Azbestan, Oktavian a Kornélie seděli společně u jednoho stolu. Oktavian s Azbestanem byli pro jistotu spoutáni. Kornélie pojídala sedmou čokoládovou Corny a poslouchala vysvětlení. Azbestan, kterého tajně milovala, byl totiž tajně zamilovaný do toho nechutného odporného prznitele, bývalého papeže Milky. Sice nepodporoval jeho praktiky a politiku, ale to Corny ani v nejmenším nezajímalo. Prostě to bylo špatně. A Oktavian, který o tom věděl, s tím očividně neměl sebemenší problém. No hrůza!
Azbestan si užíval chlípné myšlenky na osobu, která kdysi terorizovala celou planetu a ohrožovala miliony nevinných lidí. "Já... sem už raději na kávu chodit nebudu..." Dopila třetí šálek, dojedla další sušenku a raději odešla. Stejně samozřejmě hodlala Azbestana zbalit a vzít si ho, ale dnes na něj byla naštvaná. Dneska mu ještě neodpustí... nebo možná jo, jsou přeci teprve 3 hodiny odpoledne.

***

Li Ming řekla přesně před týdnem, že se v prezidentské kanceláři dnes bude konat porada ohledně výsledků jednotlivých akcí. Všichni se již dostavili až na dva poslední opozdilce. Na místě byli všichni až na Moldyho a Dorada. "Dorada asi zdržel někdo z mezigalaktického císařství, ale Moldy... aby přišel pozdě... to se mi nezdá." Li Ming trochu děsilo, že Moldy, který byl někdy v její pracovně dříve než ona sama, se tentokrát ještě neukázal.

"Čo takchle sačít bes nich ?" Pan Khá očividně nechtěl marnit čas a na jeho otázku byla jasná odpověď - Qačaw si rozdělala Šiškové máslo s olomouckými tvarůžky tak uzrálými, že se muselo několik minut intenzivně větrat. "Dobrá... takže Kornélie, jak to šlo u vás ?"

Kornélie podala hlášení o misi, kterou s Qačaw a panem Khá provedla a také prozdradila, kde by se podle všeho měl Milka společně s Igorem a Valasou nacházet - ve Španělsku. Pak se zmínila, že ještě sama dělala jistý výzkum a také řekla něco jako "Pornografický průmysl takovýto skandál asi ještě nezažil." To bylo ale divné, jelikož Kornélie podle všech dostupných informací porno v životě neviděla, na to si udělala Prezidentka podrobnou analýzu.

"U dow, ß pwpdjwwk ?" [A vy, ó prezidentko ?] Qačawina pozornost se přesměrovala na prezidentku a pozornosti ostatních po chvíli také. "Já... prozkoumala jsem zdejší knihovnu a udělala jsem nějaké úpravy... pár knih bylo... ehem... zastaralých." Li Ming si nervózně odkašlala, knihy jako 'Angry Birds 1 : Počátek Angryosti' prostě spálila.

"Ale v jedné knize jsem zjistila zajímavou věc. Ilonka by měla přežít nějakým způsobem, pokud někoho milovala. Jelikož milovala mě, což je tedy jasné, musí nějakým způsobem žít a existovat. Ale Jolanda..." po vyslovení onoho jména ze sebe všichni v místnosti vydali údivné a obdivné "ó" a otevřeli pusu jako dveře do prasince. "Jolanda řekla, že je Ilonka na půl cesty, což znamená, že na tom asi nebude nejlépe. Takže jestli je opravdu nějakým způsobem stále naživu, musíme papeže zničit, než Ilonka dorazí do cíle... než opravdu zemře. Rozumíte ?"

Všichni přikývli. Plán byl opět jasný. Všichni se dostanou do Španělska, zde porazí nepřátele a nějakým způsobem zachrání Ilonku. Myslet na to jak ji zachránit můžou při cestě.

***

"Tak... tentokrát ten rituál uděláme bez debilního papeže... všechny ingredience jsi tam už dal ?" I ve Španělsku bylo mnoho laboratoří, kde bylo snadné Irině navrátit tělo. "Jo, všechno mám, sestro." Všechny ingredience byly v přípravnách, takže nic nemuseli hledat a magický rubín si Irininy sourozenci brali s sebou. "Tak míchej tu hmotu a já odpočítám jednu minutu."
Chemickou tyčinkou začal Igor promíchávat lektvar navrácení těla pro jeho sestru a Valasa počítala do 60.

"Tak jo... jdeme na to..." Valasa vhodila rubín do oné hnědo-šedo-fialovo-zeleno-modro-růžovo-žluto-černo-bílo-oranžové tekutiny.
Nic se nedělo. "Ehem... něco se stalo špatně ? Asi máš pořád míchat, Igore." Igor chtěl začít opět míchat, ale když do tekutiny položil tyčinku, rozpadla se a celou místnost zahalilo bílé světlo, takže nikdo nic neviděl.
"Sakra... nic nevidím dohajzlu !" Zanadával si Igor.

"Bratříčku, říkala jsem ti už několikrát, že sprostě se nemluví... pokud tedy nepopisuješ naše nepřátele, samozřejmě."
Tento hlas, který oslovil Igora nepatřil Valase a to byl jasný důvod k radostnému smíchu, který zavalil celou chemickou laboratoř na dlouhou dobu. Dokonce zněl smích laboratoří i poté, co světlo zmizelo a všichni tři sourozenci se společně objali. "Minule mě skoro porazili, tentokrát mám v sobě ale i sílu Rachefa, takže nyní... nás už nic nezastaví, ani ten debilní mimoň!"

***

Po chvíli ticha, které v prezidentské kanceláři nastalo, někdo vykopl dveře. Moldy. "Pardon, musel jsem udělat nějaké... věci." Byl celý rudý, měl rozcuchané vlasy a na košili měl zapnutý každý druhý knoflík. "Já jsem věci!" Pronesl s důrazem na poslední slovo spokojeně Dorado, který šel hned za ním.

"COŽE ?!"

***

704 slov ~

Trochu kratší kapitola, ale snad i tak kvalitní a dobrá. Dorado možná kapku prokecl tajný vztah mezi ním a Moldym. Ups.
Příští bude opět trochu akčnější a krev bude létat do všech směrů.

Seph