"K finálnímu vítězství mám blíž, než kdy předtím... No dobrá, jednou jsem k němu měl blíže, ale to je vedlejší. Důležité je to, že nepřátel ubývá a my oba dva stále odoláváme jejich síle zla. A brzy skoncujeme se všemi jejich pokusy o naše zničení a nastolíme spravedlivou a dokonalou vládu Tycleů." Milka se již zcela uzdravil ze svých zraněních z boje se Seukou. "K tomu, aby Tycleové opět ovládli celý svět ale od tebe potřebuji jistou prácičku." Ale i tak špinavou práci raději ponechal své dceři. "Musíš do císařského paláce, ukrást tam knihu o temné magii a přinést mi ji. Ale zahal za sebou stopy, aby nikdo neznal náš plán." Maleval za sebou uměla zametat stopy. Nejlépe ohněm.

"A... o jakou knihu jde, otče ?"

***

"Co se děje Moldy ? Běžel jsi snad maraton ?" Moldy vypadal opravdu vyčerpaně a také trochu vystrašeně, takže ten maraton za ním pobíhal nejspíše sériový vrah. "Máme problém... nebo jinak... DALŠÍ problém." Začal Moldy a musel si oddychnout. Byl opravdu uřícený. Li Ming teď naštěstí měla relativně dost času. "Andrew nám tvrdil, že Maleval zabila Gertrůdku. Jasně, že jsme mu všichni věřili a věřili jsme mu i to, že jí teď může má sestra nějak ovládat..."
Prezidentka nějak nechápala pointu. "Ale ? Lhal snad ?" Na to šiškopapež zakroutil hlavou. "Je to pravda jen... Ten problém je to, že už se to dostalo i do mezigalaktického císařství. Gertrůdka se jim nějakou dobu neozvala a oni se obávají, že jsme jí zabili. Dorado teď má velké problémy s vysvětlováním a vymýšlením výmluv. Pokud se mu to nepodaří, budeme možná čelit novému nepříteli..." Škoda, že Li Ming už dlouhou dobu neslyšela žádnou dobrou zprávu. Pořád samé průsery, problémy a nový nepřátelé.

"Omlouvám se, že to opět není nic příjemného... ale mám nápad, jak si dneska můžeme zlepšit náladu." Moldyho plán nakonec u Li Ming prošel a tak oba s Doradem a panem Khá vyšli večer do divadla. Samozřejmě, že média byla otravná jako vždy a nepříjemné a urážlivé otázky létaly vzduchem, jako atomovky za třetí světové války, ale všichni čtyři si ten večer i přes všechno velice užívali.

To stejné platilo i pro Andrewa a Kornélii. Ti dva se totiž dnes domluvili, že děti jeden den ponechají vlastnímu osudu, přeci jen by se o sebe už měli umět postarat. A když byli povinnosti z krku, společně debatovali o filozofických otázkách a podobných zábavných kravinách. No a několik lahví vína a spousta sušenek jim pomohla v tom, si den a především večer užít o něco více. Dokonce se dostali až k otázce, zda je potrat morální a neměl by se třeba zakázat, jak to chtěl prosadit Milka, když byl ještě císařem.

"No ať je to jakkoliv... Jasné je jediné," začala Big Corny, "rackové jsou nejhorší ptáci že všech!"
"Ámen, kámen... šiškodlak." Přitakal Andrew a rozdělal další flašku. "Ale k problematice ptáků... To jsem byl takhle jednou u urologa a..."
Kornélie ho zastavila v pravý moment. "Já bych raději měla domů... teda do mé komnaty... Už je dost pozdě a je to tak daleko..."
"Vždyť máš pokoj přes chodbu !"
Na to nebylo co říct. A tak se raději otevřela další flaška a Corny si rozbalila pár dalších sušenčiček. Tentokrát si dávala oříškové, místo čokoládových, ale nějak si na tu jejich chuť nemohla přivyknout. Zřejmě se proto brzy vrátí zpátky na ty staré dobré, léty ověřené čokoládové.
"Tak pryč od ptáků... co třeba mořské plody?"

***

"Tak jo... zahrajeme si ping pong, Nancy ?" Hani se začala lehce nudit. Když Andrew nevymýšlel program, děti se často nudili. Nebo zabíjeli náhodné kolemjdoucí. "Ale vždyť nemáme stůl, ani síť !" Odbila ji Nancy, která teď asi hodinu v kuse sledovala Felixe. Ten si ničeho nevšiml i přesto, že byla šíleně nápadná. "Felix si vezme tvé schopnosti... vytrhneme dveře z pantů, to bude stůl. A místo sítě nám schopností podrží ten tvůj podivný šátek, co jsi ukradla bezdomovkyni a teď tvrdíš, že je to prastaré dědictví tvé rodiny." Nancy nemohla odmlouvat, plán to byl dokonalý a promyšlený do posledního detailu. "No jo prosimtě... A co pálky ?"
"Máme ruce, ne ?" Jo, to znělo logicky. Navíc rukám se vždy dá věřit o něco více, než pitomým pálkam. "A co míček ?"

Po chvíli už obě dívky hrály, Felix držel stůl a síť, přičemž sledoval Jina, jak pitvá mrtvou žábu, které před pár chvílemi vytrhl jedno oko. Ale ne na dlouho si užívali tuto harmonicky klidnou atmosféru...

"Hm... to je... divné." Zamyslel se Jin nahlas. "O co jde ?" Jelikož Felixe více než hra dívek zajímal jeho kamarád, dveře s šátkem téměř okamžitě spadly na zem. "Buďto jsem slepý, což se mi nezdá pravděpodobné, nebo právě Maleval zavraždila naši stráž a vešla do paláce." Teď již všichni zpozorněli a za několik málo vteřin hned běželi ke vstupu, aby tu zlou mrchu jednou provždy zastavili. "Mimochodem... vyhrála jsem," zasmála se při běhu ze schodů Hani. "Ne, ne a ještě jednou ne ! Felix shodil stůl. Jinak bych naprosto jasně ztrátu dohnala a ještě bych vyhrála!" Na hádky o tom, která z dívek je lepší ale bohužel nebyl čas, jelikož když všichni čtyři doběhli dolů, Maleval na ně již čekala.

***

"Tak... a teď, když je pryč... mám konečně čas vyzkoušet to na co jsem se už dlouho připravoval. V mých žilách koluje krev Tycleů a ta v sobě uchovává moc všech osmi generací mých předků. Touto pradávnou mocí skrze mě promlouvá Bůh a ten si žádá jediné - dosadit svého věrného služebníka a následovatele na čestné místo vládce světa a celého vesmíru." Bývalý papež se chvíli poté, co jeho dcera odešla do paláce hledat magickou knihu rozhodl jít do své říše v jiné dimenzi. Opět šel do obří černé věže, ale tentokrát docela spěchal, Maleval by se mohla brzy vrátit a on nechtěl, aby jeho dcera znala všechny jeho plány. Tentokrát také po schodech nestoupal, ale scházel do podzemních prostor. Tam totiž byl jeho starý archiv magických knih a kouzel. Všechny své znalosti čerpal z nich, stejně jako jeho předci před ním. Některé jsou staré tisíce let, jiné jsou poměrně nové. Spoustu jich získal v době, když byl papežem a následně císařem. V té době do své říše cestoval velice často a jeho moc každým dnem rostla. A až se vrátí Maleval, poroste ještě trochu.

Dalo by se říci, že každým dnem znal nová tajemství magie a dnešní den nebyl výjimkou. "O mnohovesmíru a magii jednotlivých světů" přečetl Milka nahlas název a odfoukl z knihy mírnou vrstvu prachu. Na stránkách této prastaré knihy, která byla napsána dávno před počátkem našeho letopočtu, se skrývala nesčetná tajemství. Zde například našel návod, jak se dostat do této dimenze do této říše, kterou již nějakou dobu nazývá svou. Našel též návod, jak přepadnout a zničit cizí dimenze. Bohužel tu, kterou chtěl zničit a všechny duše v ní rozsekat na kousky, nemohl kvůli bariéře navštívit. Být někde fyzicky vždy velice pomohlo k zničení té lokace. Ale tam, kam chtěl prostě nemohl. Proto se rozhodl pro pomalejší, avšak neméně vražedný způsob. "Tvá slunečná říše zažije první přeháňky, Qačaw... A brzy se z ráje stane místo horší než peklo. Tvá moc vymizí a tvé eso v rukávu vymizí také. A pak... pak tví přátelé padnou."

***

Milka následně provedl temný rituál, kterým do srdce poníkovo-duhového světa udělal temnou trhlinu a doufal, že se bude rozšiřovat a růst. Ale Qačaw, která byla s říší astrálně propojena si byla všeho vědoma a nehodlala přijít o všechno. A už rozhodně nehodlala nechat své přátele na holičkách. "Bobe... myslím, že nás čeká nebezpečná mise. A pokud selžeme, budeme navždy smazáni a všechny naše verze i naše vědomí již nikdy nebude existovat v žádné možné formě." Bob přikývl. Už jednou zemřel a pro dobrou věc by se obětoval ještě tisíckrát. I když tentokrát to možná bude už opravdu naposledy.
"Já půjdu s vámi." Ozval se ještě Goel Drean, který stejně jako Qačaw vycítil to nebezpečí, ve kterém se celá říše ocitla.

A tak se tři epičtí hrdinové dobra vydali zachránit ráj, zatímco Milka již zpět na zemi ulehal do postele plný radosti a spokojen s podlostí svého plánu.

***

1311 slov ~

Další kapitola je tuuuu. Opět je samozřejmě vydaná tak rok po předchozí, ale vy už jste zvyklí, ne ?
Postupně se přidávají problémy a další vedlejší dějové linie, které se velice brzy budou všechny uzavírat... až konečně přijde konec tohoto epického eposu.

Nicméně mám na vás otázečku... měli byste zájem o malý kvíz o plesnivé Botě 1 a 2 ? (Max. 100 otázek)
Vítěz možná dostane nic... ale možná i něco.

Nicméně se loučím a omlouvám se za všechny chyby.

Seph