No... Myslím si, že za dnešek už zřejmě Pod rouškou mafie dovydávám. Zbývají nám poslední tři kapitoly do konce :(... Ale pro ty, které to nadchlo, tak Vám můžu už teď slíbit, že se pracuje na druhém dílu ^-^ Pokud o něj samozřejmě bude zájem :D... 
Btw: Pokračování Na farmě, už mám skoro dodělané :D

Po příletu do Phoenixu odjeli soukromým přistavěným autem k Orochimarově kontaktu, který je vřele ubytoval ve svém prostorném luxusním domě.

,,Co jsem tak vyzjistil, dost často chodí do blízkého obchodního domu do tamější kavárny. Většinou jdou sami, občas tam jdou s nějakými lidmi. Chodí tam skoro obden ve čtyři hodiny odpoledne a jsou tam tak do pěti maximálně do půl šesté, takže nebude těžké je tam potkat. Rádi chodí taky do městského parku na procházku. Bydlí totiž kousek od něj v malém rodinném domku, který neustále opodál hlídá auto s fízlama." Promlouval k nim Orochimarův známý, Kakashi Hatake.

,,Počítám s tím, že policajti je hlídají i v parku a v obchoďáku, že?" zeptal se bystře Naruto.
Kakashi přikývnul.

,,Jsou nenápadný jako mouchy v zimě. I idiot by poznal, že někoho hlídají."

,,Jak daleko se od nich drží?" zajímal se dál blonďák.

,,V obchoďáku sedí hnedka kousek od nich u stolu, když je volno. Pokud ne, ochomýtají se neustále kolem dveří. V parku je to jiné. Dělají, že kolem nich běhají jako sportovci, nebo si hrají na nějaký pár či skupinu lidí, která pořádá piknik v přírodě, venčí psa, jezdí na bruslích nebo na kole a tak."

,,Kolik jich je?"

,,V kavárně to jsou vždycky dva, v parku jich je samozřejmě víc,"

,,Takže nejlepší způsob, jak se s nimi setkat bude v kavárně," přikyvoval Naruto.

,,Nejspíš ano," souhlasil Hatake.

,,Jak to provedeme?" zeptal se Deidara.

,,Půjde tam Naruto a ty s Hidanem ho budete nenápadně hlídat, kdyby náhodou. Orochimaru a Sasori budou chodit po dolním patře obchoďáku, kdyby náhodou. Já s váma jít nemůžu." rozhodl Madara, protože by tak akorát spadl do pasti.

º•º•º

Druhý den, za pět minut čtyři, seděl Naruto už poměrně nervózní v kavárně obchodního domu. O dva stoly dál seděl Deidara s Hidanem, kteří se spolu nenuceně bavili, ale zároveň bystře hlídali v okolí. Měli na sobě odposlech, stejně jako Naruto.

Jakmile Naruto spatřil blonďatého muže a rudovlasou ženu držící ho za ruku, rozbušilo se mu srdce.

Když ho spatřili oni dva, jejich úsměvy se najednou roztáhly a Kushina k němu chtěla vyběhnout, ale Naruto jí naznačil, ať nespěchá. V poklidu k němu tedy přistoupili a sedli si na volné židle.

,,Naruto... Bože! Tak ráda tě vidím," Kushininy oči se zalily slzami.

,,Jak si nás našel?" zeptal se Minato, který do pláče neměl daleko.

,,Chci, abyste stáhli svědectví vůči Madarovi," zamračil se na ně Naruto.

Oba se na něj překvapeně podívali.

,,C-co? Jak... Jak o tom víš? Jak si nás našel? Už jsme se příští týden chystali domů." vydechla rudovlasá žena.

,,Mám své kontakty. Chci, abyste to svědectví stáhli."

,,Proč? Vždyť... Vždyť je to mafián Naruto, dlužíme mu ještě spoustu peněz! Můžeme být rádi, že tobě ani nám nic neudělal!" nesouhlasila žena.

,,Nedlužíte už ani korunu. Pokud stáhnete svědectví a pojedete zpět do Japonska, můžu vám přísahat, že se vám ani mě nic nestane." řekl Naruto.

,,Co? On tě to určitě donutil říct, že ano? Donutil tě sem jet?" vydechl tentokrát zamračeně Minato.

,,Ne, on ne. Chtěl jsem sem jet sám."

,,Ale... Jak si nás našel?"

,,Říkám, mám své kontakty... Jak jste si mohli dovolit zdrhnout a nic mi neříct?" začal v něm bublat vztek.

,,Naruto," Kushina sklopila pohled, ,,my jsme chtěli, jenže jsme tě nikde ve městě nemohli najít... Nemohli jsme si dovolit už čekat... Museli jsme letět..."

,,Nemohli jste si dovolit čekat? A proto jste zmizeli i se splátkou, pro kterou si pak přišel? Jste normální sakra? Mohl mě zabít!" vypěnil Naruto vztekle.

,,Uklidni se, kluku, nedělej rozruch," uslyšel ve svém uchu Deidarův hlas.

Odkašlal si a nadechnul se.

,,On... Byl u tebe?"

,,Nemám čas se tu s vámi vybavovat... Chci vám jenom říct, ne, chci vás požádat o to, abyste to svědectví stáhnuli."

,,Jak nemáš čas?" nechápali oba.

,,Prostě nemám teď čas..."

,,Proč ti tak záleží na tom, abychom to svědectví stáhli? Chápeš, že když ho seberou a půjdeme svědčit, dostaneme obrovskou odměnu za to, že jsme ho práskli a dostali?" nechápala stále Kushina.

,,Jestli ti jde o prachy, nemusíš se bát. Já se na vás nevyseru tak, jako vy na mě a zabezpečím vás."

,,Ty? Však... Nemůžeš... Nemůžeš si to dovolit."

,,Můžu si toho dovolit momentálně hodně a..." Naruto ucuknul na chvíli pohledem a zadíval se z okna kavárny na ulici.

,,Jak momentálně dovolit hodně? Copak se z tebe stal nějakej dealer? Nebo si vyhrál ve sportce? Mluv, Naruto! Proč chceš, abychom stáhli to svědectví?" 

Kushina netrpělivě bubnovala prsty do stolku a volnou rukou svírala tu Minatovu.

Madara tiše odposlouchával hovor, který probíhal mezi Narutem a jeho rodiči. Skoro ani nedutal. Čekal, jestli to opravdu vysloví a jestli ano, bude to fakt skutečné.

,,Protože ho miluju mami," podíval se na ní.

Bylo to tu.

,,Zbláznil ses?!" vylítla Kushina do stoje.

Otočily se na ní zraky všech zákazníků kavárny.

Minato jí za rukáv stáhnul zpátky do sedu.

,,Zbláznil ses?! Tobě úplně přeskočilo?!" syčela nechápavě.

Naruto se na ní ušklíbnul.

,,Taky jsem si myslel ze začátku, že mi hráblo, ale bohužel je to tak. Miluju ho a nedopustím, aby šel kvůli vám do vězení. Protože když půjdete svědčit proti němu, půjdete tak i proti mně a jestli vám na mě aspoň trochu záleží, jakože doufám, že jo, tak to stáhnete." zalovil v kapse kalhot a vytáhnul papírek, na kterém bylo napsáno telefonní číslo, ,,Zítra ráno se vracím zpátky do Japonska. Když do konce týdne dorazíte domů a zavoláte mi, že je to svědectví stažené můžeme se sejít a promluvit si o všem. Můžeme mluvit klidně celý den... Jestli ne, nebo jestli se na mě budete snažit ušít nějakou habaďůru... Tak jste mě viděli dneska naposled." s tím se postavil a doprovázen nechápavými pohledy obou rodičů opustil kavárnu, kterou po chvíli opustil Deidara i Hidan.

º•º•º

,,Nemůžu uvěřit tomu, že jsi rodičům doopravdy přiznal, že mě miluješ," ušklíbnul se Madara, když spolu leželi večer v objetí v posteli.

,,Nestydím se za tebe," pokrčil rameny Naruto, ,,I když jsi jaký jsi,"

,,Myslím si, že nás čeká fajnový dlouhý život," pousmál se Madara.

,,No mě teda určitě jo," rejpnul si Naruto.

,,Co tím chceš jako říct?"

,,Že ty máš nejlepší léta za sebou,"

Madara ho vztekle stáhnul pod sebe.

,,Nesnáším, když si děláš fórky z mýho věku," zavrčel mu se smíchem do obličeje.

,,A už mi konečně řekneš, kolik ti je? Myslím, že jako tvůj partner bych to měl vědět,"

,,O věku se nemluví,"

,,Nejseš ženská ne?"

,,Nechci ti říkat kolik mi je, protože bych pak musel uvěřit tomu, že je to pravda,"

Naruto protočil očima.

,,A teď přijdou ty kecy, že věk je jen číslo a že se cejtíš na dvacet a bla bla bla,"

,,A ne snad?"

Naruto neodpověděl jenom povytáhnul vyzývavě obočí. 

,,Je mi čtyřicet," zamručel tiše Madara.

,,Cože? Nějak jsem tě neslyšel."

,,Je mi čtyřicet," procedil mezi zuby starší muž.

,,Kolik, že? Sedmdesát?"

,,Je mi čtyřicet, ty debile!" vyjeknul Madara naštvaně a zároveň dost uraženě.

Naruto se rozesmál a na usmířenou ho políbil.

,,Vypadáš na dvacet, neboj,"