Verše Marné Lásce
Usínám, budím se s myšlenkou na tebe
Neklidně přemýšlím o tom co mi je
Pohledy do dálky jen tobě věnuji
Všechny mé chyby neklidně sleduji
Dlouho to je od posledního setkání
Tvé oči rady vloudí se mi do spaní
Co udělala jsem vlastně tak strašnýho
Že i když nechceš mě, já nevidím jinýho
Měla bych jít dál
Jak všichni říkají
Ale kdyby sis přál
Klidně mě prodají
Není nám souzeno být jeden pár
I když v tvém úsměvu já mám svůj ráj
Proto jen usměj se, ono to přebolý
Než oči zalije slzavý údolí.
Čas plyne a vzpomínky blednou
Dnes jako včera, chci být tou jednou
Být jen tvoje ve dne v noci
Tiše propadnout tvojí moci
Nebudu z toho ale dělat klišé
I přes ten led uvnitř duše
Srdce pohřbím na dno truhli
Dnes stejně jako jindy
Nejsme v dívčím románu
Kde daleko nejdeš pro ránu
Místo dívky najáda
Hrdinu, toho galána
Tady z toho není nic
A já moc dobře vím, že chceš víc
To já ti dát nemohu
Přesto vždy ráda pomohu.
Máš mě ve vlastnictví dlouhé roky
A ani to zřejmě netušíš
Přeskočíme všechny kroky
Vždyť ty to stejně ukončíš
Tak zavři oči a drž mi palce
Vím, že už není ani mizivá šance
Snad se z toho nějak dostanu
I když mám ztrach, z těch temných dnů.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro