Milka se právě ukrýval ve Švýcarských Alpách nedaleko sídla firmy Milky, což byla prý nějaká populární čokoláda, nebo co. Zbudoval si provizorní obydlí z ryzího zlata, ve kterém vyčkával na vhodný okamžik kdy zakročit a ten nastal přesně v tu chvíli, kdy zemřel, tentokrát skutečně a definitivně, Rachef. Bohužel jeho moc byla stále cítit ve vzduchu, což bývalému papeži nedovolilo ani pořádný spánek. Věděl, že teď je silnější než kdy byl, přeci jen ovládá i sílu Ilonky, jen musel objevit všechen její potenciál, který ta dívka naštěstí sama neodhalila. "Jak bylo to proroctví ?" Zeptal se sám sebe a přemýšlel. Slyšel ho před opravdu velmi dlouhou dobu od svého úhlavního nepřítele - Goela Dreana. "Až se starý známý vrátí podruhé, nastane tvůj konec. Až uvidíš mrtvolu v zemi zakopanou bojovat na bojišti, budou padat hlavy. A každou hlavu nasazenou nahradí jiná." Takhle to řekl. Každé jeho slovo si stále pamatoval. I to, jak Goel podivně intonoval některá ze slov, jaký důraz kladl na každé podstatné jméno... i ten jeho pohled se kterým mu to říkal. "Ale má hlava je stále pevně na krku... sice ten krk není můj, ale je na něm. A ty, můj milý kamaráde... ty už čucháš k fialkám ze spoda." Mluvil sám se sebou, ale jeho slova mířila ke Goelovi. Třeba je slyšel, kdo ví.

***

"Takže sestra té mrchy Valasy je mrtvá, ale může se vrátit... to zní zajímavě. A magický rubín ve kterém je síla Iriny i Rachefa zní ještě zajímavěji." Papež se díval na televizi a opět vymýšlel ďábelský plán přičemž se nebál využít všeho, aby dosáhl toho, po čem touží. "Jen kdyby mě od toho rituálu tak nebolela hlava... ten rozkouslý diamant přeci jen nebyl až tak skvělý." I když pil heřmánkový čaj od kořenářky Heřmánkové, bolesti hlavy se nemohl nijak zbavit, rozhodl se tedy na ní vykašlat a jít za svým cílem dobytí planety i přes tuto obří překážku. "S tím rubínem bude ta bolest určitě menší... řekl bych."

***

Igor s Valasou se dostali do vědeckého centra ve Švýcarsku, kde si mysleli, že je nikdo nebude hledat a že jsou v bezpečí. "Takže... teď mě poslouchej, Valaso ! Ten rubín vhodíš do toho roztoku... a pak to promícháš a následně přidáš..." Igor listoval, aby našel příměs, ale když onu stránku našel, jeho monolog byl narušen. "Nic přidávat nebudeš. Možná tak předávat. A to mně." Valasa si připravovala své nože, rubínu a sestry se rozhodně vzdát nehodlala. "Dej mi ten rubín a nechám tě žít. Třeba pro mě budeš moct znovu pracovat." Valasa se hlasitě zasmála. "Trhni si nohou, dědku jeden plesnivej!"

Po chvíli na místě byl jen oblak tmavého kouře a po žádném ze sourozenců nebylo ani stopy. "Cítím, že tu pořád jste." Několik ohnivých koulí proletělo kouřem, ale nic netrefily. "Sakra práce... tak vás spláchnu, když chcete" Kolem papeže se hromadila z obou stran voda a on se s její pomocí chystal oba sourozence trefit a zničit tím jejich neviditelnost. Než však stihnul seslání dokončit, k jeho obličeji se rychle blížil nůž. Zastavit ho nebyl problém, ale bohužel to zkazilo možnou spršku. Valasa se totiž zhmotnila vedle papeže a sérií silných kopů na taktická místa ho ochromila. Na chvíli. Igor se ve formě hyeny blížil, jako by byl Milka jen nějaká mršina. Než ho však Igor mohl dorazit, dokázal papež své tělo pomocí magie zapálit. Jemu se nic nestalo, ale Igora celého spálil. "Ty kreténe!" Valasa raději nechtěla riskovat porážku a místo vychutnání si papežovi smrti si vytáhla dva své nože a chystala se s Papežem udělat krátký proces.

"Dobrého nepálí se říká" Zachechtal se papež a Valasiny nože se začaly ohřívat a pomalu se z nich stávala tavenina. Naštěstí je pustila dostatečně brzo. "Ten dědek je fakt hrozný parchant" Naštěstí ve vědeckém centru bylo hodně oken a tak jedno vykopnout a najít velký, ostrý úlomek skla nebyl problém. "Sklo má tak velkou teplotu tání, že bys mě fakt nasral, kdyby jsi to rozpustil." Rychlostí rozzuřeného býka se Valasa blížila ke svému cíli, ten v klidu nabíjel silné kouzlo, které jednou použil na Hirošimu a tvrdí se o něm, že to byla atomovka.

"Sestro, dávej bacha!" Igor nebyl naštěstí slepý a tak se Valasa dokázala sklem vykrýt a kouzlo vrátit přímo na papeže. Obří svítící koule vlétla do jeho nitra. Jeho kůže zfialověla, následně se zbarvila do zelena a poté byla chvíli žlutá. Valasa se ale ničeho nelekala a ostrý střep po něm vrhla, takže se mu zarazil hluboko do lebky. "Tady jsme skončili. Snažil se, ale lepší zvítězil. Bereme rubín a jdeme okamžitě najít jinou laboratoř." Zanedlouho byla ve vzduchu spatřena dívka s dlouhými bílými vlasy, jak na Fénixovi prolétavá někam do Španělska.

***

Vítězem tohoto souboje byl ale vlastně papež. Ono mocné kouzlo, když se vrátilo k němu a on ho absorboval, ho chránilo a dodávalo mu energii. Proto si střep pouze vyndal z hlavy, rána se hned zahojila společně s poškozeným mozkem a všechna krev se mu vrátila do hlavy. "Už znám vaši techniku boje, drazí... těšte se."

***

V hlavě mu hrála jediná myšlenka, jediné jméno. Věděl, že opět bude potřebovat nějakého pomocníka. Vždy se lépe pracuje ve dvou lidech. To jméno znělo vcelku nevině, avšak o to větším šokem bylo poté setkání s onou nebezpečnou osobou, pro kterou bylo zabíjení zdatných mužů zábavnější než týrání batolat.

V hlavě mu hrálo jediné jméno.
Jediná myšlenka -
Titanius Marlenka.

***

Zavzpomínalo se na starého dobrého Goela Dreana. Schválně kdo si ho pamatuje z prvního dílu ? 😂😂 (Já jo)
Navíc se zde ukazuje další postavička, trošku zápornější a vražednější.

Aaaa taky kdyby měl někdo zájem o charakter ask, tak ať si napíše do komentáře, možná zase na to výhradím nějaké části tady 😁

Ale budu rád za každý jiný komentář, za všechny hvězdičky a kdyby kdokoliv chtěl, klidně mě můžete kontaktovat do soukromých zpráv, ale odepisuju pomalu jako... já.

Seph