Vzbudila jsem se.
Bylo ráno a já jako vždy jsem nemohla rozlepit oči.
Snažila jsem se nahmatat mobil, který ležel na mém nočním stolku.
Konečně jsem ho chytila do ruky a trochu pootevřela levé oko. "10:47" zašeptala jsem chraplavím hlasem.

"Anooo!!" zakřičela jsem.

"Zlato, nekřič tolik" nakázala mi máma která otevřela moje dveře od pokoje.
Já jen otočila oči v sloup a vstala z postele.
Oblékla jsem si černé tilko a na to krátké ale krátké tričko.
Dala jsem si bílé kraťasy, černo bílé tenisky a na ruku můj náramek se srdíčkem.

A jo, já jsem se vám nepřestavila. Promiň te mi.
Jmenuji se Kiara a je mi 14 let.
Nikdy jsem neměla žádného pokémona, protože mi to máma nedovolila.
Ale zjistila jsem o Pokétaboru a že tam prí budem chytat Pokémony a další věci.

A dnes tam jedem!
No, já jedu. A do prdele, mi odjíždíme 13:45 a je už 10:50! "Do prdele, do prdele.. " opakovala jsem si tiše. Rychle jsem vyházela celou skříň a nacházela všechno do kufru.

Všechno ostatní jsem tam taky naházela a rychle si udělala dva copánky, které jsem měla níž jak ramena.
Ještě culík a mám hotovo. S kufrem a batohem jsem až letěla dolů na snídani.
Byli palačinky.
Občas si je vychutnávam, ale teď jsem to všechno do sebe nacpala. "Kampak pokémonku?" (pokémonku XDD) zeptala se mě mile máma.
"Mami, však nevíš? Jdu na ten tábor!" zasmála jsem se pobaveně.
Máma, nevím proč dostala záchvat smíchu.

Na hlavu mi sedla Starly.

"Starly! Nebo ne! MAMI!!" naštvala jsem se.

"Starly ti chce jen říct, že dnes nejdeš na tábor, až zítra" zasmála se mamka ješte víc.

"No, super..." odfrkla jsem.
"Otevři dveře od domu! Máš tam překvapení.." usmála se mile mamka.
Já jen převrátila oči v sloup a šla ke dveřím.
Pootevřela jsem dveře a nakoukla. Hned jsem se otočila na mámu s výrazem: "To jako fakt?!" Otevřela jsem dveře, a kekla si ke krabici. Pomali jsem ji rozbalila, a co nevidím? Skitty! "Omg, mami, díky!!!" zařvala jsem na mámu.
"Bude tu na tebe čekat" mrkla na mě.
Mírne jsem jí objala a pak "letěla" s Skitty nahoru do pokoje. (kdo by nevědel jak vypadá Skitty, najdi si to na Google! :DD)

*na druhý den ráno*

Seděla jsem s mámou na lavičce, a čekala na bus. Meškal už 10 minut.

Konečně přišel a já pořádně vyobjímala mámu a nastoupila. Sedla jsem si úplně do zadu sama.
Hned vedle před uličku seděla taky holka sama.
"Hele, nechceš si přisednout?" zeptala jsem se tí holky.
"No...jasně, já jsem Emma a ty?" usmála se a přisedla si ke mě.

"Já jsem Kiara" zasmála jsem se a celou cestu sme se bavili.

Jeli sme tři a půl hodiny, samozřejmě sme měli i přestávky.
Dorazili sme!
Vystoupila jsem i s Emmou z autobusu a nadechla se čerstvého vzduchu.
Rozhlédla jsem se kolem sebe, a předemnou stála obrovská budova! Ohromene jsem se na tu budovu dívala...
"Ha, ta má ale hnusný oblečení!" ozvalo se za mnou.
"Jéžiš, fifeny.."
"Cos to řekla handro?" otočila ta fiflena hlavu do strany.
"A ty si barbína, která přišla na tábor, a zlomí si svoje nechtíky. Pane bože!" zasmála jsem se ironicky.
"Tak aby bylo jasno... Já jsem Noemi, ty krávo"
"Já jsem Bětka a tohle je Lili" zasmála se Bětka.

"Ok, já jsem Kiara a tohle je Emmi" odfrkla jsem s nezájmem.

"Kiara..pche, jak tupé jméno!"
"Ne, ty si tupá jak tamhle to poleno!" ukázala jsem na poleno kousek od nás.
"Já jdu na pokoj, pojď Emmi" Emmi přikývla a my sme odešli. Vstoupili sme do obrovské budovy, a my se zeptali z jedných vedoucích:

"Jméno?" zeptala se náš mile vedoucí.

"Emma Fararová a Kiara Oceánská" usmála se Emmi na vedoucí, která držela jaký si seznam.
"Ano, tady ste! Druhé poschodí, pokoj číslo 46" opětovala nám úsměv vedoucí.
Šli sme schodmi až na druhé poschodí a pak sme si toho všimli.
"On je tu výtah?!" šeptala jsem podrážděně. Táhli sme pěši ty zatracený těžký kufre
a batoh?!
Plácla jsem se do čela. Šli sme dlouhou uličkou a pak sme narazili na pokoj 46.
Pomali jsem otevírala dveře od pokoje.
Dveře vrzgali, a já asi slyšela tu myš - Ratata.
Nakoukla jsem s poza dveří a pak úplně otevřela dveře.

(V téhle kapitole asi nebudou moc ti pokémoni XD)

Rozhlédla jsem se po pokoji, který byl temný jak noc. Zasvítila jsem a oslepilo mě světlo.

Byl přenádherný!
Stěny byli sivé a a postele byli ustlané.
V tu chvíli v trhla do pokoje jedna z vedoucích.
"Doufám že se vám tu bude líbit" usmála se a mrkla na nás. Pak odešla.
"Tak tohle bylo divný!" zasmála se nervózně Emmi.
Já se jen usmála, a začala vybalovat věci.
Za 10 minut bylo hotovo.
"Páni! Já si stihla vybalit jen půlku!" vykulila na mě oči Emmi.
"Jo no...na tebe počkám" zasmála jsem se.
Najednou mi skoro praskli ušní bubínky, protože tady byl nějaký rozhlas:

"Prosím, aby se všichni dostavili před hlavní budovu! Děkujeme!" skončil konečně ten rozhlas!

Za 5 minut měla Emmi vybaleno.
Měli sme pět minut čas, ale rozhodli sme se už jít.
Před budovy, jak jinak nikdo nebyl. Chvíli sme čekali, a všichni tam postupne přišli. Konečně přišla i ředitelka táboru. Stála proti nám, a začala mluvit:
"Vítejte v táboře Pokétábor!
Já jsem Kamilla, jak už můžete vědět.
Tohle je Diana,Martina, Lucka a Miriam.
Teď si vysvětlíme pravidla" já jsem nedávala pozor, ale pak už jsem pozorne poslouchala. "Pokémony budete chytat až zítra. Budete rozdělení do pět skupin. Je nás 21, takže se rozdelte po čtyři, a v jedné skupině vás bude pět" usmála se na nás Kamilla.
"Tak tohle jsou naši pokémoni!"
Všechny pět vedoucí vyhodili pokéballi do vzduchu, a z nich vyšli mega pokémoni!

(Obrázky tady ↑↑↑)

"Tohle jsou náši pokémoni!" usmála se na nás hrdě Kamilla s Miriam.

Pak sme měli rozchod.
Rozhodli sme se jít zpět na pokoj, a tam se o něčem bavit. Došli sme na pokoj a sedli si na naše postele.
"Jakého by si chtěla chytit pokémona?" zeptala jsem se po chvíli mrtvého ticha a pohlédla z okna ven.
"No....asi Volpixe" zaradovala se Emmi.
"A co ty?"
Já obrátila hlavu zase směrem k Emmi.
"Eevee...slyšela jsem, že je to vzácný pokémon, který se potuluje loukou. Získá jí jen ten, když mu Eevee začne důvěřovat s celého srdce..."
"Hm...pěkný..." usmála se Emmi a já jí úsměv opětovala.
"C-co to je?!.." vystrašeně koukala na okno Emmi.
Já se pomaličku otáčela a v okně byl/a...

Prokračování příště...

Tahle kapitola má 1084 slov😊

K tomuhle nemám žádny komentář 😂😂😄
Jinak...žádný prolog nebude....muhahahaha!!
*TheJasmi* 😁