Katherine  

     Sluneční paprsky mě pošimraly na tváři. Teplé, letní paprsky. Byl nový den.

     Posadila jsem se na posteli. Můj zrak spočinul na mé mladší sestře, která ještě spala. Vlastně ona není mladší. Jsme dvojčata, ale pro mě bude vždycky ta malá sestřička. O kterou se musím starat.

    Usmála jsem se nad svou spící sestrou. Byla tak roztomilá. Vím jak nesnáší, když jí to někdo pořád připomíná, ale je to pravda.

     Nohy jsem přehodila přes okraj postele. Mé bosé nohy se dotkly dřevěné podlahy. Milovala jsem ten pocit, když jsem mohla chodit bosa po naší dřevěné podlaze.

    Došla jsem k židli, kde jsem měla své oblečení. Černé vysoké boty, černé kalhoty a bílou košili.

    Tohle oblečení jsem milovala. Moje sestra Lily radši chodí v šatech. A celkově se chová víc jako holka.

    Otevřela jsem dveře od naší komůrky ,ve které jsem s Lily spala. Dala jsem si záležet, aby dveře nezavrzaly. A zase jsem je za sebou zavřela.  

    Ocitla jsem se v místnosti, ve které jsme s mamkou trávili nejvíce času. Ale něco bylo špatně. V pokoji byla zima. V kamnech neplápolal oheň. Ale byl vyhaslý. A touhle dobou domem voněl mamky bylinkový čaj, ale teď jsem nic necítila. Bylo to zvláštní.

    „Mami, ” řekla jsem nahlas.

     Žádná odpověď.

     To je hodně divný, ale třeba mamka šla do lesa na nějaké bylinky.
   
      Došla jsem ke kamenům, ale ta byla úplně studená. Nikde nebylo asi špinavé nádobí, které by ukazovalo, že tu mamka dneska byla.

      Možná v tom hledám moc velkou vědu, prolétlo mi hlavou. Ale to je blbost. Mamka by něco nechala, třeba dopis. Dopis.

     Doběhla jsem je kredenci a hledala nějaký papír, ale nic.

     Hledala jsem ještě deset minut. Ale pořád nic. Tak jsem to vzdala.

     „Počkám tu. Buďto se mamka vrátí a nebo dřív vztane Lily a nějak to vyřešíme, ” zamumlala jsem si pro sebe.

     Vzala jsem si krajíc chleba a sedla jsem se k dubovému stolu.

     Po půl hodině vyšla z našeho pokoje Lily. Její havraní vlasy byly rozcuchané a bílá noční košilka byla pomačkaná.

     „Dobré ráno, ” zívla Lily a posadila se ke stolu. Ruce si položila na stůl a složila na ně hlavu.

     „Dobré, ” odpověděla jsem:„Jak ses vyspala? ”

     „Celkem dobře, ” opět má sestra zívla.

     Chvíli jsme byli ticho. Bylo to dost nepříjemné ticho.

      „Kde je mamka? ”zeptala se Lily.

      A ve mně se uhasil i ten poslední plamínek naděje. Doufala jsem, že mamka řekla Lily kam šla. Ale to jsem se spletla. A asi hodně.

     „Nevím. Někam zmizela....... ”

Ahoj! Tak další kapitola. Je trochu dost nudná ale musí tu být. Jinak by to nedávalo smysl😉.

Doufám, že se vám líbila.

WOLFluci1