Autor: ZelenyBlesk

Jednou děda k večeru
vyprávěl mi pověru
je to příběh milý vnuku
o tomto vzrostlém buku

Tento strom já zasadil
když jsem ve tvém věku byl
zaléval ho každým dnem
stal se i mým přítelem

Avšak jednou k večeru
když jsem u něj stál
viděl jsem na mou věru
jako by se hýbal

Náhle mezi větvemi
zahlédl jsem cosi viset
když jsem to pak uviděl
nevěděl jsem co si myslet

Velký nápis děkuji ti
z listí a větviček
u srdíčka zahřalo mi
těchto pár slovíček

Teď už je buk stařík
stejně jako já
ale mě náš příběh připomene
každého jara.