Vešla jsem do třídy a sedla si na své místo.  Moje místo, bylo vždycky uprostřed řady. ,,Fajnový"  holky vždy seděli vzadu a povídali si o klucích.

Dneska si sice bavili o nich...spíš mluvili jen o jednom.  Mluvili o tom novém, který má přestoupit, až z Košic.  Byla to dálka sem do Ostravy.

Překvapilo mě, že chce zrovna se.  ,,Ahoj Verčo!" pozdravila mě kamarádka a objala mě.  ,,Ahoj." ,,Slyšela jsi, že má přijít ten nový?" zeptala se.  ,,Jo.  Hned jakmile jsem přišla tak jsem slyšela," odpověděla jsem a podívala se na ně.

,,Rozumím."

***

Bylo krátce po zvonění a učitelka stála před tabulí a čekala, až se všichni uklidní.  Když bylo ticho tak začala mluvit, ale skoro nikdo jí neposlouchal. 

Za dveřmi jsem slyšela, že někdo běží, pak se dveře prudce otevřeli a v nich stál on. 

,,Ospravedlňte ma...zaspal som."

Chtěl si jít sednout do nějaké volné lavice, ale učitelka ho zastavila.  Postavila ho před tabuli a představila ho. 

,,Sam..." vzdychli holky, když zmínila jeho jméno.  ,,Další školní frajýrek...jako by jich na téhle škole nebylo dost," řekla moje kamarádka.

,,Můžeš si jít sednout dozadu do poslední lavice," řekla učitelka.  Když Sam procházel tak mi kopl do tašky.  ,,Hej!" vykřikla jsem a otočila se na něho.

,,To je idiot!" zavrčela jsem.

,,Ale docela hezký," ,,Ne Eli...je hezký, ale ne tvůj typ to mi věř."

,,Stejně mám přítele," řekla Eliška. Otočila jsem se na něho. Chvíli se díval na tabuli, ale pak se podíval na mě s těma jeho modrýma očima a usmál se.

,,On se na tebe usmál Verčo!" vykřikla Eliška. ,,Hm...jasný."