Druhý den ráno po snídani se pro Naruta zastavil Hidan. Dneska ho čekala prohlídka po Madarově sídle, na kterou byl kupodivu mladý blonďák docela zvědavý.

º•º•º

,,Uhm, Hidane?" začal nervózně Naruto, když za nimi byla prohlídka vily a obrovské garáže, kde stálo několik opravdu velmi drahých aut a jedna limuzína, a vydali se na prohlídku prostorné zahrady.

,,Hm?" podíval se na něj rudýma očima a zapálil si cigaretu, se kterou si už chvilku pohrával v koutku úst.

,,Jakej je Madara vlastně... Šéf?" zeptal se zvědavě.

Včerejší poměrně příjemně strávený večer v jeho přítomnosti, mu nedával klidu. Pořád na to musel myslet. Takhle se přece mafián nechová, ne?

,,Jako šéf je dost drsnej," uchechtl se Hidan a potáhnul z cigarety, ,,Nesnáší chyby nebo špatně odvedenou práci. Uděláš chybu, následuje trest. Uděláš jich hodně, zabije tě. A když má špatnou náladu a ty mu doneseš ne moc dobrou zprávu, většinou to končí trestem taky. Hlavně nemá rád čmuchali a lidi, kteří mu dlouho vzdorují. Nesnáší taky, když mu někdo lže do ksichtu, to nemá rád asi nikdo." vyfouknul kouř.

,,Trestem?" Naruto se zajímal o to jediné slovíčko, které mu zajistilo nepříjemné mravenčení po zádech.

,,Dost si libuje v lámání končetin nebo bičování. Mám za to, že jednou někomu vyříznul i jazyk a vypíchnul oko. Párkrát někomu useknul i prst na ruce, jen tak, pro zastrašení ostatních."

Narutovi začínalo být trochu špatně.

,,Ale tohle není nic, oproti jeho metodám výslechu," zasmál se Hidan.

,,M-m-metody výslechu?"

Naruto chvíli přemýšlel, jestli to chce vůbec vědět.

,,Víš, jak se provádí mučení s krysou a železným kbelíkem?" podíval se na něj Hidan významně.

Naruto přikývnul. Cítil, jak se vnitřně oklepal.

,,Tak tohle je třeba jeho oblíbená metoda. Samozřejmě začíná zlehka, víš jak. Nechce hned, aby ti krysa vyžrala tunel do těla, to pak není moc zábava. Většinou začíná típaním cigaret o tělo, zmiňované sekání nenechavých prstíku, vyřezávání kousku masa, vytrhávání nehtů, občas se tam mihne i týrání elektrickým proudem nebo taky to že ti hodí přes nos a pusu hadr a začne ti do obličeje lít vodu. Nehledě na to, že má občas chuť vytrhnout někomu kleštěma pár zubů... Je toho hodně." mávnul nad tím rukou, jako kdyby se právě bavili o tom, jaké je venku hezké počasí.

Narutovi začalo být opravdu špatně.

,,Rád se vyžívá v mučení lidí, ale to ostatně skoro všichni tady. Výjimkou je třeba Deidara, je to taková nafintěná nanynka. Ten dává prostě přednost tomu, když ti vyletí mozek z hlavy." uchechtnul se Hidan.

,,Jo... Neměl jsem se na to ptát," vydechnul znechuceně Naruto.

Hidan se tiše rozesmál.

,,Je dobře, že ses na to zeptal, kluku, aspoň víš, co tě čeká, když budeš zlobit," spiklenecky na něj mrknul.

Naruto nasucho polknul.

,,Ale jinak je to, musím uznat, fajn chlap. Když se zrovna nejedná o nějakej kšeft nebo nemá v zálusku někoho utýrat, tak je s ním příjemná řeč. Dokáže být fakt dobrým a uvolněným společníkem. Člověk by pak nikdy nepředpokládal, že on je boss. Občas se prostě k nám všem chová jako k sobě rovným."

Naruto přikývnul na souhlas. To přesně sedělo na včerejší večer. Kdyby nevěděl kdo to je a strávil by s ním takovouhle chvíli, bral by ho jako fakt fajn chlapa.

º•º•º

Prohlídka trvala až skoro do oběda. 

Hidan Naruta odvedl do jídelny, kde se potkal s tím týpkem ze dveří, ze včerejšího večera.

Blonďák se usadil naproti němu.

,,Řeknu někomu, ať ti donese něco k jídlu," řekl mu šedovlasý muž a zmizel za dalšími dveřmi.

,,Madara je můj," zavrčel na něj bělovlasý chlapec, jen co spolu osaměli.

,,C-co?" vydechl překvapeně Naruto.

,,Slyšel jsi dobře, Madara je můj, rozumíš?"

,,Nemám v úmyslu ti ho brát. Vůbec mě nezajímá." zamračil se na něj blonďák.

,,Ne?! A co potom tady teda děláš?!"

,,Splácím dluh za rodiče," 

Suigetsu se ušklíbnul.

,,Takže jste spolu šukali," vyflusnul žárlivě a odložil příbor.

,,Ne, nešukali jsme spolu, hráli jsme šachy," odvětil Naruto klidně, i když byl připraven po něm vystartovat nebo se bránit, kdyby náhodou.

,,Jasně, to ti tak budu věřit. Se mnou šachy nehrál nikdy a to jsem tu dost dlouho."

,,Asi seš na to moc blbej," ušklíbnul se Naruto a pokrčil rameny.

,,Cos to řekl, ty malej sráči?!" 

Suigetsu se vztekle postavil s bouchnutím dlaní o desku stolu. Vztekle si měřil blonďáka pohledem a v jeho očích se prala žárlivost a zloba.

Naruto zůstal naprosto v klidu a skoro až znuděně se na něj díval. Takovejhle blbeček ho nemohl vyvézt z míry.

,,Madara je můj!" zařval na něj vztekle a majetnicky.

,,Madara není ničí, to by sis měl uvědomit Suigetsu," vložil se do toho Hidan, který je už pár vteřin pozoroval, aniž by si toho jeden z nich všimnul, ,,a teď vypadni. Řekl bych, že máš jinou práci." zamračil se na něj.

Suigetsu nasupeně odešel se vztyčenou hlavou rázným dlouhým krokem.

,,Co to jako bylo?" uchechtl se Naruto.

,,Neřeš ho, je to idiot. Ještě chvíli a dojde s ním šéfovi trpělivost." mávnul nad tím rukou a posadil se na Suigetsuovo prázdné místo.

Naruto si tiše vydechnul. Neměl v úmyslu dělat si tu nějaké nepřátelé... A přátelé teda rozhodně taky ne. Všechno chtěl držet ve formální hladině.

,,Překvapilo mě, že jsi zůstal naprosto v klidu, když vystartoval," prohodil Hidan se zájmem.

Do místnosti vešla malá drobná služebná s podnosem, na kterém bylo jídlo a pití. Před oba muže postavila talíře s kouřící polévkou, příbory, skleničkami a džbánkem s minerálkou. Všechno proběhlo v naprosté tichosti. Pak s mírnou poklonou odešla pryč.

,,Stál přede mnou stůl, než by přes něj přeskočil, už by se válel na zemi, to si buď jistej," odvětil Naruto.

Hidan si ho přeměřil zajímavým a zkoumavým pohledem, než se pustil do jídla. O tomhle malém incidentu bude nejspíš muset informovat Madaru. Suigetsu si začínal nějak moc zahrávat a přivlastňovat si něco, co rozhodně jeho nebylo a na co neměl absolutní právo.

º•º•º

Pár minut před osmou hodinou se Hidan objevil v Narutově pokoji.

,,Připraven?" zeptal se ho poněkud mile.

,,Na tohle nebudu připravenej nikdy," vydechnul Naruto, odložil právě rozečtenou knihu na noční stolek a vylezl z postele, na které se doteď válel.

Byla vážně děsně pohodlná a opravdu po dost dlouhé době se kvalitně a dobře vyspal. Ráno ho nic nebolelo, žádné otlačeniny nebo ztuhlé svalstvo. 

,,Nedělej herečku, brzo si zvykneš," ušklíbnul se Hidan a vydali se na cestu do levého křídla v prvním patře.

,,Hm, Hidane, má Madara takovejhle plátců hodně?"

,,Poslyš nejseš ty nějakej zvědavej?"

Naruto myknul rameny. 

,,Možná,"

,,Kdo moc ví, brzo umře," prohodil moudře Hidan.

Čekal, že ho tím zastraší. Spletl se.

,,Dřív nebo později stejně umřu. Tak má nebo nemá?"

Šedovlasý muž byl z toho blonďáka poměrně v šoku. Dlouho nezažil člověka s takovouhle povahou a takovým chováním. Měnilo se to u něj jako počasí. Začínal to přisuzovat jeho mladému věku. Sám byl v jeho věku podobný, ale pořád věděl, kde je jeho místo.

,,Jsi tu jenom ty a Suigetsu,"

,,A před námi byl někdo?"

,,Pár jo,"

,,A co s nimi je?"

,,Dva se přidali k nám, dva zemřeli potom, co splatili svůj dluh a utíkali Madaru udat na policii a jeden si teď dost luxusně žije někde v Evropě,"

Naruto tiše přikývnul.

,,Na to, aby si se stal takovýmhle plátcem, musíš být něčím výjimečný. Nebo maximálně hodně povolný. Kam patříš asi ty?" podíval se na něj zvědavě krvavě rudýma očima.

,,Řekl bych, že nikam. Povolný nejsem rozhodně a výjimečný? To asi těžko, jsem jako každej druhej." vydechnul odevzdaně Naruto, ale Hidanovi slova mu vrtaly hlavou. Proč mu nabídnul vlastně tuhle ,,práci"?

º•º•º

Ve dveřích se opět setkal se Suigetsuem.

,,Varuju tě, dej od něj ruce pryč," zavrčel mu nebezpečně do ucha, když kolem něj procházel.

Naruto to ignoroval. Tenhle divnej cápek mu rozhodně nenažene strach. Zlehka se usmál na Hidana, který sledoval Suigetsuova vzdalující se záda a vstoupil dovnitř.

Madara opět seděl na stejném místě jako předešlý večer a Naruto si opět sednul naproti němu.

,,Hidan se mi svěřil s tím, že jsi měl dneska v poledne výstup se Suigetsuem," začal hlubokým klidným hlasem.

Naruto pokrčil rameny a protáhnul pusu do oblouku.

,,Nevím, jestli se to dá považovat za náš výstup, ale on výstup měl určitě," uchechtnul se nakonec.

,,Hidan se mi taky svěřil s tím, že jsi nehnul ani brvou, když vystartoval ze židle," prohlížel si ho temnýma půlnočníma očima.

,,Takovejhle blbeček mi vážně nenažene strach, znám mnohem horší lidi, ze kterých jde strach," protočil očima Naruto.

,,Vážně? Například?"

,,Například mýho učitele na matiku na základce, z něj strach fakt šel," pokýval hlavou Naruto bez rozmýšlení.

Madara dostal tik do oka. On pro něj jako není hrozba? Vážně je pro něj strašidelnější nějakej pitomej učitel matematiky ze základky, než boss mafie?! Je ten kluk normální?

Naruto se nad jeho výrazem ušklíbnul. Věděl, že dráždí hada bosou nohou, ale nějak se prostě nechtěl držet zpátky. Jeho osud je stejně zpečetěný, tak si to udělá aspoň zábavnější.

,,Jste v pohodě? Vzal jste si všechny prášky? Jestli potřebujete pomoct, někoho hned zavolám." rejpnul si do něj.

Madara si odkašlal a na pár vteřin zavřel oči. Jeho výraz byl, dá se říci, opravdu pobavený.

,,Zřejmě mě nepřestaneš překvapovat, chlapče,"

,,Nejste první, kdo mi to říká. Jsem číslo jedna v překvapování lidí." mrknul na něj.

,,No... To vskutku opravdu jsi," uznal Madara, který na takováhle jednání opravdu nebyl zvyklý.

Byl zvyklý na pokoru a strach. Ne na drzost a vzpurnost. Drzé a vzpurné lidi trestal. Jenže proč tenhle kluk si mohl dovolit něco, za co ostatní trpěli? Možná v něm bylo právě to něco, co ostatní neměli. Hlavně měl ten zvláštní pohled.

,,Takže... Co se bude dít dnes?" zajímal se Naruto.

Nějak dopředu tušil, že k sexu dneska znovu nedojde. Pomalu se v jeho přítomnosti uvolňoval. K tomu mu také pomáhaly ty přitroublé vtípky, po kterých zjišťoval, jak Madara reaguje a zdali-to není opravdu jenom nepřístupný kousek skály, jak se přede všemi snažil být.