Majetek Dylana O'Briena

Jsi moje všechno!

Týden už uběhl,

já jsem pořád na lavičce,

krásně jsem ti naběhl,

procházela ses v té uličce.

Už jsem týden nespal,

možná už umírám,

sám sebe jsem trestal,

pomalu oči zavírám.

Dnes to všechno skončí,

snad nalezneš můj deník,

s rýmy se loučí,

tvůj černý vraník.

Černá barva není vidět ve tmě,

proto jsem černý vraník,

ve tmě umírám letmě,

třeba o mně píšou týdeník.

Chlapec, který doufal,

že se s ní někdy sejde,

ale pořád jenom zoufal,

tohle prostě nejde!

Crystal, uvědomil jsem si dnes,

že psát tobě básně,

je cesta do nebes,

tak se tu měj krásně!

Už to pomalu cítím,

hlad, nespavost,  žízeň,

nechápu jak jsem zatím,

mohl mít k tobě přízeň.

Umírám s myšlenkou na tebe! Miluji tě! Prosím najdi můj deník...

-----------------------------

Sakra ještě epilog a končíme :( ten teda nebude rýmovaný ale jenom takový souhrn událostí po smrti Dylana :'(  nebo nezemře? :D mno nechte se napnout :D

COMMENT!

VOTE!

and enjoy it ;)

*:Your Rebecca Targayren:*