„Tak už nám ho konečně představíš?" ptala se Frigga, pozorujíc svého syna, jak neklidně přechází po její komnatě sem a tam.

„Pořád si nemyslím, že je to dobrý nápad," opáčil. „Otec s tím nebude souhlasit. Je to smrtelník."

Chápavě se na něj usmála. „Jsi se svým smrtelníkem šťastný?"

Skousl si ret a přikývl. „Velmi," přiznal s ruměncem ve tvářích.

„Tak mu jdi naproti. První cesta Bifröstem je náročná. A já si vezmu otce na starost. Bude hodný, slibuji."

Roztáhl ruce a vděčně ji objal. „Věděl jsem, že mi pomůžeš."

„Samozřejmě. Tak jako vždycky. A teď už jdi. Jsem nesmírně zvědavá."