19. Zjištění
Ráno Naruta probudili lehké a příjemné doteky ve vlasech. Spokojeně zamručel a pootevřel oči.
,,Mmh, doufám, že mě nebudíš do školy," zavrněl a víc se přitulil k tomu pevnému tělu.
Madara se uchechtnul, ale nepřestával ve vískání jeho vlasů.
,,Neměl jsem v úmyslu tě takhle brzo budit,"
,,Brzo? Kolik je hodin?"
,,Půl šestý,"
,,Uhm, proč si vzhůru v půl šestý?" podivil se a podíval se na něj.
,,Někdo se totiž neustále vrtěl a mlátil kolem sebe jako zběsilý," povytáhl obočí.
Naruto zrudnul a tiše se zasmál.
,,Promiň, nejsem zvyklej s někým usínat,"
,,V pohodě... Jak se cítíš?"
,,Eh, jak bych se měl jako cítit?"
,,No... Předevčírem tě skoro znásili, včera si ufiknul dost důležitou mužskou část a přišel si o panictví..." pokrčil neurčitě Madara rameny, jako kdyby se tohle dělo normálně každý den.
,,Cejtím se... Fajn..." zhodnotil nakonec Naruto a hbitě se vyšvihnul obkročmo na něj a políbil ho,
,,Cejtím se plnej síly na další kolo," zazubil se a dál ho líbal.
,,Probral se v tobě divoch," ušklíbnul se Madara potěšen jeho chováním.
,,Asi se mi to s tebou líbí," provokoval ho.
,,Asi? Včera si hekal jako smyslů zbavenej," pozdvihnul Madara obočí.
,,No... Tak zažil jsem sex jenom s tebou, nemůžu ještě porovnávat, zda je někdo lepší nebo horší, než ty," zazubil se na něj.
Madara ho prudkým pohybem dostal pod sebe a zmocnil se vášnivě jeho rtů.
,,Nikdo lepší, než já není," dušoval se.
,,Vážně? Tak mi to předveď, hm?" vybídl ho chtivě Naruto a rukama začal s mapováním jeho pevných zad.
,,Milerád ti to předvedu i dokážu," roztáhnul mu rukama nohy a vmísil se mezi ně.
º•º•º
,,Co to s váma dneska je, šéfe? Jste nějakej rozněžnělej," uchechtl se Deidara při pohledu na svého šéfa, který se zdál být duchem trochu mimo.
,,Co to meleš?" podíval se na něj zamračeně.
Blonďák se zachichotal jako školačka.
,,Že vy jste včera to," obdivně zacukal obočím a naznačil pohyb rukama.
,,Vysvětlí mi tu někdo, proč jsem tohohle idiota už dávno nezbavil toho jeho šklebení?" vydechnul unaveně černovlasý muž.
,,Protože by vám to chybělo," odpověděl si sám Deidara a pokrčil rameny.
Hidan a Sasori se ušklíbli.
,,Kisame a Zetsu se včera večer zmínili o tom, co se stalo," prohodil Hidan.
Madara se na něj upřeně podíval.
,,A?"
,,No... Asi to nikdo nečekal, co?"
,,Ne, to opravdu ne," přikývnul Madara.
,,Chlapec se nám začíná vybarvovat, no jo, no jo, to bude ještě zajímavé, tohle všechno," pobrukoval si Deidara potichu, ignorujíc Madarův přimhouřený pohled.
Ctil svého šéfa, to byla samozřejmost. Ctil ho, jako každý. Ale jenom on a pár vyvolených, ke kterým patřil Sasori a Hidan, kteří s ním de facto vyrůstali, si mohli k němu dovolit to, za co by jiným prostřelil čelo.
º•º•º
Naruto seděl v zahradním altánku. Upíjel horkou kávu z hrnku a sledoval poklidnou zahradu. Snažil se v sobě najít špetku zhnusení, nechuti nebo šoku a nechápavosti z toho, co včera udělal Hitorimu. Jenže nic negativního necítil. Přišlo mu to... Správné. Až zvráceně správné. Pořád měl v živé paměti Hitoriho pohled, když se vytřeštěně s bolestnými slzami v očích díval na svůj uříznutý penis. A na Madarův pohled poté, nezapomene nikdy. A na to, co následovalo potom, nezapomene už vůbec. Ještě teď se mu tělo slabě rozechvívalo z toho, když si vzpomněl, jak se ho dotýkal, jak ho líbal a laskal. Zavřel oči a pak je otevřel. Pomalu zjišťoval, že mu ten chlap přestává být úplně lhostejný, což určitě nebylo dobré znamení. Musí myslet na něco jiného, nebo se z toho zblázní.
,Ten referát z dějepisu,' blesklo mu najednou hlavou.
No jistě, odreaguje se tím, že někoho přemluví, ať s ním jede do města do knihovny. Zabije tím čas do večera.
,Jak do večera? Já se snad na něj těším, proboha!'
Měl v plánu jít do školy až v pátek, pokud s tím Madara nebude mít problém. Jeho obličej pořád hrál všemi barvami, ale do pátku by to snad mohlo bejt lepší. Jestli ne, Deidara mu stoprocentně půjčí jeden ze svých make-upů.
º•º•º
Potichu zaklepal na dveře místnosti, kde se většinou scházela všechna ochranka. Byla to jejich taková společenská místnost. Po vyzvání vstoupil dovnitř. Upřely se na něj čtyři páry očí.
,,Uh, pardon, že ruším, ale nehodil byste mě někdo do města do knihovny?" zeptal se.
Deidara se už už nadechoval.
,,Já to udělám," předběhl ho Madara.
Naruto se na něj překvapeně podíval.
Když se za nimi zavřeli dveře, Deidara se významným pohledem podíval na Hidana a Sasoriho.
,,Vidíte? Já vám říkal, že je do něj udělanej," řekl hrdě, pyšný na to, že měl opět pravdu.
º•º•º
,,Nemusel jste mě vozit, určitě máte lepší věci na práci, než se se mnou courat po knihovně," zamručel Naruto, když seděl s Madarou v autě.
,,Jsme sami, nemusíš mi vykat," protočil očima Madara.
,,Fajn, nemusel si mě vozit, určitě máš lepší věci na práci, než se se mnou courat po knihovně," zopakoval Naruto.
,,Věř, že dneska nic zajímavého v plánu nemám," pousmál se slabě.
,,Co se stalo s tím chlapem?" zajímal se Naruto.
,,Neumřel na vykrvácení, neboj. Kluci ho nechali ošetřit a pak ho odvezli tam, kde ho našli."
,,Co když půjde na policajty?"
,,Věř, že takovýhle člověk na policii nepůjde," ušklíbnul se Madara.
º•º•º
V knihovně si Naruto rychle našel všechny potřebné materiály k tomu, aby mohl vypracovat referát z dějepisu. Ano, mohl použít internet a všechny potřebné informace z něj získat několika kliknutími, ale on to raději udělal po staru. Měl rád listování knih.
Madara ho s lehkým úsměvem na rtech pozoroval, jak pobíhá od jednoho regálu s knihami k druhému a přehrabuje se v poličkách, aby našel přesně to, hledá. Pomalu zjišťoval, že ten kluk mu nějaký zvláštním způsobem silně přirůstá k srdci. K jeho doteď rozbitému srdci, které se postupně začalo vzpamatovávat z bolestné minulosti.
,Nemůžu se do něj zamilovat. Nejde to. Přísahal jsem si, že už nikdy v životě stejnou chybu neudělám.' pomyslel si, ale když viděl jeho spokojený úsměv na stále zubožené tváři, kousek srdce se spojil s dalším a on cítil, jak začíná ve svém přesvědčení povolovat.
,,Můžeme?" přihopkal k němu spokojeně Naruto s rukama plnýma knih.
,,To si se nemohl podívat na internet?" pozdvihl obočí Madara.
,,Mohl, ale nechtěl. Mám rád knížky." usmál se Naruto.
,,Pojedeme, nebo potřebuješ ještě něco zařídit?"
,,Můžeme jet," kývnul Naruto.
º•º•º
,,Můžu... Můžu dneska přijít dřív? Když... Nemáš nic v plánu?" zeptal se poněkud rozechvěle blonďák, když jeho společník zaparkoval s autem v garáži.
Starší muž se na něj podíval a na tváři mu hrál lehce pobavený výraz.
,,Nemůžeš se mě nabažit, nebo co?" pozdvihnul tázavě obočí.
Naruto zrudnul.
,,N-nech to být... Přijdu až v osm," zabručel nerozhodně.
,,Zalez dozadu," kývnul Madara na zadní sedačky.
,,C-co?" vydechnul překvapeně Naruto a jeho modré studánky se rozšířily.
,,Vlez si na zadní sedačky," ušklíbnul se Madara, vylezl z místa řidiče a šel se posadit na zadní sedačky.
Naruto se objevil po pár vteřinách u něj. Aniž by stačil promluvit nebo se na něco zeptat, Madara ho stáhnul prudce pod sebe, až překvapením vyjekl.
,,Jestli chceš šukat, stačí říct," zavrněl zastřeným hlasem starší černovlasý muž a zadíval se mu do očí.
,,Chci," přikývnul stydlivě Naruto a založil mu pramínek dlouhých černých vlasů za ucho, než se trochu přizvedl a spojil s ním svoje rty.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro