Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

6.


Tak mám tu pro vás po dlouhé době další příběh k tomuto projektu. Tak doufám že se vám bude líbit. 

Je na tuto fotku, a jmenuje se Chlupatá radost.


Tak a teď už samotný příběh❤ 


Chlupatá radost

Byla jednou jedna malá holčička Hanička, a ta bydlela s tatínkem a s maminkou a s ostatními sourozenci v jedné malé vesnici.

Bydlely ve větším domku, skoro až u konce vesnice. A vlastně měli takový malí statek, ve kterém měli spoustu zvířat.

Takže Hanička už od mala vyrůstala se zvířaty, takže se jich vůbec nebála. A brala je jako své kamarády. A ráda za nimi chodila, a ty co byli malí, tak ráda chovala.

A jednou na jejich statek přišlo malé bílé poraněné koťátko a mělo strašný hlad. Tak mu Hanička dala napít trochu mlíčka, které si vzala od maminky z velké bandasky. A dala to mlíčko, malému koťátku. 

Které se hned do něj s chutí pustilo, a pak když Hanička vydělá že je to malé koťátko zraněné, tak ho vzala k mamince a ta ho ošetřila.

Naštěstí to nebylo nic vážného, jen pár trochu větších škrábanců, nic víc. Tak mu to Haniččina  maminka vyčistila a pak ho dala zpátky Haničce. Že ho může zase pustit ven, aby šlo. Že určitě někomu patří, nebo že hledá svou maminku.

A tak ho Hanička pustila zase za zahradou ven, a šla pryč. Aby ji koťátko nevidělo jak odchází. Jenže koťátko jak osamělo začalo mňoukat a mňoukalo, a mňoukalo. Dokud k němu zase Hanička nepřišla.

Ta si ho jen na rozloučenou pohladila, a pak utíkala pryč a nechala koťátko tam.

Další den, když byla Hanička opět v zahradě a hrála si. Přiběhlo za ní zase to bílé koťátko, a nechtělo jít od ní pryč. Hanička se mu snažila utéct, protože mu říkal ať jde za svou maminkou že tady být nemůže. A že ať jde pryč!

Ale marně koťátko, utíkalo pořád za ní. A nechtělo jít nikam pryč.

A další den znovu a znovu. 

Až nakonec na statku koťátko zůstalo a Hanička, si s ním vždy hrála v zahradě. A dala mu jméno Macíček, a byl to její velký kamarád který ji nikdy neopustil.

 A chodil za ni, i za ostatními zvířátky moc rád.         

A Hanička ho měla taky moc ráda.


Tento příběh je přiznám se poněkud krátký. Ale myslím si že i přes to je moc dobrý.

A ještě jednou Děkuju všem kteří vydělí tuto knihu a kteří se rozhodli pomoc.

Děkuju a moc si toho vážím.

Že je mezi vámi spoustu lidí, kteří mají dobré srdce a kteří chtěli pomáhat.

Děkuju, a jsem za vaší pomoc moc ráda.

Protože pomoc těm co to opravdu potřebují, je opravdu potřeba.

Protože i zvířata potřebují pomoc. Jako například teď spoustu opuštěných psů a koček, nebo jiných zvířat z Ukrajiny.

Ty teď taky potřebují vaši pomoc.

Tak jim pojďme pomoci, ať mají lepší život.

Děkuji❤

❤❤❤Vaše kresji0007 a všechna zvířata, kterým pomáháte❤❤❤ 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro