Na dveře Madarovy pracovny někdo zlehka zaklepal kloubky prstů, než ještě bez vyzvání sevřel kliku a dveře otevřel. Nad masivním pracovním stolem se skláněl blonďatý mladík a za světla stolní lampičky študoval stohy papírů. I když postřehl, že někdo klepe a vchází do místnosti, neobtěžoval se ani zvednout hlavu.

,,Zase tu hodláš smrdět až do rána?" ozval se jen kousek před ním Sasukeho melodický hlas.

,,Hm," zamručel mu jenom v odpověď, ,,snažím se na něco přijít."

,,A na co?" zamrkal tmavovlásek, ,,Víš, že stačí říct a pomůžu ti."

,,Měl by ses trochu vyspat, dneska jste měli náročnej den."

,,A ty snad ne?" vyletělo mu vysoko obočí.

Samozřejmě se ten incident, co se stal ve městě v malém bytečku po vile roznesl rychlostí větru.

,,Narážíš tím snad na něco?" podíval se na něj koutkem oka Naruto.

,,Měl bych snad?" založil si tmavovlásek ruce na prsou, ,,Seš v pohodě?"

,,Jo... jo, jsem... Cejtím se... fajn," myknul ledabyle rameny blondýn a modrý pohled stočil zpátky k papírům.

,,Co hledáš?" zajímal se Sasuke, obešel stůl a postavil se vedle něj, ,,Hidan povídal, že si prej mluvil o nějaký ženský..."

,,Hm," přitakal Uzumaki, ,,ale mám takovej dojem, že je to jako hledat jehlu v kupce sena. Zase."

,,Nemyslím si, že by to byla nějaká žena, která dělá pro mafii," zamručel pak nejmladší Uchiha a černočernýma očima těkal i on po papírech s fotkami, jmény, popisy a poznámkami.

,,Proč máš ten dojem?"

,,Já nevím," pokrčil rameny, otočil se a několika kroky přešel ke komodě, na které stála karafa s alkoholem a skleničky.

Vzal ji do rukou a do dvou skleniček nalil medově zlatavý nápoj. Pak se i se sklenkami v rukách přesunul ke dvěma křesílkům a konferenčnímu stolku. Do jednoho si pohodlně sednul a hlavou pokynul blondýnovi, aby si sednul naproti němu.

Naruto s tichým povzdechem tedy zanechal svojí práce a šel se posadit. Možná mu drobná pauza prospěje.

,,Nemysli si, že tady nad tím dumáš jenom ty," začal pomalu Sasuke a zlehka upil, ,,Každej máme pátrací hlavu jako balon, ale jenom málo z nás se do toho asi dokáže ponořit jako ty."

Blondýnek nechápavě nakrčil obočí, ale nechal ho mluvit dál.

,,Tím chci říct, že když se Hidan zmínil o nějaký ženský, začal jsem nad tím přemýšlet a jediný, na co jsem přišel je to, že mi na to nesedí ani jedna, která kdy pro mafii dělala, pokud," vztyčil do vzduchu ukazováček, ,,to neudělala pod rozkazem někoho z mafiánskejch bossů, ale stejně... na tohle mi ženská od nás prostě nesedí."

,,Tím chceš říct jako co?" přimhouřil plavovlásek oči a těkal ze své sklenky na Sasukeho.

,,Proč by za tím musela stát žena z mafiánského kruhu?"

,,Huh?"

,,Víš kolika ženám nechal Madara popravit, zavraždit nebo to udělal on sám, manžela, bratra, syna... kohokoliv z rodiny?... Jediný, co na sto procent o ženských vím je to, že to jsou pomstychtivý svině. A od nás není žádná, která by se Madarovi měla za cokoliv mstít, za to klidně dám ruku do ohně."

Naruto se zamračil. Pak se napil. Zhluboka. Tak zhluboka, že ve sklence zbylo tekutiny už jenom na dně. Zkřivil tvář, jak moc ho alkohol zapálil v krku a jak se mu hladkou cestou hnal až do žaludku.

,,Takže," zamumlal, ,,mi tu chceš naznačit, že by za to klidně mohla nějaká... hm, civilistka, která se... nejspíš podle myšlení všech, mohla spolčit s nějakým klanem, který chce Madaru sesadit jenom proto, že jí kdysi Madara zabil někoho z rodiny?... To mi přijde jako totální hovadina."

,,Nejdřív mi to taky tak připadalo," nedal se Sasuke, ,,ale čím víc nad tím přemejšlím, tím víc mi to přijde možný."

,,Proč ale právě teď? Proč ne... někdy jindy? Někdy... dřív...?"

,,Protože jste byli několik let na útěku... nikdo nevěděl, kde zrovna jste... do doby, než jsme za váma přiletěli na Mallorcu," ozval se v místnosti třetí hlas, který zapříčinil to, že sebou dva mladíci polekaně trhli.

,,Huh?" zamručel opět nechápavě Naruto.

Možná už toho na něj bylo za poslední dny a týdny tolik, že jeho mozkové závity už odmítaly pracovat a chtěly svou zaslouženou chvilku volna.

Fugaku přistoupil ladným krokem ke komodě a nalil si i on do třetí ze čtyř sklenek alkohol, aby se poté mohl pomalu posadit na dlouhý kožený gauč a ladně si přehodit nohu přes nohu.

,,Za dobu, co jste cestovali po světě, Madara neučinil žádný přímý rozkaz k tomu, aby se kdokoliv zabil a co mi je známo, ani během vašich cest nepřišel nikdo k úhoně," začal Fugaku klidným hlasem, ,,A ani já jsem během té doby nevydal rozkaz k tomu, aby někdo přišel o život. Všechno šlo domluvou, lehkou pohrůžkou, ale nikdy to nesměřovalo ke smrti."

,,Takže se to muselo stát jako někdy předtím?" zamrkal Naruto.

Tmavovlasý Uchiha přikývnul.

,,Sasuke na to jde dobře," podíval se krátce na něj, ,,Momentálně uvažuje stejným směrem jako já. Nebo aspoň to usuzuju z toho, co jsem tu stihnul zaslechnout."

,,Ale... ale to je pořád hledání jehly v kupce sena," zabručel blondýn a vyklopil do sebe zbytek obsahu skleničky, než ji s tichým cinknutím odložil na konferenční stolek.

,,Chci tím říct, že si myslím, že hledáš ve špatném seznamu," odvětil zadumaně Fugaku a letmým pohledem se podíval na stůl obklopený papíry.

,,On existuje ještě jinej seznam?" zakňučel útrpně Uzumaki.

,,Jo," přikývli souhlasně Fugaku a Sasuke, ,,mrtvých."

***

O několik minut později Naruto už s rozšířenýma očima hleděl na tlustý a hustě popsaný blok s jenom několika málo prázdnými nepopsanými stránkami.

,,To je jenom jeden z mnoha," vysvětlil Fugaku, ,,ale tenhle je nejnovější. Ještě není ani dokončený."

,,Takže tohle je jako... seznam mrtvejch za posledních několik měsíců?" zamrkal zaraženě Naruto.

Netušil, že něco takového vůbec může existovat. Vlastně ho to ani nenapadlo.

,,Hm," přitakal Sasuke s jemným úšklebkem na rtech, ,,dělá to takhle skoro každá skupina, aby měla přehled... Samozřejmě devadesát procent z nich dává přednost tabulkám a seznamům v počítači, ale strejda je... trochu staromódní. Prej těm elektronickejm píčovinám nevěří."

Na Narutově tváři se za dlouhé týdny konečně objevil ten pravý a pobavený úsměv. Jo, přesně takovej Madara byl. Radši si všechno stokrát zapsal, než aby to zaznamenal do něčeho, do čeho se mu může kdokoliv schopnější nabourat a všechno mu smazat, nebo si to zkopírovat. I když možná záleželo na tom, jak moc důležité to bylo.

Fugaku nalistoval ledabyle jednu z mnoha popsaných stránek a prstem ukázal na její první řádek.

,,Dozvíš se tady jméno mrtvého, datum úmrtí, za co byl usmrcen, kým byl usmrcen a tady v poznámkách," přejel na konec řádku, ,,je napsáno, zda-li po něm někdo zbyl... To začal Madara dělat až po nějaké době, kdy se například stala podobná situace jako dneska."

Naruto nakrčil obočí a podíval se na něj.

,,Tím myslíš jako to, že po nějakým zmrdovi zůstala žena a děti?"

,,Jo," přikývnul Fugaku, ,,U nich jsou ale informace vedené už zase jinde. Doteď nechápu a už jsem ho na to upozorňoval několikrát, že by to měl mít někde pohromadě... Tím ale naznačuju to, že kdyby se náhodou na něco přišlo, že po někom někdo zbyl, jako například žena, sestra, dcera, kdokoliv... tak vcelku fakt precizní informace o tom, kolik jí je, kde bydlí, čím se živí a tak dále, si zase vede Zetsu ve svojí databázi. To spadá prostě pod něj. On, jako už dost pokročilý člověk, využívá počítač, protože informace musí jednou za čas zaktualizovat, jak ti jistě musí bejt jasný, takže pro něj je mnohem výhodnější nacvakat něco do klávesnice, než všechno ručně přepisovat jako dement."

,,Chápu," přitakal Naruto, ,,Takže když tu najdu někoho, kohokoliv z pozůstalých, koho bych si chtěl prověřit, stačí dojít za Zetsuem?"

,,Jo."

,,Fajn. Díky."

Už už se chtěl pomalu vrhnout zase do práce a prozkoumávat jméno po jméně a být vzhůru do doby, než mu hlava padne únavou, ale Sasuke mu jemně sevřel rameno.

,,Necháme to na zejtra, jo? Pomůžu ti s tím. Teď se musíš vyspat. Všichni musíme."

Blondýnek chtěl prvně oponovat, ale nakonec si jenom smířlivě povzdechnul, pousmál se a přikývnul.

***

Když o dalších několik minut později, respektive o několik desítek minut později, protože tentokrát neodolal a napustil si plnou horkou vanu, do které vylil notnou dávku pěny, vycházel čistý a voňavý z koupelny, pohled upřel, jako každou noc, na jednu část postele, která byla už několik dlouhých týdnů ustlaná a netknutá. Na rtech se mu usadil smutný úsměv a potichu si povzdechnul. Avšak tentokrát, až mu to bylo s podivem, se necítil pod psa, jako jiné noci, kdy špatně spal nebo taky nespal skoro vůbec. Najednou mu přišlo, že se vážně pohnuli z místa, i když nepatrně a bloudí ve vodách, kam by se jinak nedostali, kdyby nespojili síly s klanem Sabaku. Nebo by se v nich brodili až o hodně dlouhou dobu později.

,Něco mi říká, že jsme už blízko, Madaro,' promlouval ke svému partnerovi v duchu, když si lehal na svou odkrytou polovinu a peřinou se přikryl až k bradě, ,Možná už stačí jenom kousek k tomu, abysme zjistili, kdo za to může a pak... pak už nebude trvat dlouho a budeme zase spolu.'

Lehnul si na bok a pod hlavu si složil ruce. Modrým pohledem skenoval zeď naproti sobě. I když se cítil unavený až hanba, spát se mu přece jenom nechtělo.

,Přísahám, že tě najdu. Dattebayo... A pak... pak už tě nikdy nespustím z očí. Ani na posranou minutu. Budeš mě mít věčně za prdelí, až ti to bude lízt krkem. To ti přísahám.'