Blondýnek sebou trochu vylekaně trhnul a obrátil svou pozornost ke dveřím. Nečekal, že by se tu někdo v tuhle hodinu objevil. Přece nedělal takový hluk, aby někoho probudil. Výraz ve tváři se mu poněkud zjemnil, když mezi futry do místnosti uviděl stát šedovlasého hromotluka, co jej ale mírně zarazilo bylo to, že byl oblečený do každodenního oblečení, nikoliv do spacího, jak by se v tuto brzkou hodinu slušelo.

,,Uhm, nemůžeš spát?" vypadlo z něj to první, co ho napadlo.

Upřímně na Hidanovu prvotní otázku úplně zapomněl, nebo ji možná ani nepostřehnul, vytrhnul ho z přemýšlení akorát jeho hlas, nesoustředil se na slova.

,,To bych se měl ptát spíš já tebe, ne?" povytáhl šedovlasý mafián obočí a krokem vstoupil do místnosti, ,,Nepřemýšlel si o prášcích na spaní?"

,,Ne," zavrtěl Naruto hlavou, ,,nechci do sebe cpát nějaký oblbováky."

,,Pak tu ale celej den chodíš jako zombie," odvětil starší a trochu unavenějším krokem se přesunul ke kávovaru, aby si po vzoru mladšího taky udělal hrnek povzbuzujícího nápoje.

Blondýnek ho tiše pozoroval.

,,Proč ty nespíš?" zeptal se ho nakonec zvědavě, ,,Máš snad noční hlídku?"

,,Ne," odpověděl mu stejně jako on před chviličkou, ,,taky nemůžu poslední dobou moc spát a bylo mi jasný, že tě tady najdu."

,,Bylo ti to jasný?" povytáhl překvapeně Naruto obočí.

Nečekal, že by někdo věděl, že tu noc co noc vysedává a snaží se přijít na... vlastně na cokoliv.

,,Jo," uchechtnul se šedovlásek, ,,párkrát jsem tu na tebe už ode dveří mluvil, ale ty jsi vůbec nereagoval, tak jsem tě nechal být. Překvapuje mě, že jsi mě dneska slyšel."

Trvalo to ještě několik sekund, než si starší mohl vzít hrnek s kávou a přesunout se nad židli, který byla k plavovláskovi nejblíž. Stejně jako on před několika minutami se zadíval na velkou bílou a místy popsanou tabuli.

,,Nechápu, co se tady každou noc snažíš vyčíst," pronesl pak zadumaně, ,,je tu napsaný furt to samý."

Modrooký mladík si unaveně povzdechnul a volnou rukou si promnul kořen nosu.

,,Já vím, jen... pořád dokola a dokola si přehrávám ten poslední den a i to, co se ke mně doneslo a snažím se přijít na cokoliv, co by pomohlo... Nechápu, jak mohl zmizet beze stopy."

,,Je tam hrozně velký okno," vysvětlil Hidan, načež pokrčil rameny, ,,Než se přišlo na to, že šéf vlastně zmizel a není s tebou, tak uplynuly tři dny. Za sedmdesát dva hodin můžeš jednoduše zmizet beze stopy."

,,Bylo to plánovaný."

,,To není žádná nová informace, zvlášť když víme, že v ten inkriminovanej čas přestaly jít kamery ve čtvrti, kde se to stalo."

,,Jenže... jak mohl ten, nebo ti, vědět, kudy a kam Madara vlastně pojede?"

,,To je právě to, na co se snažíme přijít. Kdo všechno věděl, že má Madara v plánu jet za tebou?"

,,Mluvil jsem o tom s Deidarou," pokrčil Naruto rameny.

,,A on to řekl Fugakovi," doplnil ho Hidan, ,,Komu to řekl on?"

,,Itachimu."

,,A dál?"

,,Možná Sasukemu?... S vámi se o tom nebavil?"

Šedovlasý zavrtěl hlavou.

,,My se to dozvěděli až od vás... Nepídili jsme se nějak po tom, kde šéf lítá. Dřív takhle prostě zmizel. Mysleli jsme, že je třeba na nějakým jednání nebo tak... Navíc se tu pořád motal Fugaku, kterej ho ve všech věcech většinou zastupoval, takže..."

Naruto si zmoženě povzdechnul. Byl to už posranej měsíc, co boss mafie zmizel a oni pořád neměli jedno jediné vodítko. Nevěděli, jestli je naživu, jestli je mrtvý, nebo zubožený nebo kdovíco. Byl to neuvěřitelně sžírající pocit, ale přesto ho ani jednou nenapadlo, aby to vzdal.

***

Téhož dne, avšak o několik hodin později, mířil šedovlasý mafián do svého momentálně sdíleného pokoje se Sasorim. Až moc brzy ráno se od něj z teplé postele vykradl a až do svítání seděl s Narutem v zasedačce a polemizovali o tom, co se tenkrát před měsícem mohlo stát. Pravdou bylo, že už circa druhým týdnem ani Hidan nespal v poklidu. Ne, že by ho budily sny podobné těm Narutovým, ale spíš ho budil takový neklidný a nepříjemný pocit. V kostech totiž cítil, že dřív nebo později se stane něco, co ještě zamíchá kartami.

A akorát se mu to potvrdilo...

Bylo to sotva dvacet sekund, co se objevil v pokoji, aby si došel pro své černé sako visící ve skříni, když tam náhle vtrhnul Sasori.

,,Má se konat zasedání!" vyhrknul poplašeně.

,,Ha?" povytáhl nechápavě Hidan obočí a přes rameno se na rudovláska podíval.

Vypadal vážně vystresovaně.

,,Zasedání! Má se konat zasedání! V nejbližších dne... Před chvílí mi to řekl Fugaku. Kurva... To je průser jak barák!" vjel si vynervovaně prsty do vlasů, ,,Má se tam probírat to, co se stalo ve Španělsku!"

,,No," mlasknul nespokojeně Hidan, ,,tak to je kurva v prdeli."

Jediná vila, a nejbližší a nejvěrnější členové Uchihovské mafie věděli, že je boss nezvěstný. Fugaku to strategicky nechtěl šířit dál, aby se náhodou nestrhla nějaká potyčka, popřípadě aby se ti samolibí parchanti hnedka necpali na nejvyšší post a nekonalo se tak jmenování nové vedoucí mafie.

,,To mi povídej," zaúpěl Akasuna, ,,Fugaku je teď na nervy, protože se samozřejmě očekává, že tam bude Madara, ale ten je někde v tahu!"

Jakmile se totiž stala nějaká událost, potyčka nebo nějaké vyřizování účtů mezi konkurenčními mafiány, muselo se to poté projednat na zasedání. A bylo jedno, zdali se ten konflikt týkal bosse nebo ne. Nikdo netušil, proč se zrovna tohle pravidlo dodržuje, ale bylo nastolené už několik desítek let.

Kdyby byl Hidan v mafii nováčkem, zeptal by se na něco ve stylu: ,,Tak ať Fugaku řekne, že je marod." nebo ,,Je to boss mafie, se neposerou, když tam prostě nebude osobně a pošle za sebe svůj záskok.". Jenže Hidan nováčkem rozhodně nebyl, a proto věděl, že za tyhle reakce by mu Sasori akorát tak vlepil pohlavek nebo ho pěkně ostře sjel. A to Sasori mluvil sprostě jenom málokdy.

Místo planých řečí se otočil na patě, přistoupil k rudovláskovi a pevně ho sevřel v náručí. Občas byla slova prostě zbytečná.

,,Musíme ho najít, sakra," kníknul Akasuna a zabořil tvář do mohutné hrudi, ,,jestli se to provalí, jsme v hajzlu a bossem jmenujou někoho jinýho. A až konkurenční mafie, co nás nesnáší zjistí, že jsme bez Madary, pošmakujou si na nás."

Tentokrát se Hidan nadechnul, aby něco řekl, ale menší muž ho rychle přerušil.

,,Vím, že chceš říct, že je tu pořád Fugaku jako právoplatnej nástupce, ale moc dobře víš, že Fugaka se ostatní tolik nebojej. Budeme snadnej cíl."

,,To není pravda," namítnul konečně šedovlásek, ,,jsme zrovna ta větve mafie, která má jedny z nejlepších vycvičenejch lidí."

,,A jak můžeš vědět, že někteří nepřeběhnou, hm?" zvednul oříškový pohled Sasori a setkal se s tou zvláštní rudofialovou barvou, ,,Kdybychom byli tak strašně stmelení, věděli by to všichni a ne jenom naše vila a pár vybranejch."

Šedovlásek vyjel rukama výš a do svých velkých dlaní vzal ten malý roztomilý obličej. Sklonil hlavu a o něco níž a nepatrně se svým nosem otřel o ten druhý.

,,Nikdy se nedáme tak lacino, to víš... a když to nakonec bude vypadat, že to projedeme, tak se prostě sbalíme a vypadneme. Šéfa budeme moct hledat i odjinud."

Sasori se jemně usmál. Zvednul se na špičkách a jeho rty se po dlouhém dni poprvé setkaly s těmi Hidanovými. Na to, jak zprvu vyšiloval, se hodně rychle uklidnil a mohl za to právě ten obrovský hromotluk, co se mu začal jazykem dobývat do pusy.

***

Slunce pomalu zapadalo za obzor a plavovlasý mladík se zlehka pootáčel na otočné židli za masivním psacím stolem v Madarově pracovně. Zadumaně sledoval každý kout místnosti, ale v hlavě se mu naprosto nic neodehrávalo. Měl tam absolutně prázdno. A to tu tak posedával minimálně hodinu.

S tichým povzdechem vstal a pracovnu s tichým zaklapnutím dveří opustil. Ocitnul se na chodbě, kde nebylo ani živáčka. Rozhlédl se kolem sebe a nakonec se vydal dlouhou chodbou nalevo. Udělal jenom pár kroků, než se ocitnul před dalšími dveřmi. Na rtech se mu usídlil smutný úsměv. Těmihle dveřmi prošel tolikrát...

- FLASHBACK -

,,Co to bylo za kluka, co odsud odcházel?

,,To byl Suigetsu. Budete se tu potkávat. Je to taky plátce dluhu."

,,Takže s ním vymdrdáváte taky? Na pohlavní choroby bych se tu spíš měl zeptat já."

Naruto se vůbec nepoznával. Vždycky byl drzý, to ano. Nenechal si jen tak něco líbit a rozhodně si nenechával srát na hlavu. Ale před tímhle chlapem by se přece měl mít na pozoru a měl by všechno přijímat se skloněnou hlavou. Přece jen to byl mafiánský boss. Jenže jeho hrdost mu tu poddajnost prostě nedovolovala.

Madara se uvolněně rozesmál.

,,Na děcko máš výborný slovník, ale tvoje otevřenost se mi fakt líbí."

,,Nejsem děcko."

,,Jistě, letos budeš vlastně plnoletej," protočil Madara se smíchem očima, ,,Věk nic neznamená, chlapče. Na svůj věk se musíš umět chovat."

,,Umím se chovat, když to vyžaduje situace," cuknul hlavou uraženě na stranu.

,,Za několik dní budu mít možnost to zjistit," ušklíbnul se Madara opět, ,,A... ke tvé skoro otázce, pohlavních chorob se u mě opravdu bát nemusíš.

Naruto to raději přešel bez komentáře. Jeho výraz se najednou změnil z nepřístupného na bolestný.

,,Co se děje?"

Madara by musel být slepý, aby si té změny v jeho obličeji nevšimnul.

,,Chci vědět, proč zdrhli. Chci vědět, kam zdrhli a za kým zdrhli. Chci vědět, proč mě tu nechali," řekl pevným hlasem a zatnul pěsti.

,,Jestli na tom trváš a je to tvoje přání, není problém to zjistit."

,,Oh, já tu můžu mít nějaká přání? vydechl Naruto sarkasticky.

,,V rámci mezí ano."

,,Chci to vědět," kývnul pevně rozhodnut.

,,Může to být třeba dost bolestné zjištění, varuju tě předem."

,,Je mi to fuk. Pro mě je bolestný už to, že se vysrali na svýho jedinýho syna a zbaběle zdrhli někam do hajzlu a nechali mě, aby si to tady vyžral," zamračil se a v jeho se objevil opravdový vztek.

Ten pohled se Madarovi více než zamlouval. V těch vzteklých očích viděl něco zvláštního. Něco, co mu příjemně rozehřálo tělo.

,,Umíš hrát šachy?" zeptal se ho zničehonic.

- KONEC FLASHBACKU -

Naruto se bolestně usmál při vzpomínce na jeho první o něco osobnější schůzku s Madarou. Pamatoval si, jak strašně nervózní byl, když kráčel po Hidanově boku za ním do soukromých komnat a moc dobře si pamatoval, jak ho jeho otázka naprosto vykolejila.

Sevřel kliku v dlani a zatlačil. Dveře se otevřely a on vešel do prázdné a tiché místnosti, ve které trávil před pár lety tolik času.