Zbytek nedělního dne se pro Naruta poměrně táhnul. Cítil, jak se mu na zádech udělaly dlouhé tenké stroupky, které při každém natáhnutí zad popraskaly, a vytékala z nich krev. Na to, aby si po každé měnil triko, byl moc líný. Zůstal prostě v tom jednom. Bolest už nebyla tak nesnesitelná jako včera, když to bylo čerstvé, i když okolí ran bylo určitě rudé a napuchlé. Pořád ho to ale svědilo. Měl chuť si to po každé rozdrápat do krve ještě víc. Věřil v to, že ho Madara ještě šetřil. Mohlo to dopadnout mnohem hůř. Mohl těch ran dostat mnohem víc, než jenom tři. Mohl skončit třeba s vyříznutým jazykem, aby další drzosti už nemohl vyslovit.

º•º•º

,,Ukaž mi ty záda," poručil si Madara, jakmile blonďák vešel do místnosti a vystřídal tak toho kluka ze včerejška.

Naruto beze slova přistoupil k němu, sundal si triko a otočil se k němu zády. Najednou ucítil lehký jemný dotek, jak mu putuje po ranách. I když to trochu štípalo, bylo to vlastně příjemné.

,,Hojí se to dobře. Namažu ti to. Sedni si." 

Naruto poslechl jako pejsek. Ostražitě se po něm díval. Pořád byl na něj naštvaný. Ne za ten trest, ale za to, že mu včera neodpověděl. A mlčení většinou znamená souhlas.

Madara si nanesl mastičku na prsty a začal se dotýkat poškozené zrudlé kůže. Každý dotyk mu způsoboval příjemné vibrace a rozechvíval jeho tělo. 

,,Doufám, že si se ze včerejška trošku poučil," 

,,Měla to být snad výchovná metoda?" zamručel Naruto s přivřenýma očima.

Ty doteky na zádech byly vážně fajn.

,,Dá se to tak říct," ušklíbnul se Madara za jeho zády.

,,Co se stalo s tím chlapem, kterého sem dneska přivezli?"

,,Způsobil jsem mu trošku bolesti,"

,,Trošku bolesti? Nezabil jste ho?"

,,Ne, nezabil. Jen trochu... Zmrzačil. Víš, bolest ti dává vědět, že žiješ... Z bolesti... Ať už fyzické nebo psychické se můžeš poučit. Ostatní, když uvidí člověka, který zažil fyzickou bolest a je to na něm vidět, dostanou strach a nedělají problémy, chápeš? A ten, co bolest zažil, se poučí, aby příště neudělal chybu, která ho k té bolesti vedla." vykládal tiše Madara a zadělal mastičku víčkem.

,,Říkáte, že bolest vám dává vědět, že žijete?"

,,Ano, protože když jí cítíš, pořád žiješ. Až cítit přestaneš, zemřeš."

Naruto se na něj otočil.

,,Tak to abychom dali druhý kolo, ne?"

Madara se zamračil.

,,Co tím jako myslíš?"

,,Necítím se, že bych žil. Cítím se, že přežívám. Tak to pojďte udělat znovu, ať můžu souhlasit s tím, že jsem naživu. Protože i když cítím, nežiju. Nepřijde mi to tak, tak mi dokažte opak." řekl Naruto s pevným pohledem ve tváři.

,,Meleš nesmysly,"

,,Nejsem vám dobrý na postel a nejsem vám dobrý ani na to, abyste mi způsobil bolest? Tak to vážně už nevím, na čem teda jsem." uchechtnul se Naruto a začínal se cítit pod psa.

Madara si ho měřil zkoumavým pohledem.

,Ví ten kluk vůbec, o čem tu mluví?'

,,Co vlastně chceš, kluku?"

,,Chci být nějak užitečný," zamračil se Naruto.

,,Užitečný?"

,,Jo. S tím klukem jste spal. Zase. Bylo to na vás poznat. Zase. Proč nemůžu bejt na jeho místě já? Nepřijdu si rozhodně jako osobní otrok, jak jste tenkrát nastínil. Myslel jsem si, že to bude jiné."

,,Chceš snad dát obojek a mám ti na něj přivázat řemínek?" v černých očích bylo znát pobavení.

Naruto se pod těmi slovy a hlavně tou představou zachvěl. Byl u něj tak blízko, že kdyby se jenom trochu nahnul, mohl by ho políbit. Rozšířily se mu oči, když si uvědomil, o čem tu vůbec přemýšlí a že se mu tu vlastně skoro nabízí jako děvka. On, panic, který o sexu ví jen teoreticky. 

Madarovy koutky se protáhly do lehkého úsměvu. Jako kdyby přesně věděl, nad čím přemýšlí.

,,Jiní by byli rádi, kdyby měli tuhle možnost jako ty," řekl.

,,Jenže já nejsem jako ostatní,"

,,Toho jsem si už všimnul,"

,,Tak kde je chyba? To vás jako nepřitahuju, nebo co? Neřekl bych, že vypadám tak špatně." našpulil se naoko.

To Madaru znovu pobavilo. Zlehka dal hlavu na stranu a dál si ho měřil temnýma očima. Byl mu tak moc blízko. Cítil, jak jeho horký dech naráží na jeho tvář a měl chuť mu ten dech na chvíli zastavit. Líbal by ho tak moc, až by zapomněl dýchat. 

,,Nebo snad nevydržíte víc, jak dvě kola?" v Narutových očích se pobaveně zablesklo.

Měl opět zpátky tu svou vtipnou náladu. Znenadání. Zčista jasna.

,,Prosím?" vydechl Madara překvapeně a zároveň dost uraženě.

,,No jasně, už to chápu! Teď mi to došlo!" uchechtl se Naruto a plácnul se do čela, aby své uvědomění ještě potvrdil.

,,Prosím?" opakoval Madara.

,,Už jste ve svejch letech. Že mi to nedošlo, já blbec. Asi po vás chci moc, co?" jeho oči se tak překrásně smály, až z toho Madarovi přecházel zrak.

Černovlasý muž však dostal tik do oka. Už si zase zahrává. Prudce se natáhnul a stáhnul uchechtávajícího mladíka pod sebe, nehledě na to, že mu tím způsobil lehkou bolest zad. Nahnul se nad něj, ruce dal vedle jeho hlavy a sklonil se k jeho uchu.

,,Na to, kolik mi podle tebe je, mám sexuálního apetitu tak moc, že i ty bys na něj byl krátkej," zavrčel mu zastřeně do ucha.

Tahle poloha ho dost vzrušovala. A nebyl jediný. Narovnal se tak, aby se podíval mladíkovi pod sebou do obličeje.

Naruto vztáhnul ruce a objal Madaru kolem krku. Zvednul lehce hlavu.

,,Tak už mi to konečně ukaž, a nenech mě pořád se doprošovat," zavrněl a konečně se přisál na jeho rty.

Madara slastně přimhouřil oči. Ty rty byly tak strašně hebké a měkké. Mlsně jazykem obkroužil jejich konturu a poté, co je druhý mladík pootevřel, nadšeně vklouznul jazykem dovnitř a začal pohánět druhý jazyk k větší aktivitě.

Naruto tiše vzdychnul do jeho úst a pevněji ho rukama sevřel kolem krku. Natlačil ho na sebe tak, že na něm starší muž doslova skoro ležel. Potřeboval ho cítit. Potřeboval cítit to pevné velké tělo na sobě. Jako, kdyby se chtěl ujišťovat, že je to skutečně realita a ne pouhý sen.

Madara přenesl váhu svého těla na levou ruku a tou pravou se vydal na průzkum polonahé zrychleně dýchající hrudi pod ním. Ochotně kradl všechny hlubší vzdechy, které do jeho úst mladík vydával. Stále ho spíše líně, než vášnivě líbal. Nechtěl na to jít rychle, vážně ne.

Jenže Naruto byl jiného názoru. Pustil se jeho krku a sjel dlaněmi po zahalené hrudi dolů, kde chytl lem černého obyčejného trika a začal ho sunout nahoru. Když už měl v úmyslu mu ho přetáhnout přes hlavu, do místnosti s rychlým dvojtým zaklepáním vpadnul Sasori.

,,Šéfe, máme problém! Oh, pardon, sakra!" dal si ruku před oči.

Madara se se zavrčením odtrhnul od tak lákavých úst a podíval se na svého rudovlasého podřízeného.

,,Vážně?... Zrovna teď?"

,,Je to nutný, šéfe," přikývnul Sasori s rukou stále před očima.

Černovlasý muž se podíval zpět na mírně zrudlého blonďáka se zastřenýma přimhouřenýma očima. Ježíši, tak moc se mu od nechtělo!

,,Fajn, odveď ho do pokoje," postavil se a narovnal si triko.

Bez jediného pohledu na polonahého mladíka odešel.

Naruto se zamračeně posadil.

,,Taky sis mohl vybrat jinačí chvilku," zavrčel k Sasorimu a natáhnul si triko.

,,Bože, vydržel si bejt panic sedmnáct let, ještě chvíli to vydržíš, ne?" uchechtl se na něj hnědooký.

º•º•º

- Další den dopoledne -

,,Táta by tě rád poznal. Prý pozná rád každého, kdo má zájem jít ruku v ruce se zákonem." naklonil se k němu druhý den Nero o přestávce mezi biologií a zeměpisem.

,,Fakt? Tak to jsem rád, taky bych ho moc rád poznal." usmál se na něj Naruto.

,,Dobrá, zkusím to s ním domluvit a když se mu naskytne nějaké volno, dám ti vědět a přijdeš k nám,"

,,Tak platí," kývnul spokojeně Naruto.

,Třeba z něj něco vytáhnu, když se mi poštěstí,'