíce světel, nechával se očarovávat jejich krásou, než ho noční chlad nepřinutil se stáhnout dovnitř. Zvířata se jim podařilo uklidnit a nyní jen spokojeně odpočívala v čerstvé hromadě slámy a chroupala zbytky ovce v kýblech. Naruto to s koňmi doopravdy uměl. Obdivoval jeho zručnost a trpělivost. Obdivoval ho celého. Potajmu ho sledoval a pokaždé zůstal viset pohledem na jeho nasvalených zádech, jež se klidně napínala při dýchání v obyčejném oděvu a blonďatých, rozčepýřených vlasech, které byly jako zalité slunečním svitem.

Měl bych se vrátit, jenomže... Temari riskovala jen kvůli mně, abych s ním měl nějaké společné chvíle. Nechci se jí odvděčit tím, že bych utekl.

Nenápadně se dostal se záda gladiátora, spojil dlaně na bedrech a zhluboka se nadechl, aby mu příkazem ve formě vtipu poručil, aby se hned otočil a pokračoval v tom, v čem přestal před těmi otřesy, leč Naruto to udělal za něj. Otočil se na rudovláska tak rychle, že nestačil pípnout, ani k tomu neměl příležitost, poněvadž se k němu měkké polštářky Kelta vrátily a jeho silné paže ho objaly. Nechal se k němu přitisknout, sám natáhl ruce a dal mu je kolem ramen, přičemž už automaticky natáčel hlavu do správného úhlu.

Řekl bych... začíná... mi to jít, pomyslel si Gaara a slastně protočil oči, než je skryl pod víčky. Velké ruce sjížděly Narutovi z boků dolů, pak zase nahoru, vytvářely tlak na jeho záda a poněkud drsnějším způsobem jej hladil. Sice rudovlásek chvíli držel, ale jen co skončil u hnětení pevného pozadí, nabil pozornosti, prudce ucukl, vyvalil oči a pokusil se marně dostat jeho dlaně pryč.

"Co to...?" ptal se vykolejen a konečně se mu povedlo ty drzé, snědé ruce dát o něco výš. Na bedrech nevadily, ale níže?

Naruto se mdle usmál a opřel se čelem, na němž se pozvolna objevily kapičky potu, o jeho. Pozoroval ty jiskřivé oči a našel v nich závan strachu. Obličej měl rozpálený červení, jenže se v ní odrážel nesouhlas. Urazil ho snad? Bylo to moc rychlé? Nechápal. Jak to měl udělat jinak, aby byl ještě pomalejší? On tolik času neměl a kdykoliv je tu mohl někdo načapat.

"Jsem na tebe moc rychlý?"

"Hmm," kývl pomalu rudovlásek a skousl se zevnitř do tváře.

Bojím se, že se stane to, co v tom skladu. Pochybuju, že bych se dokázal ovládat a zvládl tak rychle odejít, ale... ty jeho ruce... Sjel k nim očima, pátral po opálené kůži a bříšky prstů ji pohladil. Vydechl, když pocítil, jak mu jeho přirozené teplo způsobilo elektrizující chvění do svalů a příval dalšího horka. Proč mi jediný dotek činí takovou radost? Proč se v náručí otroka cítím tak skvěle? Na moment utnul další myšlenky v záplavě nových polibků na bledém krku. Ocenil, že se nesnažil zanechat značky a držel se u letmých doteků zvlhčených rtů. Nechal se natlačit zpátky na dřevěný trám, naklonil hlavu do stranu a odhalil tak větší prostor pro hladové rty. Slastně přivíral oči a přes stisknuté zuby v sobě zadržoval všechny zvuky spokojenosti. Zatím si je chtěl nechat v sobě. Zatím se držel, zatímco mu stoupaly chloupky po těle a měl mrazení v zádech.

"Držíš se zpátky," zamumlal u jeho krku, doslova cítil vibrace jeho chraplavého hlasu a horký dech, jenž ho následoval.

"Ano. Chci si to nechat pro jiné chvíle," odpověděl mu popravdě Gaara a všiml si, jak za ním zvedl svůj zvědavý pohled.

"Opravdu? Na jaké?" zajímal se upřímně Naruto a v modrých očích mu zajiskřilo.

Jeho azurově modrý pohled byl tak intenzivní, že se mu málem podlomila kolena. Cítil, jak mu měkla a jak jeho vlastní svaly ztrácejí sílu. Srdce na druhou stranu bušilo tak hlasitě, že jej musel zaslechnout i blonďák.

"Možná... na nějaké... intimnější...?" odvětil přerušovaně rudovlásek a hlas mu při vyslovení přeskakoval a měnil tóniny.

Teď... máme o dost více času, takže... se nemusím bát, prolétlo mu hlavou a tváře mu plály horkem, když jej snědý bojovník se šibalským úsměvem popostrčil do prázdného boxu a tam se oba složili do čistého, vonícího sena, přičemž na sobě Gaara pocítil celou váhu i sílu druhého těla. Na chvíli se bál, že ho snad umačká, ale bylo to podivně příjemné. Se stoupající nervozitou vjel prsty do zlatých vlasů, česal je, dokud za ním jejich vlastník nezvedl narůžovělý obličej. Oněměl, přestal se hýbat a zůstal tiše hledět do tváře snědého mladíka. Ten se pomalu sklonil, pootevřel rty a dýchnul na ty jeho horký vzduch.

Hluboké polibky začaly nanovo. Z Narutovi strany byly více náruživější a naléhavější. Hladil Gaaru po rudých vlasech, zatímco tou druhou se dostal pod oblečení a hmatem zkoumal zapálenost hebké pokožky. Hořel na každém centimetru, cítil, jak se mu rychle nadzvedával a klesal hrudník, a krom toho i silný srdeční sval. Mlátil do hrudníku jako buben a plavovlasého otroka to potěšilo. Neměl v úmyslu ho nechat vyklouznout. Ne teď. Teď se ho toužil dotýkat a přijít na každý neobjevený záhyb. Gaara se pod ním spokojeně kroutil, tlumeně mu vzdychal do úst, z nichž po stranách vytékaly sliny a rukama se chytal jeho svalů a pevných zad. V leže ho mohl perfektně kontrolovat a snadněji přijít na jeho slabiny.

Ale já už jednu jeho slabinu znám, pomyslel si Naruto, pootevřel víčka a prohlédl si hezkou tvářičku pod sebou. Měl zavřené oči, byl celý rozpálený a na čele se mu rýsoval pot. V duchu se nenápadně usmál, prsty vyhledal jeden ze dvou bodů na hrudníku a přejel po něm. Nejprve doopravdy jen přejel, avšak podruhé ho stiskl mezi dvěma prsty. A dost silně, až sebou rudovlasý mladík prudce ucukl, zalapal po dechu a otevřel poměrně vyděšené oči.

Modroočko ho nechal odvrátit se do strany a zaujatě sledoval dlouhou nitku slin, jež je spojovala. Všiml si, že chytal jeho větší dlaň, která okupovala onen citlivý bod. Krátce se zasmál, palcem pohladil horoucí líci a nechal ho dostat do plic trochu čerstvého kyslíku.

"Copak?" naklonil hlavu ke straně, navzdory tomu, že byl Gaara zpátečnický, mu pořád mnul bradavku, zatímco on křečovitě svíral jeho zápěstí.

"Mmm," semkl rty a nevědomky nadzvedl boky, čímž se nechtěně otřel o silné tělo nad sebou.

"Říkal jsi, že si to chceš nechat na něco intimnějšího," poznamenal s milým úsměvem Naruto, sklonil se a vzal jeho bradavku přes látku do horkým úst.

Gaarou projel nesmírně vzrušující pocit. Hlasitě zalapal po dechu. Odvrátil tvář na stranu a vyděsilo ho, co za zvláštní vysoký zvuk z něj vyšlo, když Naruto nepřestával provokovat jeho citlivé body. V břiše splašeně poletovali motýlci a třepotání jejich křídel zamířilo do slabin. Pohnul se, stačilo použít pár letmých pohybů, aby vzrušení narůstalo a vyústilo to až ke ztopoření. Už už automaticky vytáčel pánev do strany, jenomže Narutovo tělo ho přitlačilo víc do sena a nedovolilo mu pohnout se z místa. Uvnitř své hlavy zaúpěl, zalila ho vlna zahanbení a zase našel důvod, proč se stydět. Jako kdyby jich už tak nebylo požehnaně.

"Vidím, že se ti to líbí," zazubil se spokojeností blonďák a tentokrát ho neměl v plánu pustit.

Chtěl si vyslechnout všechny sladké zvuky, které zvládne jeho hluboký hlas vydat. V duchu se tetelil radostí a možná ještě dobrým pocitem z podrobení někoho, kdo byl nad ním a měl daleko lepší život než on, ačkoliv věřil, že kdyby nechtěl nic z toho, co tu prováděli, tak by na něj určitě zavolal vojáky. Hladil jeho horoucí kůži opatrně, jemně, nechtěl, aby se cítil nepříjemně, protože sám věděl jaké to bylo, když se ho dotýkali bez svolení a nehodlal být stejný jako ti římští psi, na které v dětství narazil. On ale nebyl Říman, nepatřil k nim a nechoval k nim žádné sympatie, tak proč jej zbytečně trápit a trestat? To zasluhovali jiní.

Jistě, stačí ho dostat na svoji stranu, přimět ho, aby mě miloval a pak jeho lásku využít ve vlastní prospěch, zahrál mu tento nápad na mysl a jak si tak rudovláska prohlížel, s tváří napnutou přívalem nervozity, ale také vzrušujícího horka a dosud natékajícími, vlhkými rty, věděl, že to nebude nic těžkého. Panic se snadno upne k člověku, se kterým spáchal svoje poprvé, jestli jím teda je...

"Co se děje?" zeptal se Gaara, protože plavovlasý byl delší dobu ticho, přestal s hladivými pohyby a jen ho zadumaně pozoroval. Čeká, až mu dám svolení?

Naruto zamrkal, sklopil pohled a zapřel se kolenem vedle jeho boku, aby se mohl krapet nadzvednout a dal mu trochu prostoru na vydýchání. Všiml si, že sotva popadal dech, avšak důvodů k tomu mohlo být vícero.

"Už jsi někdy s někým ulehl?" upřel na něj pronikavě modré oči.

Rudovlásek se zasekl v pohybu. Kdyby již teď nebyl úplně červený, odstín lící by nabral tmavý ruměnec. Skousl si rozechvělý spodní ret, na kterém stále cítil viset chuť majitele těch nejhezčích očí. Záporně zavrtěl hlavou.

Vyšší mladík se usmál, vytáhl své ruce k jeho tvářím a něžně je uchopil. Hřály tak silně, že na nich málem neudržel dlaně. Kůže se rychle zpotila a on musel ruce dlaně přesunou, aby ho neznechutil svým potem.

"Doopravdy chceš svoje poprvé zažít s otrokem?" naklonil modrooký hlavu ke straně a přimhouřenými víčky čekal na jeho upřímnou odpověď.

Proč si nepočkat na někoho, kdo mu všechny ty city opětuje? Naruto nebyl připravený mu vrátit jakýkoliv cit, ale aspoň mu mohl ukázat náklonnost. Sledoval, jak se Gaara nadechoval a měl se k odpovědi. Slova mu, zdálo se, uvízla v hrdle a on na něj zůstal viset podivným zasněným pohledem. V zelených očích mu blyštil slabý odlesk světla a blonďatý mladík se konečně dočkal němé odpovědi ve formě zdráhavého kývnutí hlavou v souhlas. 

***

Ihihi~ Tak to začíná. Snad se na mě nezlobíte, že jsem to tak utnula, ale ta příští bude zaručeně delší. :3 

Naruto se ohledně citů drží zpátky. Zvlášť po tom všem, čím si musel projít a dát cizímu důvěru... No, řekněme, že to pro něj není lehké, ale začít intimnosti s někým, kdo po něm tak prahne a nechá ho klidně nahoře? Zkrátka nedokázal říct "ne". Narutova minulost však prozatím není zcela odhalena. Ještě bych jí chtěla věnovat drobný kousek, jestli to nevadí~ Chystám se v ní zmínit pár zajímavých věcí~ 

Uvidíme se zase ve středu! Přeji pěkné léto a krásné počteníčko~ ^^