Naruto s naprosto nicneříkajícím pohledem sledoval, jak hnědovlasá žena spěšně balí několik nejnutnějších věcí do velkých tašek. Vzhledem k tomu, co se tu před pár minutami odehrálo a taky proto, že její dva synové byli už na cestě ze školního zařízení domů, nemohli jí tu prozatím nechat. Slíbili jí, respektive jenom Sasori, že jen co byt jejich muži vyčistí a zbaví se mrtvoly válející se v kaluži krve v obýváku, ihned jí informují a budou se moci nastěhovat zase zpátky, avšak dřív, jak zítřejšího dne to nebude.

Rudovlásek už lehce nervózně podupával u dveří, jelikož se jako jediný nabídl, že počká s ženou na její děti a odveze je do nejbližšího hotelu, kde stráví těch několik hodin, než se budou moci vrátit, a samozřejmě částku za pobyt uhradí, protože... protože i Madara to tak dělal.

Mezitím šedovlasý hromotluk se stále nemizejícím pyšným úšklebkem na rtech, kterým každých několik vteřin častoval blondýnka, domlouval s obyvateli vily možný úklidový výjezd.

,Ženská... ženská... ženská... Jaká kurva ženská?!' přemýšlel zadumaně modrooký mladík a zaraženě civěl před sebe.

Snažil se si vybavit všechny ženy, které měly kdy co dočinění s mafiánskou prací, ale ať se snažil sebevíc, nemohl na nikoho přijít. Jediné dvě ženy, které znal, a které se v těchto kruzích pohybovaly, byly právě Temari, která patřila do klanu Sabaku a Konan, která pod Madarou dělala už dvanáct let. Obě dvě z okruhu podezřelých ale ihned vyřadil. Něco mu totiž v hloubi duše napovídalo, že ani jedna z nich v tom nehraje roli. Proto mu z toho přemýšlení, jestli náhodou něco zase nepřehlédnul, vyrašily na čele hluboké vrásky, jak moc se mračil.

,Budu muset znovu projít ten seznam,' pomyslel si, ,Ale je možný, že v tom nemá prsty žádná, která kdy do styku s Madarou přišla... Může to bejt klidně nějaká, který zlomil kdysi srdce, nebo nějaká plátkyně nebo... argh, začíná to bejt akorát zamotaný!'

***

Uzumaki kráčel dlouhým krokem vedle statného hromotluka. Ruce měl zaražené hluboko do kapes a hlavu skloněnou mírně k zemi. Dohodli se se Sasorim, že než odveze ženu s dětmi do hotelu, oni mezitím půjdou pomalu napřed směrem k vile a on je někde po cestě nabere.

,,Máš výčitky?" probral ho ze zamyšlení Hidanův hluboký hlas.

Blondýnek zamrkal a zvedl k němu svůj azurový pohled, než jenom s opravdu jemňoulinkým úsměvem na rtech zavrtěl hlavou.

,,Ani v nejmenším. Zasloužil si to," odpověděl mu.

,,Tak proč se tváříš tak, jak se tváříš?" nakrčil šedovlásek zvědavě obočí.

,,Mluvil o nějaký ženský," vydechnul Naruto, ,,Že prej ti chlapi, co ho vytáhli na chodbu, aby mu domluvili, tak mezitím jednomu z nich někdo volal, že ta ženská už je na cestě."

Hidanovo obočí vylétlo ještě o něco výš.

,,Ženská, jo?" promnul si zadumaně bradu.

,,Nezlomil někdy nějaký ženský srdíčko, že by se měla chuť mstít?"

,,Ne. Nikdy si s ženskou nezačal."

,,Takže nebyla ani žádná plátkyně?"

,,To jo, ale ne v tom smyslu, na jakej narážíš, navíc... většina plátců tím, že odvede svou práci a tím, že se nějak vykoupí, dostane druhou šanci. Šanci na novej začátek. Proč by se za to někdo chtěl mstít?"

,,Kolik ženskejch pod Madarou dělá?" zasypával ho blondýn dál otázkami.

Aspoň nějak si zkrátí cestu.

,,Jsou jich desítky," myknul Hidan rameny, ,,Nepamatuju si všechny, ale většina z nich dělá v utajení a takový ty... hm, ženský prácičky."

Naruto jenom kývnul na srozuměnou.

,,A nějaký jiný ženský v ostatních klanech a organizacích?"

,,Tak to budou stovky," uchechtnul se Hidan, ale pak se zadumaně zamračil, ,,Ale nemyslím si, že některá z nich by byla schopná udělat až takovej krok, že by snad dokázala, ať už s jakoukoliv pomocí, unýst Kmotra mafie a jestli jo... tak to klobouk dolů."

,,Hm... takže jsme vlastně tam, kde jsme byli... Pořád na zkurveným začátku."

,,Uvidíme s čím přijdou Sabakovi... třeba jejich lidi na úřadech něco objeví," snažil se mu zvednout náladu šedovlásek.

***

- O několik hodin později -

Itachi se zlehka opíral ramenem o futra dveří a s jemným úsměvem na rtech pozoroval jen o pár metrů dál sedícího Deidaru na kraji postele s rozevřenou dětskou pohádkovou knížkou a poslouchal jeho melodický hlas, jak předčítá malé dívence, jejíž očka se začínala s každou další přečtenou větou klížit víc a víc. Připadalo mu to téměř jako dokonalá idylka, kdyby dokázal vytěsnit i tu nepříjemnou situaci, která kolem všech už kolovala víc jak měsíc. Takhle, když tu jenom tiše postával a čekal, až bude mít plavovlásek konečně padla, mu to připadalo, jako když společně tvoří malou rodinku. Bylo hezké si to představovat a něco uvnitř něj mu našeptávalo, že něco takového by skutečně chtěl a přál si.

,,... a malá želvička tak získala přítele na celý život," zakončil Deidara melodický hlasem a zvednul pohled od popsaných řádků.

Přes rty se mu rozvlnil spokojený úsměv, když viděl Minaru jak spokojeně objímá svého plyšového medvídka a se zavřenými víčky potichu oddechuje. Zaklapnul knížku, odložil ji na noční stolek, nahnul se a lípnul dívce lehký polibek na čelo. Potom zhasnul lampičku a tiše jako myška opouštěl pokojíček.

,,Čekal si dlouho?" zajímal se, když zavíral dveře do pokoje a společně s Itachim tak stanul na chodbě.

,,Jen pár minut," odvětil černovlasý mladý muž, ,,Upřímně bys mě uspal taky."

,,Vážně? To mi to až tak jde?" uchechtl se Dei a založil si pramínek dlouhých neposedných vlasů za ucho.

,,S ní ti to jde naprosto skvěle," složil mu poklonu.

,,Dík, snažím se," zazubil se na něj a pak několikrát zamrkal, ,,Tak... co budeme dělat teď? Mám volno až do rána."

,,Večeře, film a..."

,,A?" povytáhnul Deidara nedočkavě obočí.

,,Nějaký menší tulení?" nadhodil pobaveně Itachi a zajiskřilo mu v temných hloubkách.

,,Menší? Potřebuju pořádný tulení," ušklíbnul se plavovlásek a natáhul se po jeho ruce, aby s ním propletl prsty.

,,Máš ho mít."

***

Mezitím, co dlouhovlasý blonďák kráčel po chodbě s úsměvem od ucha k uchu a ruku v ruce s tmavovláskem, se šedovlasý hromotluk s povzdechem svalil do peřin a několikrát si promnul obličej.

,,Dneska to bylo náročný, co?" zamumlal zhrublým polohlasem k dalšímu obyvateli pokoje.

,,Nemohl by ses předtím aspoň vykoupat nebo svlíknout?! Vážně musíš padnout do čistejch peřin špinavej jako prase?!" štěknul po něm podrážděně rudovlásek stojící s rukama v bok jenom kousek od postele.

Hidan sebou zlehka trhnul, opřel se od předloktí a nadzdvihnul se, aby na svého milence pořádně viděl. Jeho obočí mezitím povyskočilo vzhůru.

,,Tak tohle bych čekal od Deidary, ale ne od tebe," odfrknul si hromotluk.

,,Nejenom Deidara má smysl pro pořádek a čistotu," zasyčel na něj rudovlásek s přimhouřenýma očima.

,,Hele, jestli si chceš zapíchat, nemusíš na mě řvát a dělat nějaký okolky kolem toho, jestli se mám svlíknout nebo jít vysprchovat. Stačí to říct," ušklíbnul se na něj Hidan, jenž si stále, nutno dodat, tupě myslel, že tohle je jenom nějaká předehra.

,,Vážně, Hidane?!" zadupal nohou o zem Akasuna a škvírku mezi očními víčky ještě víc zúžil, ,,Teď myslíš na píchání?!"

,,Ou... tak tohle je vážný," zamručel mu v odpověď starší mafián, když zaslechl ten nepříjemně přeskakující pisklavý tón, a posadil se na kraji postele se založenýma rukama na prsou, ,,Tak co je za problém?"

,,Co... je... za problém?" zatěkalo rudovláskovi v obočí a pak rukama plesknul o stehna, ,,Dneska to všechno probíhalo jako po másle, nezdá se ti? Všechno šlo naprosto perfektně!"

,,Mluvíš o Narutovi, že?" dovtípil se bystře hromotluk.

,,Jasně, že tu mluvím o Narutovi!"

,,A co ti na tom nepřijde normální?"

,,To, že někoho zabil?! Tohle ještě přece nikdy neudělal!"

,,Před několika lety někomu ufiknul péro," protočil rudýma očima starší.

,,Chceš srovnávat ufiknutý péro s prostřelenou makovicí?!" začínal hysterčit rudovlásek, ,,Zeptal ses ho vůbec, jak se potom cejtí?! Byl v pohodě?! V autě vůbec nemluvil, když sem vás nabral a když jsme dorazili sem, někam se vytratil!"

Hidan se pomalu postavil na nohy.

,,Hele... v jednu chvíli, ti byl ten kluk úplně putna... pak si mu byl vděčnej za to, že se za nás dva u Madary přimluvil a hned na to, se z tebe stal sobeckej pitomec, co myslel jenom na sebe a- ne, nezkoušej to na mě, Sasori, že si myslel na nás oba, a proto si byl nepříjemnej jako Deidara po ránu bez kafe a pleťový masky," vztyčil šedovlásek varovně prst do vzduchu, když si všimnul jak Akasuna chce protestovat.

Rudovlásek jenom trhnul hlavou na stranu a znovu zadupal nohou o podlahu.

,,Potom ses dal jakž takž do kupy, žes ho nějak toleroval a teď najednou začínáš trojčit, protože zabil nějakýho kokota, kterej fyzicky i psychicky ubližoval svojí ženě?... My v jeho věku jsme měli na kontě už kolik zabitejch lidí?"

,,Laskavě nás dva s ním nesrovnávej!" zavrčel na něj, ,,Ani to srovnávat nemůžeš! My se do toho narodili! My v tom vyrostli! Ale on... on..."

,,On co?" pozdvihl pobaveně Hidan obočí a několika kroky se k němu o trochu přiblížil, ,,On chce jenom najít někoho, koho miluje a na kom mu záleží. Úplně stejně by ses choval ty, nebo já."

,,Ale viděls ho?" špitnul rezignovaně hnědooký mladík a ustaraně se na svého partnera podíval, ,,Ani to s ním nehlo, chápeš? Nic... prostě nic."

,,Každej není jako ty nebo Deidara," rejpnul si do něj hromotluk a tentokrát se přiblížil až úplně k němu.

Mohutnými dlaněmi ho chytnul za předloktí a palci jej po nich pohladil.

,,Každej neblije a neomdlívá," uchechtnul se.

,,Sklapni, pitomče," zamručel Sasori, ale přesto v jeho rukách o dost pookřál, ,,Prostě mám jenom strach, aby mu z toho všeho, co se tady děje, nakonec nehráblo."

,,Ten kluk má tuhej kořínek," zastával se ho šedovlasý dál, ,,A když mu nehráblo doteď, tak už nikdy."

S posledními slovy se k němu sklonil a za celý dlouhý den si přivlastnil jeho měkké vábivé rty.