Autor: RevelateDead

Řeka plná sněhových labutí,
zračí se v ní stříbřité peruti,
zpívá vstříc poslednímu Máji.
Vlnky proti proudu splývají.

Magický to smutku den.
Lid v barvy duhy neoděn.
Temnota v duších převládá.
Dát sbohem všem, toť vůle má.

Na břehu sedím, kroky slyš.
Stařík šourá se, blíž a blíž.
Kosou labutě odehnal,
modrým ohněm smrti vzplál.
Za hříchy své teď splatím dluh.
Navždy ztracen zůstane můj duch.

V dáli stával sám ten strom,
měl jsem viset, však blesk a hrom,
udeřil do mé šibenice.
V noci nezavřel jsem oči více,
krajem bloudil sláb a sám.
Však světu teď již sbohem dám.