Procházela jsem davem, až k Matyášovi.  Cestou k němu jsem narazila do jedné hnědovlásky.  ,,Dávej..." zarazila jsem se, když předemnou stala El.

,,Ahoj," řekla.  ,,Nazdar..." řekla jsem podrážděně.  ,,Jaký to je s Matějem!?" vychrlila jsem na ní. ,,O čem to mluvíš?" zeptala se. 

,,Ty víš o čem mluvím!" ,,Fajn...začala jsem s ním chodit, ale já myslela, že jsi na něho už zapoměla."

Zamračila jsem se.  ,,Nezapomněla neznamená, že když se odstěhuje, že na něho zapomenu. Tohle jsi přehnala holčičko!" vykřikla jsem.

,,Nelez mi už na oči!" vykřikla jsen.

***

Se slzami v očích jsem se prodírala davem, až jsem vrazila do mého bratra, který stál u stánku s hrama. 

,,Kam se ženeš!?" ,,Pryč!" vyjekla jsem a vyběhla ven.

***

Bylo pondělní ráno. Moje bývalá kamarádka seděla v zadní lavici společně se Samem a holkama.

Byla jsem zase sama, nikdo se se mnou nebavil. 

Sam nakonec dostal i mojí nejlepší kamarádku. 

***

Po zbytek dne jsem seděla tiše v lavici a hrála si s pravítkem a nepsala žádné výpisky bylo mi to všechno jedno.

Poté jsem se položila na lavici.  Učitelka na mě volala, ale já jí ignorovala.

Ze zadní lavice se stále ozýval smích.  Věděla jsem, že mluví o mě.  Bylo mi mizerně.

***

Po škole jsem se šla projít do parku pomáhalo mi to přemýšlet, ale dneska to bylo jiný. 

Ani pitomá procházka mi nepomohla.  A tak jsem si sedla ke stromu a strčila si sluchátka do uší a poslouchala.

Bohužel můj klid netrval dlouho, protože jsem zaslechla slovenský přízvuk a partu holek, ale nevšimli si mě.

Teda do té doby dokud El neprohodila, že tu sedí nějaký bezďák.  Prudce jsem se zvedla a odešla pryč.