9. Kapka trpělivosti přetekla
Madara Narutovi nedal spát. Pořád se mu myšlenky na něj vtíravě vkrádaly do hlavy. Když jste se někde na ulici zeptali na Madaru, lidi zbledli a odmítali se o něm bavit nebo naopak o něm říkali velmi peprné průpovídky. Všechno to bylo ale dost negativní. Nikdy by, díky těm řečem, nevěřil tomu, že by Madara dokázal být i jiný, dokud to nezažil na vlastní kůži sám.
Bezduše listoval katalogem škol. Deidara mu řekl, že dneska chce Madara znát jeho rozhodnutí ohledně ní.
Na chvíli zabloudily jeho myšlenky na Suigetsua a na to, co mu asi večer provedl. Lhal by, kdyby řekl, že ta kapka krve pod Madarovým okem, v něm nezanechala semínko strachu. Možná by měl být přestat tak drzý, protože jednoho dne by mohl taky přestřelit a dopadnou jako on. A on opravdu neměl zájem, aby byl zbičovaný, aby o něj byly páleny cigarety, nebo aby mu lámal někdo ruce či řezal prsty.
Zaklapnul s povzdychem katalog. Sroloval ho a dal si ho do zadní kapsy kalhot a vydal se z pokoje do jídelny na večeři. Jenže na chodbě se potkal s tím bělovlasým žárlivým klukem. Ten, jakmile ho zmerčil, po něm opravdu naštvaně a neprávem vystartoval. Chytil ho pod krkem a přirazil ke zdi.
,,Ty malej zkurvysyne! Co si o sobě jako myslíš?! Kolikrát ti mám říkat, že je Madara můj?!" zařval mu vztekle do obličeje.
,,Nikdo ti ho nebere, Suigetsu, tak se laskavě uklidni," řekl mu chladně.
Upřímně, očekával takovou reakci.
,,Ne?! Nějak moc se na tebe vždycky těší! A co to jako mělo znamenat, že jsi jim zachránil včera prdel?! To měla být moje práce! Taky jsem toho fízla poznal!"
,,Tak proč si nic neřekl a zabýval ses radši tím, abys do mě rejpal?" uchechtl se Naruto.
To v bělovlasém mladíkovi vyvolalo další vlnu vzteku, díky níž, Naruta za límec odtáhnul od stěny a jednou dobře mířenou ránou pěstí ho poslal k zemi. Skočil po něm, zasedl ho a začal do něj sevřenými pěstmi řezat hlava nehlava.
Naruto si před sebe instinktivně natáhnul ruce, aby si bránil obličej a hlavu a čekal na to, že Suigetsu upustí od toho zběsilého tempa. Nemusel čekat dlouho, využil situace a dostal se nad něj. Začali společně válet sudy po zemi. Pěsti lítali vzduchem a občas se na podlaze objevila i kapka krve.
Suigetsu byl jako pomatený. Křičel na něj změť slov, kde Naruto postřehl akorát slova jako Madara, můj, nech ho být, sráči, děvko, zmiz odtud a zabiju tě.
º•º•º
Od sebe je dostali až Deidara se Sasorim, kteří uslyšeli na chodbě hluk a přiběhli z jídelny.
,,Tohle už si přehnal, Suigetsu," zavrčel na něj Sasori, který mu vztekle držel ruce za zády, aby sebou přestal konečně škubat.
,,Zabiju tě, ty malá kurvo, slyšíš?! Zabiju tě!" řval na blonďáka a vůbec nevnímal okolí.
Byl jako smyslů zbavený.
,,Ty seš fakt nemocnej, kluku, je mi tě líto," ušklíbnul se Naruto a setřel si krev z natrženého rtu.
Jeho nikdo držet nemusel. Uměl se chovat, ale ten kluk naproti byl vážně magor.
,,Jsi v pohodě?" staral se Deidara, když se podíval do jeho obličeje.
,,Jo, nic mi není," odplivnul si na zem změť krve a slin, která se mu nahromadila v puse.
,,Ty malej sráči!" Suigetsua doslova popadl amok.
Dupnul vztekle Sasorimu na nohu, který skoro až vypísknul a díky tomuto nečekanému zvratu ho pustil.
Bělovlasý mladík se opět vrhnul na toho blonďatého.
Naruto odstrčil Deidaru stojícího před ním, stranou, napřáhnul se a v dobře načasovaný moment vystartoval pravačkou a laicky řečeno, Suigetsua vypnul. Jeho tělo dopadlo na zem a nehýbalo se.
,,Co se tu děje?" ozval se hřímavě hluboký hlas na konci chodby.
Naruto zvedl pohled a setkal se s půlnočníma zamračenýma očima.
,,Suigetsu po něm vystartoval," odvětil Deidara.
,,Slyšeli jsme v jídelně hluk, tak jsme se přišli podívat," doplnil ho Sasori, ,,a našli jsme je v chumlu na zemi,"
Madara k nim přistoupil.
,,Odveďte Suigetsua na ošetřovnu, ty pojď se mnou," podíval se na Naruta.
Naruto nevěděl, jak si má danou situaci dle Madarova výrazu myslet. S lehce sklopenou hlavou ho následoval do jeho pokojů.
º•º•º
,,Ublížil ti moc?" zajímal se Madara, když za nimi zavřel dveře obývacího pokoje.
,,Ne, pár ran jsem schytal, ale nic co bych nezvládl," pousmál se Naruto slabě, ale stále se díval do země.
Madara k němu přistoupil. Dvěma prsty mu za bradu zvedl hlavu a podíval se do jeho pohmožděné tváře.
,,Jsi celý od krve," zamračil se.
,,M-můžu... Můžu se jít umýt?" zeptal se Naruto lehce zmámen jeho blízkostí, vůní a hlavně tím elektrizujícím dotykem.
Madara slabě přikývnul.
,,Dveře nalevo, pak se podíváme, jak moc je to vážné,"
º•º•º
Naruto si v koupelně opláchnul v umyvadle obličej a zadíval se na sebe do zrcadla. Zvedl ruku a sáhnul si na místo, kde se ho ten muž ještě před několika minutami dotýkal. Pořád to cítil.
Svraštil obočí a hleděl do svého odrazu, který se na něj mračil nazpět.
,Co se to děje, sakra?' pomyslel si.
Ještě jednou si opláchnul obličej a snažil se smýt si stopy krve, které se mu usadily v okolí pusy, na obočí a pod nosem.
º•º•º
Když se vrátil z koupelny, potkal v obývacím pokoji Sasoriho.
,,Díky za informace, můžeš jít," kývnul na něj Madara, když zaregistroval Narutův příchod.
Sasori beze slova odešel.
,,O čem byla řeč?" zeptal se Naruto a posadil se tentokrát vedle Madary na gauč, když poklepal na místo vedle sebe.
,,Přišel mě informovat, že Suigetsu se probral a byl ošetřen,"
Naruto přikývnul.
,,Hned přijdu, ano?" postavil se.
,,K-kam jdete?" ta otázka byla možná zbytečná, protože Naruto se rychle dovtípil, kam chce jít.
,,Brzo přijdu, neboj se," pousmál se slabě na něj a odešel.
Naruto seděl chvíli omámeně na gauči. Nebál se, to vůbec ne. Hryzal si roztrhlý ret a přemýšlel. Nakonec se zvedl a odešel taky. Překvapilo ho, že na chodbě přede dveřmi nikdo nestál. Když od Madary vždycky odcházel, někdo ho doprovodil do jeho pokoje. Tentokrát tam bylo ale čisto. Něco ho táhlo k tomu, aby se šel podívat k přijímacímu pokoji, kde ho Madara před několika dny vyslýchal.
º•º•º
Ani před nimi nikdo nestál, ale Naruto věděl, že tam někdo je. Dveře byly nedopatřením zlehka pootevřené a Naruto se k nim tiše přikradl. Slyšel hlasy, ale skrze škvíru toho moc neviděl. Proto nakouknul klíčovou dírkou dovnitř. Viděl tam Madaru, Sasoriho, Suigetsua a ještě dva další muže, se kterými se seznámil na večírku. Měl dojem, že to byl Kisame a Zetsu.
Suigetsu seděl na židli s rukama svázanýma za opěradlem. V očích se mu zračil čirý strach, zděšení a pochopení, že tentokrát z toho možná nevyvázne, tak lehce, jako na večírku.
,,Tohle už si přehnal. Nestačilo ti to, co jsi zažil včera? Dobrá tedy, posuneme se dál," ušklíbnul se Madara.
,,Já, já, já se omlouvám, pane! Ale ten kluk mi pije krev! Jste z něj úplně zpitomnělej a mě zanedbáváte! Už se to nestane, přísahám!" vykřikoval tiše a prosebně bělovlasý mladík.
,,To máš pravdu, už se to nestane," zopakoval klidným hlasem Madara, vytáhnul z pouzdra umístěného kolem pasu zbraň a jedním výstřelem ukončil jeden život.
Naruto vytřeštil oči a připlácnul si ruku na pusu, jelikož prvním jeho instinktem bylo vykřiknout. Do očí se mu nahrnuly slzy strachu, když spatřil krev, kousky lebky, tkáně a mozku rozplizlé všude kolem. Začal couvat dozadu ode dveří, ale jeho vratké nohy ho zradily a on spadnul na zem.
,,Co to bylo?!" uslyšel za dveřmi.
Bleskově se postavil na svoje rosolnaté nohy a uháněl do Madarova pokoje, kde se doslova zhroutil na gauč. Nechal slzy volně stékat.
,Zabil ho. On ho prostě zabil. Prostě mu vystřelil mozek z hlavy!' rozrušeně se klepal.
º•º•º
Madara se do pokoje dostavil o několik minut později. Pohled na skoro zhrouceného blonďáka mu dal jasně najevo, že ten kluk viděl něco, co neměl. Zamračil se.
,,Říkal jsem, že hned přijdu," zavrčel.
A Naruto dostal strach. Neodvažoval se mu podívat do očí.
,,Ale neřekl jste, že nesmím opustit pokoj," slyšel se vyděšeně říkat rozklepaným hlasem.
,,A taky, co si pamatuju, jsem řekl, že do toho pokoje nesmíš," udělal k němu starší muž několik kroků.
,,Ale já do toho pokoje nevstoupil. S-stál jsem přede dveřmi." odvětil opět lehce vzpurně.
,Panebože Uzumaki, drž hubu nebo budeš další!'
Neměl tam chodit. Měl sedět hezky pěkně tady na zadku a ušetřit se výjevu, který ho bude děsit stoprocentně ve snech.
Madara si povzdechl. Vlastně ten kluk měl pravdu. Sednul si vedle něj.
,,Fajn, beru tvůj argument, takže ti teď říkám další pravidlo. K těm dveřím se ani nepřiblížíš. Můžeš okolo nich projít, ale nesmíš se u nich zastavit. Jasné?"
Naruto trhaně přikývnul.
,,Podívej se na mě," přikázal mu zlehka.
Blonďák zvedl hlavu a uslzenýma očima se mu podíval do tváře. Třásly se mu rty.
Madarovy přišel jako ublížené zbité štěně.
,,Už to přehnal, moc si vyskakoval. Dřív nebo později by stejně takhle skončil." řekl.
,,Vyřídil bych si to s ním sám," popotáhl mladík.
,,Jistě," ušklíbnul se Madara, ,,to jsem viděl. Pěkně si ho vypnul."
Naruto se slabě usmál a vydechnul si. Zřejmě dneska vyvázne s neporušenou kůží.
,,Vybral sis nějakou tu školu?" Madara změnil téma během následující sekundy.
Téma Suigetsu pro něj bylo uzavřené a chtěl se posunout někam dál.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro