Tak mám tu pro vás po dlouhé době další příběh k tomuto projektu. Tak doufám že se vám bude líbit. 

Je na tuto fotku, a jmenuje se Chlupatá radost.

Tak a teď už samotný příběh❤ 

Chlupatá radost

Byla jednou jedna malá holčička Hanička, a ta bydlela s tatínkem a s maminkou a s ostatními sourozenci v jedné malé vesnici.

Bydlely ve větším domku, skoro až u konce vesnice. A vlastně měli takový malí statek, ve kterém měli spoustu zvířat.

Takže Hanička už od mala vyrůstala se zvířaty, takže se jich vůbec nebála. A brala je jako své kamarády. A ráda za nimi chodila, a ty co byli malí, tak ráda chovala.

A jednou na jejich statek přišlo malé bílé poraněné koťátko a mělo strašný hlad. Tak mu Hanička dala napít trochu mlíčka, které si vzala od maminky z velké bandasky. A dala to mlíčko, malému koťátku. 

Které se hned do něj s chutí pustilo, a pak když Hanička vydělá že je to malé koťátko zraněné, tak ho vzala k mamince a ta ho ošetřila.

Naštěstí to nebylo nic vážného, jen pár trochu větších škrábanců, nic víc. Tak mu to Haniččina  maminka vyčistila a pak ho dala zpátky Haničce. Že ho může zase pustit ven, aby šlo. Že určitě někomu patří, nebo že hledá svou maminku.

A tak ho Hanička pustila zase za zahradou ven, a šla pryč. Aby ji koťátko nevidělo jak odchází. Jenže koťátko jak osamělo začalo mňoukat a mňoukalo, a mňoukalo. Dokud k němu zase Hanička nepřišla.

Ta si ho jen na rozloučenou pohladila, a pak utíkala pryč a nechala koťátko tam.

Další den, když byla Hanička opět v zahradě a hrála si. Přiběhlo za ní zase to bílé koťátko, a nechtělo jít od ní pryč. Hanička se mu snažila utéct, protože mu říkal ať jde za svou maminkou že tady být nemůže. A že ať jde pryč!

Ale marně koťátko, utíkalo pořád za ní. A nechtělo jít nikam pryč.

A další den znovu a znovu. 

Až nakonec na statku koťátko zůstalo a Hanička, si s ním vždy hrála v zahradě. A dala mu jméno Macíček, a byl to její velký kamarád který ji nikdy neopustil.

 A chodil za ni, i za ostatními zvířátky moc rád.         

A Hanička ho měla taky moc ráda.

Tento příběh je přiznám se poněkud krátký. Ale myslím si že i přes to je moc dobrý.

A ještě jednou Děkuju všem kteří vydělí tuto knihu a kteří se rozhodli pomoc.

Děkuju a moc si toho vážím.

Že je mezi vámi spoustu lidí, kteří mají dobré srdce a kteří chtěli pomáhat.

Děkuju, a jsem za vaší pomoc moc ráda.

Protože pomoc těm co to opravdu potřebují, je opravdu potřeba.

Protože i zvířata potřebují pomoc. Jako například teď spoustu opuštěných psů a koček, nebo jiných zvířat z Ukrajiny.

Ty teď taky potřebují vaši pomoc.

Tak jim pojďme pomoci, ať mají lepší život.

Děkuji❤

❤❤❤Vaše kresji0007 a všechna zvířata, kterým pomáháte❤❤❤