"Brzy se probudí a až jí všechno vysvětlíme, ani tisíc sušenek jí nepomůže." Kornélie zaslechla hlas kousek od ní. Byl jí povědomý. "Hlavně aby se nevyděsila a nezačala šílet." Už věděla. Teď si byla jistá komu onen hlas patřil.

Otevřela oči a před ní stál on v celé své špekaté kráse. "Co tady děláš, Bobe ?!" Kornélii mírně bolela hlava, ale na to nebyl čas. Rozhlédla se kolem sebe. Seděla na louce, ale ne tak ledajaké. "Ta tráva ona... mraky... to... JEDNOROŽEC !?" Kornélie začala šílet jak si Bob myslel a křičela tak moc, že si skoro vyřvala plíce.

"Uklidni se, Big Corny, ona ti to vysvětlí. Tady to všechno patří jí." Bob jí začal uklidňovat, ale pro Kornélii bylo těžké si zvyknout na růžovou trávu po které běhají koně z mraků a létají jednorožci, co prdí čokoládu.
"Kdo mě to vysvětlí ?"

***

V tryskáči prezidentky vládla ponurá nálada. Děti se sice bavili skvěle, když dělali nejrůznější kraviny a neustále vypínali umělou gravitaci a tvořili v tryskáči vakuum, nicméně dospělí truchlili. Ilonku teď v nebíčku doprovázejí Qačaw a Kornélie, která se nakonec venku nenašla, což znamenalo, že musela být uvnitř, když spadl strop. Qačaw si určitě cestu zpátky najde, o tom byl každý přesvědčen, byla to přeci jen bohyně... ne ?
Ale u dalších dvou mrtvých členek týmu si nikdo nebyl jistý, zda se kdy navrátí. Všichni byli v depresích, nejhůře na tom byl ale rozhodně pan Khá, který psal Qáče zamilované sonety. Například :

Kdyš si prtne prt,
utělá to prt.
Kdyš si prtneš ty,
pro nepšátele to smrd. Myluju tě !

"Za chvíli jsme v Římě.U velké šišky ať je Andrew v pořádku." Řekla tiše Li Ming celá pomlácená a od krve a navíc i s dalšími šrámy na duši. "Neboj se, on se o sebe umí postarat... snad." zašeptal Moldy.

***

"... Ze žbl sqw fňuprd-k." [...A to je všechno.] Dokončila vysvětlování Qačaw a sůša Corny měla problém vše pochopit i přes nekonečné zásoby sušenek. "Takže tohle je tvá Říše za Duhou s Poníkem ve které žiješ vždy, když zemřeš... dokud si nenajdeš nové tělo ?" Zeptala se znovu Kornélie a Qačaw společně s Bobem přikývla. Ten už byl se vším obeznámen. "A můžeš si sem vzít koho chceš... a dělat si tu co chceš. Protože tu nejsou vůbec žádná pravidla až na to, že ty jsi tu šéf ?" Kornélie naštěstí vše pochopila docela rychle. "A ti, co se sem nedostanou jdou do Země se které se nikdo nedostane, nebo hodně těžko. A to má být něco jako peklo... že ?" Ptala se dál Kornélie.
"Přesně tak." Pokýval hlavou Bob.
"A můžeš i nám ostatním navrátit tělo ? Můžeš nás obživit ? A když někoho zabiješ, dostane se do toho pekla ? A můžeš z pekla někoho vytáhnout sem ?" Corny narozdíl od Boba měla i spoustu otázek, takže Qačaw musela kupodivu využívat mozek. Její astrální stránka naštěstí nebyla omezena původní lidskou formou Qačaw, takže o pár těch kvocientů se její IQ vylepšilo. "Prd, prd, prd q prd." [Ano, ano, ano a ano.] obsáhlou odpověď ale ani v této podobě nikdo nedostal.

"Tak mě okamžitě dostaň na Zem... nejlépe do Říma. A pospěš si, mnoho lidí na mě spoléhá." Kornélie doběhla ke Qačaw, popadla jí za ramena a začala s ní cloumat. "Oživit někoho může jen jednou za sto let... příští nabytí získá zítra. Ale když oživí tebe..." Bob se snažil naznačit. Může si sice nechávat nabytí navíc, ale poslední záložní vyplácala, když na ní před pár lety jeden z papežových vojáků z FBO chrstnul svěcenou vodu. "Nech tu dívku jít, bohyně. Její přítomnost je na světě žádána a její úkol ještě nebyl splněn." Osoba, která se doteď schovávala v mlze žužu se ukázala a promluvila. "Vy jste Goel Drean !" Kornélie nadšeně vykřikla a hledala, kam jí má dát Goel autogram. "Ano. V této říši je nás mnoho. Mnoho z nás Qačaw zachránila. I když u některých toho lituje. Třeba její ex Stalin jí pěkně štve a prohlašuje se za předsedu této Říše, kterou ona sama vytvořila." Goel odhrnul jednoho mračného koně a ukázal, jak si na hřišti ze sladkostí hrají všichni, které sem Qáča strčila.

Například Napoleon hrál fotbal se Svatým Václavem a rozhodčího jim dělal Petr Veliký.

"Všichni co tu jsou splnili svůj účel a teď zde jen čekají, jestli se tu někdy něco změní. Na Zemi nechtějí, nemají co tam dělat. Ty ale musíš zpátky. Tvůj účel nebyl dokončen. Ty musíš -" Goela přerušila nějaká stará babička "Nesmíš prozrazovat budoucnost, copak jsi mě celá ta léta neposlouchal ?" Očividně to byla i jeho opravdová babička, soudě podle jmenovky 'Goela Dreanová'.
"Máš pravdu babi... Řeknu ti tedy, Kornélie, jedno proroctví. To, kterého se papež Milka bojí od té doby, co jsem mu ho řekl. Ty tomu proroctví nesmíš bránit, jelikož bez tebe se nikdy nenaplní a Milka bude žít věčně jako pán planety." Goel se chystal prozradit Kornélii tajemství nejdůležitějšího proroctví v historii a Qačaw na jednorožci již pádila ke stromu zrození, kde se zítra utvoří jablko oživení, které Kornélii hodlala předat.

"Až se starý známý vrátí podruhé, nastane tvůj konec. Až uvidíš mrtvolu v zemi zakopanou bojovat na bojišti, budou padat hlavy. A každou hlavu nasazenou nahradí jiná... je na tobě, jak to pobereš, ale pamatuj si jediné. Bez tebe to nepůjde."
Big Corny kousala sušenku a přikývla. Tohle zvládne. Musí to zvládnout. "A aby to bylo snadnější..." Goelovi oči zežloutly a blesk z jeho nitra vlétl do Kornélie.

"Vzdal jste se svých vlastností... kvůli mě ?" Kornélie nadšeně testovala, co dokáže, jenže když jednoho mračného koně rozpůlila bleskem, raději toho nechala. "Mě jsou tu schopnosti už stejně k ničemu. Část dostal Moldy, část ty... myslím, že jsem udělal vše, co jsem mohl, abych zlo Milku porazil. Teď musíte svou část udělat vy." Jen to dořekl, rozpadl se na mraky a než se Kornélie nadála, už se opět z mraku zhmotnil u bazénu, který byl naplněný kakaem, do kterého skočil jako před ním už Tito a George Washington.

Začalo se pomalu rozednívat a noc nahrazoval další den. Zde čas plynul trochu jinak než na Zemi... asi jiné podnebné pásmo.
Qačaw již sice získala jablko, ale to musí ještě dvě hodiny dozrát, aby člověka skutečně oživilo. Byla sice tedy zpět u Kornélie, která se připravovala na návrat, ale ještě se chvíli nic vlastně nebude dít.

***

"Takže Kornélie... všichni na tebe spoléháme." Řekl po dvou hodinách ještě tiše Bob, bohužel místo toho, aby ho Kornélie při rozloučení objala, což pro ní bylo zvykem, trefila ho několika blesky a on znovu umřel načež se znovu v této Říši oživil. Prostě Kornélie a její nové schopnosti.

"Au."
"Já raději půjdu."
"Odoewm pre dkw pana Khá." [Pozdravuj za mě pana Khá.]

Kousnutí. Světlo. "A je pryč."

***

Další kapitola je tu a dost odhaluje tajemství Plesnivé Boty... přesněji Qačaw.
Kornélie se vrací na Zem do Říma a Qáča s ostatními musí zůstat mimo. Pan Khá bude chudák dost dlouho vdovec.

Příští kapitola bude více akční než tato. Slibuji.

Seph