Autor: Aaginka

Stařík sedí na lavičce
Potahuje z dýmky
Hladí kočku po hlavičce
Zachumlanou do deky.

Vedle něho roste strom
Je to uschlá švestka
Jednou do ní udeřil hrom
Neroste na ní nic dodneška.

Najednou stařík vzhlédne
Spatří tam cosi viset
Rychle proto stoupne
Kočku nechá ležet.

Co to modrého tam visí?
Vypadá to jako lano
Děda myslí si
Není mu však přáno.

Sotva se pokusí
Na strom vyšplhat
Kdosi ho bací
A křičí: „Nesahat!“

Děda otočí se.
Babička už z plna hrdla řve:
„Kolikrát ti mám říkat, že
v devadesáti letech se na strom neleze?“