Následující dny byly pro Hermionu stále stejné, Poppy ji přišla zkontrolovat, Minerva jí dělala společnost, jak jen to šlo a Severus?

Ten se stále neukázal. Jistě, tušila o čem bude chtít mluvit, ale byla vděčná, když to budou odkládat, co možná nejdéle. Nebo si o tom všem nikdy nepromluví. Jo, to by bylo nejlepší.

Naneštěstí pro ni, dnes už byla schopná normálně učit. Ne, že by neučila ráda, ale bála se, že na něj někde narazí. Co už ale nevěděla bylo, že Severus teď na nějakou Hermionu neměl ani pomyšlení...

„Jean, co máš dneska v plánu?" vychrlil ze sebe hned, co vystoupil z krbu a dlaní si smetl pár zrnek popela. 

Oslovená žena sebou leknutím trhla. Absolutně ho nečekala. Ne v tuto hodinu. Bylo teprve sedm ráno sakra! Podívala se na něj s tázavým pohledem, protože tušila, že on její odpověď ani neočekává a bude pokračovat, až se usadí na světlé pohovce. Ten kontrast byl do očí bijící. Jaké bylo její překvapení, když Severus skutečně na odpověď vyčkával. Nevěděla, co si počít, tak šla do kuchyně udělat si čaj a pro Severuse kávu.

„Dneska jsem nijak moc plánů neměla, jen jsem chtěla jít nakoupit a domluvit se v práci. Jinak mám dneska volno. Teď se zeptám já, ano? Co tady děláš takhle brzy ráno a nejsi v Bradavicích?" jala se odpovědi, když za ní Severus došel, aby na sebe nemuseli křičet jak paviáni.

Severus mlčky došel za její záda, sklonil se a vtisknul jeden polibek na její odhalené rameno. Měla na sobě jen košili. Jeho košili. Nedopnutou, to proto ji jedna část, dle Severusova názoru, svůdně sklouzla o něco níž. Objal ji rukama kolem pasu.

„Já mám dneska také volno." zašeptal těsně u jejího ucha, než ho něžně skousl. Jen ušní lalůček samozřejmě, nevěděl, jak jinak by to ucho kousal. Co kdyby ho nakonec ukousl? 

„A co já s tím mám jako dělat?" zeptala se zcela zbytečně, protože moc dobře věděla, co to znamená, její plány se neuskuteční a ona bude trávit celý den v posteli.

„Napadlo mě, že bychom si mohli udělat hezký den. Jen mi dva. Samozřejmě po cestě vyřešíme, co potřebuješ a potom mám všechno vymyšlené a naplánované. Co ty na to?"

Musela v duchu uznat, že ji překvapil, tohle nikdy žádný chlap neudělal. 

„Jak je možné, že máš uprostřed týdne volno, Severusi?" položila další otázku, zatímco mu do dlaní vkládala šálek kávy. 

„Umím si to zařídit." odpověděl jí neurčitě a upil toho lahodného nápoje.

„Jak?" zeptala se podezíravým tónem.

„Byl jsem tak otravný, až mi Minerva řekla, že mám vypadnout." řekl s pokrčením ramen.

„Cože?! Zbláznil ses? Vždyť tě může vyhodit úplně! Okamžitě se tam vrátíš a odučíš si den a budeš se chovat jako člověk!"

„Jeanie, klid ano? Nic se neděje. Je to v pořádku."

„Aha, tak v pořádku říkáš? Podle je v pořádku, že si koleduješ o vyhazov?"

„Nic to není, navíc mám si v brzké době vybrat celou svou dovolenou, tak jsem začal dneska. Co teda? Souhlasíš s tím, že si uděláme hezký společný den?" podíval se jí pronikavě do očí, že neměla šanci ho zkoušet odmítnout, navíc bude celý den s ním.

„Že ty jsi zase na antidepresivech?" zeptala se, když si všimla, že je nezvykle uvolněný a dokonce se jemně usmívá.

„Ne, nejsem."

„Jsi si jistý?"

Severus přimhouřil oči.

„Myslím, že bych to poznal, že jsem si je vzal."

„Takže to přiznáváš?"

„Co? Ne, nic jsem si dneska nevzal." 

Vstal ze židle, kde seděl, a přešel k té úžasné ženě, jež si získala část jeho srdce. Jemně pokrčeným ukazováčkem zvedl její bradu, aby ji mohl políbit. Když se jejich rty spojily, bylo jim oběma jasné, že u toho nezůstanou. Severus pomohl Jean vstát a následně jejich rty rozdělil. Odešel z kuchyně a nechal ji tam. 

Zmatená Jean jen malou chvíli stála, než se odhodlala zjistit, co zase vymýšlí. Kroky ji zavedly do její ložnice, kde se na její posteli rozvaloval ten, jehož hledala do celém domě. Přešla k němu a obkročmo se usadila na jeho boky. Severus ji nepřestával sledovat doslova rentgenovým pohledem. Věděla, že on na rozdíl od ní, potřebuje předehru. Ona ji v dobách, kdy ještě nebyla těhotná, potřebovala taky, ale teď je z ní chodící... No radši nic. Prostě potřebuje sex. Tečka. 

Sehnula se ke svému snoubenci a zlehka ho políbila na rty, pak pokračovala níž, přes bradu ke krku, kde zanechala pár svých značek. Jednu ruku teď zcela zatížila svou vahou, aby měla tu druhou volnou a začala mu rozepínat knoflíčky jeho košile. 

Severus stále jen nehybně sledoval, jak se Jean snaží ho naladit na stejnou vlnu, takříkajíc. Její snaha se zdála být zdařilá. Severus nepotřeboval nějak výrazně popohnat, stačilo ho jen maličko popostrčit. Když se Jean chtěla trochu poposunout, aby svými rty dosáhla na jeho břicho, tak se i s ní přetočil tak, že teď byl nahoře on...