Naruto se po příjemně stráveném odpoledni s Nerem rozloučil a nastoupil k Deidarovi do auta. Tentokrát si sednul vedle něj a ne dozadu. Slíbili si s Nerem, že až to bude možné, tak domluví setkání s jeho otcem, protože Naruto by si opravdu moc rád poslechnul nějaké ty případy, které se odehrály. A hlavně se ho chtěl opatrně zeptat na spoustu věcí.

,,Tak jak to šlo?" vytrhl ho ze zamyšlení Deidara.

,,Jo, v pohodě. Je to fajn kluk."

,,Máme prý zajet pro ty školní pomůcky, co máš na seznamu."

,,Nemám u sebe peníze,"

Deidara protočil očima.

,,Šéf řekl, že je to samozřejmě na něj,"

,,Nechci, aby za mě něco platil," zavrčel Naruto a založil si ruce na prsou.

,,Co ti přelítlo přes nos? Mimoto... Sasori se mi zmiňoval, že jsi byl u šéfa přes noc," významně na něj mrknul.

,,Nic nebylo," zavrčel Naruto.

,,A proto seš našpulenej jak kakabus?" rozesmál se Deidara.

,,No to teda rozhodně ne!"

,,Tak co ti najednou hrabe?"

,,Nech to být, to je fuk," zavrtěl hlavou Naruto a začal se bavit tím, že se díval z okna.

Deidara si ho změřil rychlým zkoumavým pohledem, než se zase plně soustředil na provoz v ulicích.

º•º•º

Po nákupech se Naruto opět ocitnul v pokoji sám. Bylo teprve šest hodin, do večeře a do setkání s Madarou poměrně dost času. Vybalil si všechny nakoupené věci a z nudy začal nadepisovat sešity do školy a podepisovat si knihy.

To, že Nerův otec dělá u FBI, ho na jednu stranu dost vystrašilo, ale na druhou stranu v tom viděl možnost úniku odsud. Musel Nerovi nakecat, že i on by se chtěl dostat do těchto soukromých složek, aby ho posunul k tomu, že je bude chtít seznámit. Pak by to mohlo vyjít. Naruto si říkal, jestli je tohle vlastně jenom štěstí, osud nebo blbá náhoda, že ho poznal.

,Nebo taky past,' zapřemýšlel blonďák najednou a zamračil se.

Vážně by byl Madara tak podlej, aby nasadil do školy nějakého svého člověka, který by vyzkoušel to, jestli je nezradí v prvním momentě?

,Jenže Nera spolužáci i učitelé přece znají. Je kravina, aby byl nasazenej... Navíc Madara nevěděl, co si za školu vyberu... Nebo je nasazená celá třída... Ne, kravina, přestaň být paranoidní, Naruto.'

Jenže ho Nero znal sotva den a už ho zval na kafe. Copak neměl jiný kamarády, se kterými by mohl trávit čas po škole? 

,Prostě mi chtěl asi jenom ulevit v tom, že jsem tam nový. Asi abych líp zapadnul a našel si kamarády. Mám se o tom Madarovi zmínit? Že jsem ve třídě s klukem, jehož táta pracuje u FBI? Ne... Proč bych mu měl zachraňovat zase prdel. Nemá ke mně žádnej citovej vztah, takže asi tak.' ukončil nakonec svoje přemýšlení Naruto.

º•º•º

Aniž by se nadál, už seděl v jídelně a večeřel. Byl tam sám, což mu tentokrát nevadilo. Rejpal se ve šťouchaných bramborách a mačkal je doslova na kaši. Celý tohle tady bylo prostě divný. Všichni tady byli divný. Deidara, Sasori, Hidan i Madara. Obzvlášť ten. Byl na něj vážně naštvanej za to, co mu ráno řekl.

,Proč mě to ale sakra jako trápí?'

Blonďák měl toho přemýšlení už dost. Chtěl prostě vypnout. Zarazit aspoň na chvíli tok myšlenek. Byl rád, že dneska byl pátek a on zítra nikam nemusel. Udělá si příjemný volný den. Zabaví se tak moc, aby nad nikým a nad ničím nemusel přemýšlet až do večera.

º•º•º

,,Prý jsi byl dneska se spolužákem," prohodil Madar, aby nějak začal hovor.

,,Hm, je na tom něco špatného? Říkal jste, že si vlastně můžu dělat, co chci, jen musím být do osmi doma, což jsem splnil." odvětil Naruto lehce přidrzlým tónem.

,,Neříkám, že je na tom něco špatného. Snažím se s tebou nějak zapříst konverzaci," Madara se zamračil.

,,Hm,"

,,Co je ti?"

,,Nic,"

,,Urazilo tě snad to, co jsem řekl ráno?"

,,Ne. Rozhodně vy mě urazit nemůžete." odseknul Naruto nepříjemným tónem.

,,Měl by si zklidnit tón, chlapče," varoval jej Madara.

,,Nebo?" pozdvihl Naruto obočí.

,,Nezahrávej si, kluku,"

,,Nebo?" zopakoval Naruto svou otázku a hrdě vztyčil bradu.

,,Potrestám tě," řekl černovlasý muž, aniž by hnul brvou.

,,Jak? Znásilníte mě? Zbičujete? Zlámete kosti? Jen směle do toho," odfrknul si Naruto s protočením očí.

,,Vypadni," zavrčel Madara a postavil se z gauče.

Naruto ho napodobil. Vzpurně mu hleděl do tmavých očí.

,,To je spíš za odměnu, než za trest," neodpustil si sarkastickou poznámku a odešel.

Když se za ním zavřely dveře, Madara se zpět posadil na gauč.

,Co to jako mělo bejt?'

º•º•º

Druhý den dopoledne Hidan podával Narutovi zpátky telefon, který si od něj na pár minut vypůjčil.

,,Cos mi to tam dal?" podivil se Naruto zvláštnímu malému čudlíku.

,,GPS lokátor... Kdyby se ti náhodou někde ve městě něco stalo, nebo si nevěděl, kde jsi, stačí to zmáčknout. Nám se tady okamžitě ukáže tvoje poloha a budeme za tebou moci přijet." odvětil Hidan.

,,Takže mě tak jako tak budete vlastně sledovat," odfrknul si Naruto.

,,Je to na tvou ochranu,"

,,Jasně, jako kdybych si neuměl pomoci sám,"

,,Hele, co je s tebou? Včera byl šéf opravdu vytočený."

,,Co se mnou má vlastně v plánu? K čemu jsem mu dobrej? Myslel jsem, že budu jeho... No... Ani nevím, co... A místo toho jsem byl jednou na nějaký společenský akci, a pak si se mnou zbytek večerů jenom povídal nebo hrál šachy." zamračil se blonďák.

,,Nemotám se do jeho záležitostí. Netuším, co má s tebou v úmyslu. Ale měl bys být rád ne, že ti nechává takovou volnost. Suigetsu na tom byl jinak."

,,Jak?"

,,Rozhodně neměl možnost studovat a to byl jenom o dva roky starší, než ty. Všechny vazby s venkovním světem byly utnuty a on musel být tady zavřený."

,,Proč?"

,,Madara mu nevěřil,"

,,Vždyť se do něj Suigetsu zamiloval,"

,,To nebyla láska, kluku... Prostě se na něj jenom upnul, hodně upnul."

,,Proč mi tady nikdo neřekne jménem?! Občas si ho musím sám pro sebe zopakovat, abych na něj nezapomněl," vypěnil najednou Naruto.

Hidan mu neodpověděl.

,,Taky se řídíš podle toho, že jménem oslovuješ jenom lidi, ke kterým máš citovou vazbu?"

Hidanovo mlčení mu dalo jasnou odpověď.

,,Jasně," odfrknul si Naruto posměšně, ,,pro všechny jsem tady evidentně jenom věc nebo otravnej hmyz. Skvělý, kam jsem se to až dopracoval." zvednul se z lavičky z altánku a odcházel dovnitř do vily.

Šedovlasý muž se na něj překvapeně díval.

º•º•º

,,Ježíš, má krámy, nech ho bejt, za chvíli se uklidní," protočil Deidara očima, když se mu Hidan svěřil s Narutovým divným chováním.

,,Deidaro... Je to chlap... Nemůže mít krámy," zavrtěl hlavou Sasori, který se debaty účastnil.

,,I chlapi mají krámy," trval si na svém Deidara.

,,Fakt? Nevšimnul jsem si, že mi něco teče z péra každej měsíc," uchechtl se rudovlásek.

Deidara opět protočil očima.

,,Debile... U nás chlapů je to jinak. Copak jste se nikdy neprobudili a prostě jste neměli náladu, aniž byste věděli důvod? Byli jste na všechny nepříjemní a prudérní a všechno vás hned vytočilo?"

Hidan i Sasori se zamysleli. Pak přikývli.

,,Tak pánové, to jsou mužské krámy," tlesknul do dlaní Deidara potešeně.

,,Hovadina," prsknul Hidan.

,,Bože, tomu klukovi je sedmnáct, ne? Rodiče mu zdrhli a nechali ho tu. Začal žít mezi mafiánama. Je to panic. Nemá pomalu pořádné přátelé, až asi na toho týpka, co s ním byl včera v kavárně. Je nevybouřenej. Prostě pořád puberťák. Jak byste se asi chovali vy, kdyby se vám najednou život obrátil vzhůru nohama?!" bránil ho zamračeně.

,,Ty se v tom nějak vyznáš," prohodil šedovlasý muž.

,,Hele, nejsem od jeho věku moc daleko,"

,,Jistě, že ne... Jen o třináct let,"

,,Hele! O věku se nemluví! Vypadám tak na dvacet, nejvejš dvacet pět!" vybouchnul Deidara prudce.

,,Jasně... Ještě, aby ne, když na sebe ráno i večer patláš ty sajrajty," ušklíbnul se Sasori. 

,,Hele sklapni, jo? Prostě chci bejt pořád mladej, hezkej a přitažlivej!" načpulil se blonďák.

,,A pro koho prosím tě?" nedal se Sasori.

,,Jednou se ten správnej najde," ucedil Deidara zamračeně.

º•º•º

Krátkovlasý blonďák listoval knihou, kterou měl rozečtenou. Stejně se ale pořádně nemohl soustředit. Několikrát se musel v textu vracet zpátky, protože mu ta písmenka vytištěná na papíře, najednou nedávala smysl. Knihu po pár minutách s povzdychem zaklapnul.

,Včera jsem se vyhnul trestu... Proč?... Nic ke mně necítí, proč mě teda nepotrestá? Suigetsu byl na něj taky drzej a pak následoval trest... Jenže byl na něj drzej ve společnosti lidí. Ale stejně... Proč mi nic neudělal sakra? Jsem tu úplně zbytečně a dostávám za to nemalý peníze. Proč si nebere částku, kterou chtěl po mých rodičích? Přemýšlej, Naruto... Něco tu prostě nesedí...'

Tiché klepání narušilo ticho pokoje a jeho přemýšlení.

,,Jo?!" houknul Naruto.

Do pokoje nastoupil Deidara.

,,Je čas," řekl mu.

Naruto se překvapeně podíval na hodiny. Bylo za pět minut osm. Úplně zapomněl na večeři!