"Proč zase já?" Mumlala si tiše Kornelie, sekretářka Moldyho a zároveň i Li Ming s Ilonkou.
"Všechny blbé zprávy musím říkat já. Příště jde ale ten účetní... jak se jmenuje... Bob ! Prostě mu řeknu 'JDI!' a on půjde" při cestě do pracovny Ilonky si nejen rozzuřeně mumlala, navíc jedla sušenku - Big Corny.

"Na Tokio zaútočila Godzilla a kdo jim to řekl ? Já, jasně že já" Jelikož se jmenuje Kornelie, není nejhubenější a miluje tyto sušenky, nebylo obtížné pro ní vymyslet přezdívku a to Big Corny. Jednoduché, vtipné, výstižné.

"Na Titanicu II, který narazil na ledovec, se utopila Moldyho žena Lejdy Gege a kdo za nima šel těch asi pět set pitomých schodů ? No jasně, že já!" Byla opravdu rozzlobená. V Egyptské hrobce se našlo tělo světoznámého archeologa a Moldyho přítele Richarda Roximana a ona byla vyslána mu to říct. "A ke všemu má Ilonka narozeniny... no ty mě roztrhnou jak hada"

Kornelie chvíli plakala, chvíli naštvaně hulákala, chvíli se litovala a chvíli jedla sušenku, až se dostala před dveře Ilončiny kanceláře. Zevnitř slyšela smích, veselou hudbu a už viděla, jak to celé zkazí. "To jestli tohle přežiju, tak už všechno." Jemně zaklepala na dveře a čekala na reakci

Nic.

Opět, trochu silněji zaklepala, ale výsledek stejný. Žádná reakce. To jí už ale doopravdy rozčílilo, strčila si poslední kousek sušenky do pusy, obal hodila perfektním vrhem šikmým do koše a vykopla dveře se slovy "TO MĚ DO PRKENÝ VOHRADY... hm... dobrá sušenka... NIKDO NESLYŠEL KLEPAT ?!"

Hudba se zastavila, spokojený hovor osob uvnitř také a všechny pohledy skončili na ní. "Ehm... dobrý den Moldy... Li Ming... Ilonko... a vy ostatní" Nervózně se zasmála "Já jen... poslali mne sem s naléhavou zprávou."

Moldy si povzdychnul a došel k ní "Takže Kornelie... možná jste si nevšimla, ale právě tu něco slavíme, takže..." vystrčil ji z místnosti a chtěl už zavřít dveře, jenže Big Corny ještě stihla říct "Jde o Richarda Roximana!" a tak jí nakonec přeci jen Moldy pustil dovnitř.
"Tak mluv. Ale rychle !" řekla Li Ming s Ilonkou, dnešní oslavenkyní.

"Ah... nemáte Big Corny ?" Začala nejprve celá hladová Kornelie "Jde o to, že se vydal se svým týmem prozkoumávat Egyptské hrobky."

"Ke elaj oewso dosjaoz, dlcpq oewso goohle ?"
[A tam jako umřel, nebo jako co ?] Zeptala se Qačaw a hned poté se všichni v místnosti zasmáli. Všichni až na Kornelii. "A-ano, zemřel"

Všichni se přestali smát, Ilonka zakřičela "No ty krávo" a Moldy se hluboce zamyslel. "Bylo to v..." Začala Kornelie, ale Moldy to za ní dokončil "V Rachefově pyramidě... že ?"

Tentokrát se pohledy všech přesunuli na Moldyho "Jag to fiž ?" Zeptal se tiše pan Khá, který k němu seděl nejblíže. "Protože... na Valasu si jistě pamatujete, že ?" Všichni přikývli a Kornelie také. Valasa byla velmi známá i pro obyčejné lidi. "Valasa měla dva sourozence a všichni tři se mě pokoušeli v mládí zabít. Pak jsem s Igorem a Irinou bojoval v Rachefově pyramidě, ve které jsem je uzavřel a doufal jsem, že o nich už nikdy neuslyším."
"Tak to se ti fakt povedlo ty Einsteine" Poznamenala Ilonka a Kornelie se zasmála, řekla "Tohle se Ilonce povedlo" a smála se dál. "Sklapni Big Corny" Řekl jen Moldy a když jí tentokrát vyhazoval z pracovny, už mu bylo jedno, že říkala ještě něco o platu za poslední dva měsíce.

"Dakše... co buteme tělat ?"
"To nevím... ale řekl bych, že se proletíme do Egypta" Řekl Moldy a pohlédl na Li Ming, která jen přikývla a hodila mu klíče od jejího soukromého tryskáče. "Lak eoeowjdo ymsmeelp ydo fkenr sldkso" [Ty narozeniny oslavíme asi někdy jindy] A jelikož nebylo moc času a všichni se museli rychle připravit na let do Egypta, měla Qačaw pravdu. Jako vždy.

***

Seph