"Cože?" zírala na něj překvapeně. "Jak to myslíš?" zeptala se ho.

"Tak, jak jsem to řekl. Sama víš, že mi dochází čas. Včera jsem ale dostal tenhle nápad a už jsem se stihl poptat jedné známé, jestli by to pomohla uskutečnit. Vlastně je to velice elegantní řešení. Já si nebudu muset nikoho hledat a ty se dostaneš dolů," pokrčil rameny. "A pokud mám být upřímný, nedokážu si úplně představit někoho jiného, s kým bych vydržel žít v jednom bytu," podrbal se ve vlasech a doufal, že mu nedá košem. Přece jenom to takhle naživo vyznělo hůř, než v jeho hlavě. K jeho překvapení se ale široce zazubila.

"Tak jaký je plán?" zeptala se jenom a hleděla na něj. Bylo to snad poprvé co na její tváři viděl tak široký úsměv. Snad i to byl důvod, proč jeden z jeho koutků automaticky vyskočil nahoru. 

"Vezmu si tě jakožto osobu z pod povrchu. Není to obvyklé, ale mám v okolí jednoho nebo dva známé, co to tak mají. Budeme ti muset vytvořit novou identitu, ale to nebude těžké. Víš, jak jsem ti říkal o té známé, která je na to expert? Tak mi slíbila pomoc. Teď už zbývá jenom oklamat scanner sítnice a databázi. Ale ani to nebude díky Ashley tak těžké. Akorát se budeme muset postarat o vizáž. Nemůžeme ti nechat tenhle odrost ani zbytky laku, o oblečení ani nemluvě. Prostě z tebe uděláme obyčejného chudáka a nikdo si tě s Jamesonem nespojí ani náhodou," začal hodně jednoduše.

"A co když ho napadne to zkontrolovat? Nebude ho zajímat nový přírůstek do jeho populace vyvolených?" zeptala se.

"To mi říkej ty. Můj otec to není. Ale za mě nevidím důvod, proč by se zajímal o zrovna mou svatbu a partnerku, ať si je odkud chce," uvažoval doktor nahlas. Ano, tohohle se trochu obával, jenže jak řekl, neviděl důvod, proč by se Jameson měl zajímat o nějakou chudačku z pod povrchu. "Je to možná trochu nezodpovědný přístup, ale za všechny ty roky hlídání se už opravdu nemám chuť se klepat někde v rohu, protože by mě někdo mohl vyhodit sem," zavrtěl hlavou. 

"Tak dobře. Máš pravdu. Stejně je to v mém případě buď a nebo. Raději risknu, že mě najde otec, než trávit zbytek svých dní v téhle vlhké a temné díře," konstatovala. "Kdy byste to chtěli provést?" podívala se na něj upřeně.

"Před koncem měsíce. Papírování chvíli zabere a známá taky musí mít dost času všechno zařídit. A taky bychom měli naplánovat nějakou malou oslavu, aby to nevypadalo divně. Minimálně moje sestra tě bude chtít poznat," povzdechl si a při představě jásající Abigail si promnul kořen nosu.

"Jen abych se zvládla dostatečně dobře odprezentovat," zamumlala.

"Tak to se opravdu nemusíš bát. Bude bohatě stačit, kdybys mlčela a sem tam něco sarkastického utrousila. Pak by jí nezbývalo, než konstatovat, že se ke mně hodíš, a odejít," pousmál se. Uvnitř se ale necítil nejlépe. Nebyl schopný se vymáčknout a říct jí, že ta svatba není pouze z ekonomických a politických důvodů. Lucy se pousmála nazpátek a on se dal do vysvětlování podrobností, dokud je z rozhovoru nevyrušil příchod dalšího pacienta. 

Jejich plán se dal pomalu ale jistě do pohybu.