Majetek Dylana O'Briena

Jsem zmatený!

Dříve jsem psával,

o přírodě, o kráse,

Na loukách sedával,

s nadějí ve hlase.

Teď píšu něco jiného,

o někom, ne o něčem,

poznáš-li mě vlídného,

usekneš mi hlavu mečem,

kterým jsou tvoje ústa,

jemně růžová a jistě hebká.

Jen prosím zůstaň!

Nenech mě napospas lebkám!

Lebky jsou metafora,

pro ty co šikanují,

velcí jsou jako hora,

vlídnosti se nevěnují.

Snad se někdy dočkáš,

mých básniček o tobě,

někde na mě počkáš,

snad to předám osobně.

-------------------------------

COMMENT!

VOTE!

and enjoy it ;)

*:Your Rebecca Targaryen:*