2. Shut up!
Drž hubu!
To jsem neměl říkat,
ty se mě začínáš
pomalu jistě zříkat.
Přesto vzpomínáš?
Na mých spoustu dní,
bez spánku, vody, jídla
to bylo moje osudní,
rozhodnutí a tys zpravidla
odmítla ubožáka
jakým jsem byl,
toho puberťáka,
jaký mi zbyl.
-----------------------
Bože, já to nechci napsat dál :( tak nadějně skončil epilog a... :(
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro