Uběhl měsíc po tom co jsem strávila v nemocnici. Zrovna byl víkend a já seděla ve svém pokoji a psala si zápisky.

Někdo mi zaklepal na dveře. ,,Ahoj sestřičko!" ,,Ahoj," řekla jsem a objala svého brášku. ,,Jsem rád, že se doktoři mýlili a ty nemáš rakovinu. "

,,Taky jsem ráda. Ani nevíš jak moc!" vykřikla jsem. ,,Mimochodem zítra máš narozeniny a tak jsem ti něco koupil," řekl bráška a zamával mi s lístky před očima.

,,Brácha přestaň!" vyjekla jsem a chytila ho za zápěstí. ,,Lístky na Cinetube?" zeptala jsem se a mírně se zamračila.

,,Co máš proti lístkům?"

,,Víš co mám proti lístkům!? Někteří YouTubeři jsou totálně...debilní!" ,,Ale notak...usměj se bude to sranda jedeš se mnou."

Otočila jsem se zpět ke stolu. ,,Nemám zájem..." řekla jsem a pokračovala v psaní.

,,Snažil jsem se tě rozveselit.  Vím jak jsi teď se zdravím." ,,Je mi fajn můžu volně dýchat..."

,,Ale máš astma." 

,,Děláš jako bych umírala...já neumírám..."

,,Tak jak potom vysvětlíš, že ti bylo zle a tu krev z nosu."

,,Řeknu ti to takhle...snažila jsem se udržet na stejné váze a proto jsem málo jedla a přehnaně cvičila...přehnala jsem to. Jsem hloupá..."

,,A proč jsi to dělala?" zeptal se bratr a sedl si na mojí postel.  ,,Prostě...nedá se to nějak vysvětlit. Chtěla jsem se líbit jednomu klukovi."

,,Ty myslíš Matěje, že?"  ,,Jo toho myslím, ale pak se odstěhoval...a můj život se zhroutil."

Bratr mě chytil za zápěstí.  ,,Vždycky tu budu pro tebe." ,,Lžeš!  Nikdy jsi tu pro mě nebyl!  Přišel jsi, když jsi se dozvěděl, že ležím v nemocnici!"

,,Omlouvám se sestřičko." ,,Dej mi pokoj. Vypadni!" zakřičela jsem a ukázala na dveře mého pokoje. 

Můj bratr vstal a odešel.  Těžce jsem se rozvalila na postel a na chvíli zavřela oči. 

Ahoj guys oficiálně mě pustili z nemocnice. Kapitoly se budu snažit psát pravidelně.  Psala bych je stále, ale po kanyle mám modřinu přes celé zápěstí takže to docela bolí, ale nebojte kapitoly budou.  :)  a změnila jsem to už neumírá na rakovinou, ale má jen astma.  :)