Z pohledu Elišky:

,,Děje se něco?" optal se jich přísně.

,,Začíná tu řádit nějaký upír. Zabíjí nám zvířata," řekl jeden z nich a na to jsem se zakuckala vody, co jsem se zrovna napila.

,,V pořádku?" zeptal se mě Lukáš, když se náhle objevil vedle mě a pohladil mě po vlasech.

,,A-asi ano, jen jsem se zakuckala," naštěstí jsem už byla trochu najezená, tak jsem nechala jídlo a věnovala jim pozornost.

,,Ale vypadá to, že není na to sám. Jsou tu přibližně dva upíři," pověděl ten druhý.

Lukáš měl ruce v pěst, tak jsem si před něj stoupla a chytla ho za ruce.

,,V klidu, to bude dobrý," usmála jsem se na něho a on se na mě překvapeně podíval.

,,Kluci tě odvedou domů. Já se mezitím pokusím najít ty upíry," řekl a dal mi pusu na vlasy.

,,Sám? Co když ti něco udělají," podívala jsem se mu do očí.

,,Vezmu si s sebou někoho ze smečky. To je hezké, že se o mě bojíš," usmál se na mě.

,,Nebojím se o tebe," zalhala jsem se a on se zasmál.

Určitě to poznal, že lžu.

,,Tak už jdi. Přijdu si pro tebe večer," zašeptal mi do ucha a pak mě popostrčil k těm dvoum.

,,Pojďte Luno," řekl jeden z nich a já se na něho naštvaně koukla.

,,Nejsem Luna, ale Eliška," pověděla jsem.

,,Je to rozkaz Alfy, aby jsme vás tak nazývali," přiznali se a já se otočila na Lukáše.

,,Tohle pak vyřešíme. Teď jdi, než si to rozmyslím a nikam tě nepustím," řekl hlubokým hlasem a pokynul klukům, aby mě popohnali.

U vchodových dveří jsme se jen na něho koukla a on se na mě usmál, ale i tak jsem zahlédla starost v jeho očí. Poté jsem s klukami šli ke mně. Před domem se se mnou naštěstí rozloučili a běželi pryč.

,,Jsem doma!" zakřičela jsem na celý dům, když jsem vešla dovnitř.

,,Tak moc jsi mi chyběla," přišla ke mně sestra a objala mě.

................................................

Nová kapitolka tu je XD