2. -diabolus
Autor: -diabolus
Visím za střeva na větvi
Hrubá kůra rozedírá mi tkáň
Z těla mi spadl lněný šat
Překrásnou tkadlenou utkán
P
otemnělým zrakem pozoruji strom
Který drásá mi střeva
Je zničující jen tak tam viset
S jistou zvrhlostí si to užívám
Na mou tvář dopadají rány z leva
Mé tělo samovolně se stočí
Na toho muže se podívám
Stařík opět rozmáchne se holí
Další rána tak neskutečně bolí
Zmítá mnou agonie
Jež z těla krev mi pije…
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro