Netuším jestli se to YouTube video načte... mě se tu ukazuje jen bílá obrazovka, ale hudba hraje... tak snad.
Aneb hudba, co poslouchám při psaní kapitoly.

***

Kornélie Moldymu večer ještě jednou vyprávěla o tom, co a koho viděla v Qačaviné říši, zmínila hlavně Goela Dreana, Moldyho adoptivního otce. "Takže i on tam je... a tvrdíš mi, že ti předal své schopnosti, jako před lety mě ?" Moldy nevěřil vlastním uším a proto musela Kornélie rozpůlit bleskem jeho židli. "Dobrá, věřím ti." Odvětil Moldy, avšak okamžitě poté začal židli pomocí lupy prozkoumávat.

"Tak... očividně to není fake, no !" Moldy uvěřil a domluvil si s Kornélii trénink. Každý den pár hodin budou trénovat, dokud Corny své schopnosti aspoň z části neovládne. "Děkuji ti Moldy, tak tedy zítra ráno před tvou kanceláří."

***

"Vidíš ten strom ?" Milka a Maleval se nacházeli nedaleko Říma u ruin Šiškova, malé vesnice. Vesnice, kterou zdemolovala Irina se svým bratrem Igorem. Maleval tiše přikývla. "A tu veverku na něm ?" Milka se ptal dál.
Na onom buku se vskutku nacházela jedna jediná veverka, která na něm spokojeně hopsala tak, jako to dělal Khá na Qáče.

"Ano, vidím ji."
"Spal ji." Zašeptal své dceři bývalý papež Milka do ucha. Mal natáhla ke stromu ruku, sledovala veverku a soustředila se na ní jak jen to šlo. Po chvíli snažení se však celá od potu skácela k zemi bez žádného výsledku.

"Nařídil jsem ti, abys ji spálila!" Tentokrát zněl Milkův hlas mnohem víc rozzuřeně. Maleval se odhodlaně postavila a tentokrát jí dopředu hnalo zoufalství, strach a zároveň i nenávist. Po nedlouhé chvíli soustředění ucítila podivný pocit, magie v ní se po delší době nečinnosti probudila. S hlasitým bolestným výkřikem se jí podařilo obří ohnivou koulí spálit nejen veverku, ale i celý strom na kterém se nacházela.

Milka k ní přistoupil a něžně jí objal kolem ramen. "Věděl jsem, že to dokážeš, dráha. Musíš v sobě probudit všechny emoce a pomocí nich i všechnu tvou skrytou potencionální moc." Milka své dcerce radil a nebylo to naposledy, co s ní trénoval, co jí dával rady a co jí hrozil, aby jí napomohl k lepším výkonům. "Strach je nejsilnější mocí ze všech. Ovládej svůj strach a změn ho v hněv. A strach nepřátel využij ve svůj prospěch."

Druhou zkouškou prvního dne bylo něco těžšího. Milka utvořil bytost čisté magie utvořenou z vody. "Zab ho, nebo... on zabije tebe." Bytost se na Mal rozeběhla, ale ta reagovala rychle. Zavřela kvůli soustředění oči, utvořila dvě velké ohnivé koule, které kolem ní chvíli létaly a nakonec, když byl vodní muž blízko, srazili se a utvořili ohnivou stěnu, kterou když muž proběhl, rozpadl se na pouhé bezmocné louže. "Dobrá práce. Teď si odpočiň, za chvíli budeme pokračovat."

Mal přikývla a celá udýchaná si sedla do mokré trávy, kde zhluboka oddechovala a otřela si opocené čelo. Těšila se, až své schopnosti využije na opravdové misy. Celý život byla v té věži a čekala na otce, kdy si ji k sobě povolá, takže teď ho nesměla zklamat. I když jejím soupeřem měl být její vlastní milovaný bratr.

***

Kornélie právě uklízela svou pracovnu, hlavně byl potřeba utřít všechen prach, kterého zde byla spousta i když byla Corny pryč jen pár dní. Povolala si proto na pomoc její kamarádku uklízečku Gerberdu. "Tady jsi, Gerbo ! A jako vždy máš v puse tu Snickersku!" Kornélie se ke své staré známé rozeběhla a pevně jí objala.

"Ano, jsem tu... ale radost není na místě." Velká sůša nevěděla jak to Gerberda myslí, asi jí vadil ten všudypřítomný bordel. Odstoupila od ní proto trochu a jelikož byla trochu nesvá z toho, jak si jí uklízečka prohlížela, začala jíst jednu vlastní čokoládovou sušenku.

"Přežila jsi bitvu na největším Římském hřbitově... byl tam papež Milka, Irina, Igor i Valasa a tys přežila..." Začala Gerberda a i když Kornélie měla chuť říct, že Milka už papež dávno není, nechtěla jí skákat do řeči. "Teď jsi byla v Madridu, kde jsi přežila tu hroznou krvavou bitvu, ve které zemřelo mnoho hrdinů a statečných bojovníků. Spadl na tebe prý stop celé katedrály, ale ty stále žiješ..." Kornélie netušila kam tím její kamarádka míří. Asi chtěla autogram. Nicméně Kornélie popravdě řečeno tu druhou bitvu nepřežila, ale to nikdo nemusí vědět.

"... přežila jsi toho tolik. Tolik nebezpečných okamžiků jsi prožila a není na tobě vidět jediné škrábnutí..." Gerberda z kapsy vytáhla jednu napůl snědenou Snickers. "Ale tohle nepřežiješ."

S velkou přesností po velké sůše hodila uklízečka Německého původu sušenku a další dvě vytáhla z kapes. Ona sušenka Kornélii trefila do hlavy, což slušně zabolelo a navíc to bylo dost nečekané, takže Corny nevěděla co dělat a další salva sušenek jí trefila. Jedna do nohy, která jí začala dost bolet a druhá do tváře, kterou jí plastový obal poškrábal.

"Tak dost ty pičulindo !" Corny se naštvala a když se k ní blížily další dvě Snickers, trefila je dvěma blesky, čímž je odrazila zpět na Gerberdu, která nevěděla co se děje, ale nebyl čas myslet. Byl čas zabíjet. "Tohle mě naučil Papež Milka, můj pán." Uklízečka udělala trojté salto a parakotoul, který následoval výskok s kopem do Kornéliina obličeje. Kornélie již byla trochu od své vlastní krve, avšak byla odhodlaná vyhrát.
"A mě tohle naučil Goel Drean... random týpek, co mě dal autogram na prdel !" Kornélie se rozzuřila a vyslala na Gerberdu blesk čisté energie, který ji prohodil oknem a tím usmrtil.

"To by bylo... o jednu pojídačku sušenek méně. Stejně jsem jí nikdy neměla ráda. Ale ta kunda ke všemu pracovala pro Milku... plivnu na její hrob!" Kornélie si mumlala a dala se opět do úklidu. Nejprve se ale důkladně umyla, aby nebyla od krve a vyhodila všechny Snickers z okna na mrtvou Gerberdu, o jejíž zradě již věděl celý svět. Sociální sítě jsou až překvapivě účinné. Minimálně k šikaně a roznášení drbů.

***

Milka v ruce držel list a mával s ním ve vzduchu kus před Maleval. "Zavři oči a zapal ho!" Přikázal své dceři a ta ho poslechla, zavřela oči a snažila se astrálně napojit na onen list. S otevřenýma očima by po něm mrskla ohnivou smršť a bylo by, ale slyšela, že Milka je neustále v pohybu a asi by se tudíž se zavřenýma očima netrefila.

Napojit se na neživou věc je ale poslepu extrémně těžké. Pro Maleval, která ale neovládala schopnosti jako Rachef bylo těžké napojit se i na životu bytost. "Zdá se mi to, nebo se ti stýská po věži ?" Otec jí znervóznil a tím i popohnal kupředu. Každá věc zanechává v astrální říši magie stopy. A tento list zanechával stopy nepatrné, avšak Maleval je nakonec i přesto zaznamenala a když se tak stalo, nechala list nakonec shořet v Milkově ruce.

"Výtečná práce. Myslíš, že bys pro mě zapálila nějaké jiné věci, třeba nějaké budovy, samozřejmě po zaslouženém odpočinku ?" Milka se nepřestával usmívat.
"Jaké budovy ?" Maleval ztěžka oddechovala
"Myslím, že na prezidentský palác se napojíš velmi snadno..."

***

1102 slov ~

Další kapitola je tu. Maleval trénuje s tatínkem, který jí krásně podporuje a Kornélie bude trénovat s Moldym, avšak očividně trénink ani nepotřebuje.

Seph