Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola dvacátá sedmá

Necelé dvě hodiny potom, co proběhla diskuze mezi třemi sourozenci malého mafiánského klanu, se opět celá skupina sešla na určené základně, kterou tvořil velkolepý srub u jednoho z velkých jezer na poměrně odlehlém ale dobře přístupném místě. Kolem se rozprostíralo nádherné čisté jezero, z druhé strany olemované mnoha vysokými stromy. K nejbližší civilizaci to trvalo sice jen pár minut, ale byl tu naprosto úžasný klid a pohoda. Naprosto nejvhodnější místo k přemýšlení, kde nebudou zbytečně rušeni.

Temari se svým zjištěním informovala Fugaka, který nelenil a zalarmoval všechny ostatní, aby se navrátili zpátky a tuto možnost společně projednali.

,,Nemůžeme tvrdit se stoprocentní jistotou, že se tam skutečně nachází, ale myslím si, že by nebylo na škodu to místo prozkoumat," začala jediná žena ve skupině, ,,Vzhledem k tomu, že byla stavba před měsícem a půl pozastavena, což téměř odpovídá době, kdy byl Madara unesen, mi akorát napovídá, že to měl Hiruzen celé naplánované. Otázkou je, proč ho přemístil až teď. Zastavila se městská stavba jenom proto, aby si tam on sám osobně pod zástěrkou města mohl něco postavit? Nebo to měl už předem naplánovaný?"

Tmavě zeleným pohledem přejížděla po každém z přítomných a zvědavě vyčkávala na to, jestli se k tomu někdo vyjádří.

,,Možná za to můžeme my se Sasukem," odkašlal si Naruto a upoutal na sebe pozornost.

Přešlápnul na místě a rychle upil ze šálku s kávou.

,,Když jsme totiž před pár dny pátrali, zjistili jsme, že v tom má prsty taky Kazumi," začala uvádět na pravou míru, ,,Jeli jsme se Sasukem k ní domů a... vlastně nějakou dobu potom volal Madara s tou svojí... ehm, šifrou."

,,Docela se mi líbí ten nápad toho, že tam něco stavěl," ozval se zadumaně Sasori, tře si u toho bradu, ,,Podívejte se na to... před měsícem a půl se stavba pozastavila, do té doby byl šéf nejspíš celou dobu v Tokyu a až potom, co kluci byli u tý ženský doma se to začalo nějak hejbat. Jako kdyby snad Hiruzen čekal na to, až se pohneme trochu dopředu, aby nám mohl s výsměchem pláchnout zase někam jinam. Jako kdyby nás někam lákal. Celou tu dobu, co byl v Tokyu mohl nechat klidně svoje lidi pracovat někde na tom staveništi a dělat si tam bůhvíco. Vážně mi to přijde jako kdyby čekal na tu nejvhodnější chvíli, kdy se bude moct se šéfem přemístit nebo... to byla jenom shoda náhod, že to přesně takhle vyšlo?"

,,Shoda nebo neshoda," zamručel Tobirama, ,,Někdo z nás se tam pojede podívat a obhlídnout to... nenápadně... pak můžeme rozvíjet nějaký další teorie."

,,Pojedu já a Sasuke," vyhrknul ihned pohotově blonďák.

,,Ne... ty rozhodně ne," odfrknul si bělovlasý muž.

,,A to jako proč?!" zavrčel na něj a založil si s přimhouřenýma očima ruce na prsou.

,,Proč?" uchechtnul se Tobirama nevěřícně, ,,Protože kdyby si zjistil, že je tam Madara vážně drženej, nakráčíš Hiruzenovi přímo do rány."

,,Jak si jako můžete bejt tak jistej?! Vůbec mě neznáte!" štěknul po něm.

,,To si myslíš ty," odvětil bělovlasý a trhnul rameny, ,,Nemysli si, že si o tom, s kým mám spolupracovat nic nezjistím. A vzhledem k tomu, na co jsem přišel, tak se sám upřímně divím, že s tebou měl Madara tolik pochopení a riskoval svoje duševní zdraví. Být já na jeho místě, tak se už dávno dusíš hlínou."

I když by se za normálních okolností Naruto dávno urazil, tentokrát se jenom ušklíbnul. I když Tobirama vyzařoval velmi silnou autoritou a vážně z něj šel kurva strach, Uzumaki byl nejspíš odmalička natolik psychicky narušený, že mu dělalo dobře si zahrávat s vlastním životem a rejpat do někoho, kdo by ho mohl téměř doslova zašlápnout jako červa.

,,To možná jo, ale jenom z mýho vlastního uvážení," zavrčel, ,,Radši bych si hodil mašli dobrovolně, než abych musel s výma strávit o samotě byť jenom hodinu. A jestli tak neomaleně narážíte na můj vztah s Madarou, tak byste se sám nemusel vůbec ničeho bát,, protože zrovna vy nejste rozhodně můj typ. A jestli jste se ke všem svejm evidentně bejvalejm partnerům nebo partnerkám nebo na co u Jashina jste, choval tak prudérně, sarkasticky, uštěpačně a chladně, tak se ani nedivím, že jste sám. Kdo ví, jestli nemáte nějakej svůj soukromej hřbitůvek, kde ležej všichni vaši ex, co si po vztahu s váma radši vystřelili mozek z hlavy."

Místností se rozprostřelo naprosto hrobové ticho, všichni se jako jeden muž zastavili na místě a Tobiramovo obočí jenom prazvláštně zacukalo. Nakonec se jako první z místa pohnul Hashirama, který k blondýnkovi došel několika dlouhými kroky, prudce jelj chytil kolem ramen a přitáhnul si ho do objetí, hlasitě se rozesmívaje na celý pokoj.

,,Líbíš se mi, kluku," smál se, až se mu na kraji víček objevily malé slzičky pobavení, ,,Někoho jako ty bysme vážně k sobě potřebovali!"

***

Prozkoumat pozastavené staveniště sponzorované převážně rodinou Sarutobi se nakonec vydal Hidan společně se Sasorim. Zbytek skupiny se nakonec shodl na tom, že nejlepší bude, když zůstanou společně ve srubu a počkají na jejich návrat nebo nějakou zprávu, ať už bude jakákoliv.

,,Co uděláme potom, hm?... Co když tam fakt bude?" zajímal se zvědavě Sasuke.

Rozvalil se na širokém pohodlném gauči se sklenkou whisky a pokukoval potom, jak se jeho starší bratr snaží rozdělat oheň v krbu.

,,Musíme zjistit, co Hiruzen vlastně chce," pokrčil rameny s povzdechem Fugaku.

,,Jakože tam v pohodě nakráčíme a naprosto v pohodě se ho zeptáme, co chce za to, že nám vydá Madaru?" nakrčil tmavovlásek obočí.

,,Chceš jim snad vyvolat válku?" podíval se na něj pevným pohledem, ze kterého bylo těžké něco vyčíst.

Sasuke nad tím myknul rameny a zlehka se napil.

,,Rozhodně by to bylo rychlejší, než nějaký podělaný vyjednávání. Co když nemá vůbec v úmyslu nám strejdu vydat?"

,,Co tím jako myslíš?"

Tmavovlásek si povzdechnul a unaveně si prohrábnul vlasy. Koutkem oka se ujistil, že Naruto stále sedí u kuchyňského ostrůvku, kde se prve shromáždili a pohledem probodává Tobiramu, který se od chvíle, co k němu měl ten dlouhý monolog, ani nepohnul. Krátce si odkašlal a nahnul se blíž ke svému otci.

,,Častokrát jsem slyšel, jakej je Hiruzen vypočítavá svině a že se vyžívá v utrpení," zamumlal.

Fugakův pohled o něco víc ztvrdnul.

,,Madara neumře, jestli máš na mysli tohle," odpověděl mu a zdálo se, že je o tom pevně přesvědčen.

,,Jak si můžeš bejt tak jistej? Co když jenom čeká na to, až se tam ukážeme, aby ho pak před náma popravil?... Napadlo tě to vůbec?"

,,Jasně, že napadlo," zavrčel na něj nepříjemně, ,,a vůbec to nechci brát v potaz. A ty nad tím taky koukej přestat přemejšlet."

Sasuke už se nadechoval v nějakou odpověď, když se vedle něj znaveně svalilo další tělo.

,,O čem se tu bavíte, hm? Něco co bych měl vědět?" zamrkala na ty dva azurově modrá očka.

,,O ničem důležitém," odpověděl mu potichu Sasuke a obdařil ho jemným, přesto trochu nervózním úsměvem, jako kdyby měl podezření o tom, že z jejich debaty přece jenom něco zaslechnul.

,,Fajn, tak to se tu budu radši bavit s váma než zírat na tu dementní sochu, co se snad za celou dobu ani nenadechla," odfrknul si blondýn, narážeje tím na Tobiramu.

***

- Mezitím o několik kilometrů dál -

Šedovlasý mafián projížděl městským provozem a vínově rudýma očima letmo pohlížel na displej zapnuté navigace, která jej vedla na nastavené místo.

,,Co budeme dělat, až tam dojedeme?" proťal místy narušované ticho navigací Sasori.

,,To uvidíme podle situace," odpověděl mu druhý.

,,Měli bysme si to trochu naplánovat," nenechal se rudovlásek jenom tak odbýt.

,,Musíš pořád všechno plánovat do detailu?" podíval se na něj koutkem oka s úšklebkem na rtech.

Akasuna si sám pro sebe myknul rameny.

,,Občas je to lepší. Mít plán A, plán B a dokonce i C."

,,A nebo taky D, E a F, jak je už obvykle tvým zvykem."

,,Ha ha ha, strašně vtipný," odfrknul si, ale nezabránil tomu, aby se pousmál, ,,Ještě mi tu zkoušej říct, že nám to někdy nezachránilo prdel."

,,Nic takovýho neříkám," ušklíbnul se Hidan a zastavil na semaforu, na kterém právě blikla červená.

Trvalo to jenom chvilku než se objevila oranžová a hned na to zelená. Šedovlásek se opět plynule rozjel.

***

Ještě několik minut jeli městem, zatáčeli na různých křižovatkách a upřímně byli rádi za to, že žijí v moderní době, kde existuje navigace. Ne, že by snad ani jeden neuměli číst v mapách, to byl prvotní základ, ale kdo by se tahal s tím obrovským rozkládacím papírem, že?

,,... Váš cíl je vlevo... Dojeli jste na místo," ozvalo se ženským hlasem z přístroje.

,,Nekecej," zamručel Hidan s protočením očí a navigaci několika kliknutími prstem vypnul.

,,No... tak co teď?" zeptal se ho Sasori a oříškově hnědýma očima hleděl přes silnici na rozlehlé staveniště.

Na určitém kousku pozemku byly již položené základy, ale vedlo to až téměř do nedohledna. Všude byly trámy, vysoká lešení, stavební materiál, postavená kabina pro dělníky i toytoyky. Zaměstnanci, kteří by na stavbě pracovali, však nikde nebyli. Stavební stroje byli zaparkované blízko sebe. Na to, že podle všeho byla stavba už nějaký ten týden pozastavená, si město nejspíš hodně věřilo v tom, že materiál ani stroje nikdo neukradne... Což bylo možná i trochu podezřelé.

,,Půjdeme se poobhlídnout kolem," pokrčil šedovlásek rameny, ,,Takhle neurčíme jestli tu někdo je nebo ne. Projdeme staveniště a pak podáme zprávu ostatním. Ať už něco najdeme nebo ne."

***

,,Nejsou pryč už nějak dlouho?" natočil se zadumaně Hashirama k Fugakovi.

,,Jsou pryč už víc jak dvě hodiny," přisadil si Itachi s pokýváním hlavy.

,,Třeba se jen zastavili někde v krámě. Moc zásob tu není," snažil se nepříjemné myšlenky nějak umírnit Kankuro.

,,Nebo chtěli mít taky nějakou chvilku jenom sami pro sebe," ušklíbnul se Gaara.

,,Aniž by nám předtím dali vědět?" promnul si unaveně oči Naruto.

Už nějakou dobu v něm sídlil divný pocit a v hlavě se mu točili všelijaké myšlenky, které nebyly zrovna dvakrát příjemné. Avšak nechtěl nic říkat nahlas, protože to, co si myslel, se pak mohlo stát pravdou. Tak nějak věřil tomu, že když člověk něco řekne nahlas, začne to platit.

,,Nezvedají to. Ani jeden," vydechnul Fugaku značně starostlivým hlasem.

Blondýnek si skousnul spodní ret a silně semknul víčka k sobě. Najednou se jeho tělo začalo nepříjemně a nekontrolovatelně třást.

,,Něco se jim stalo," zašeptal. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro