Hnědovláska slova úředníka příliš nevnímala. Proč by taky měla? Zařizoval, aby se její noční můra stala skutečností. A ona si nemohla vzpomenout kvůli čemu vlastně. Byli spolu šťastní. Žili si život jako z pohádky. Jenže pak se něco pokazilo a z jejich pohádky se stala nekončící noční můra, ze které se Hermiona nemohla probudit.

 Pro okolní svět byli poněkud zvláštní pár. Nikomu to nevyčítala, neboť sama měla zprvu problém tomu uvěřit. Vždycky si myslela, že skončí s Ronem. A ačkoliv Rona milovala, teď už jen jako bratra, ohromně se jí ulevilo, že s ním nikdy nezačala chodit. Místo toho našla lásku tam, kde by to nikdy v životě nečekala. Všichni jí kladli na srdce, aby si dávala pozor, a ona byla dlouhou dobu přehnaně opatrná, než jí její zmijozel ukázal, že stejně jako mají čistokrevní předsudky vůči mudlům, ona má předsudky vůči zmijozelským.

 Prvně se spolu začali bavit ještě před válkou, ale v tu dobu by si nikdy nepomyslela, že si ho jednou vezme za muže. V jednom kuse se handrkoval s Ginny, a protože Hermiona byla většinou přítomna u jejich nekonečných hádek o tom, kdo je lepší ve famfrpále, začal časem obracet svou pozornost i na ni. Byla velmi překvapená, když se s ní opravdu snažil vést rozhovor, a neurážel její původ jako ostatní zmijozelové. Později se začalo stávat, že její společnost vyhledával i bez přítomnosti Ginny, a Hermiona si vůbec nestěžovala. Byl jiný, než její ostatní přátelé. Vždy se s ním tolik nasmála, ale zároveň jej obklopovala tajemnost, která ji k němu přitahovala. Ale ani tehdy, když se z nich stali celkem dobří přátelé, se ani jednou neodvážila pomyslet na to, že by mezi nimi bylo něco víc. Tyhle myšlenky se dostavily, až když opustila s Harrym a Ronem Bradavice. Při hledání viteálů na něj musela neustále myslet. Nesnášela se za to, že si neuvědomila mnohem dříve, co k němu cítí. Co když už teď bylo pozdě? Co když jeden z nich nepřežije válku? V těchto chvílích, kdy myslela na to nejhorší, přemýšlela o tom, že by mu napsala. Ale věděla, že nemůže. Bylo by to zbytečně riskantní a ona nemohla ohrozit jejich práci. Znala svou povinnost. Musela se soustředit jen na to, jinak by neměl budoucnost nikdo z nich.

 Když konečně porazili Voldemorta, byla tolik zaměstnaná pomocí ostatním, že neměla čas se ujistit, že byl v pořádku. Neustále se rozhlížela kolem, jestli ho někde nezahlédne, ale ani jednou se jí to nepoštěstilo a ona začínala panikařit. S myšlenkami, že se mu nejspíše něco stalo, musela vydržet několik hodin, než jí konečně Ginny sdělila, že musel odjet za svou matkou, která se ocitla v nebezpečí, ale v jakém, to už se nezmínil. Rudovláska jí také řekla, že se jí ozve, jakmile to půjde. A tak se Hermiona konečně na malou chvilku uklidnila. V následujících dnech neustále s něčím pomáhala, aby se zaměstnala a nemusela myslet na to, kdy od něj konečně dostane nějakou zprávu.

 Jenže dny začaly mizet jeden za druhým a ona žádnou zprávu nedostala. Celé léto pracovali na obnovení Bradavic, aby se studenti měli v září kam vrátit. Jejich ročníku bylo nabídnuto ukončení s náhradním diplomem, nebo zopakování si celého ročníku a řádného ukončení se zkouškami OVCE. Ron ani Harry se do školy nevrátili, ale ona tuto šanci samozřejmě nehodlala promeškat. A byla za tohle své rozhodnutí vděčná, neboť na cestě do Bradavic se u ní v kupé náhle objevil její ztracený zmijozel. Po cestě jí vyprávěl, jak musel za matkou, protože na jejich sídlo začali útočit Smrtijedi. Ona mu na oplátku vyprávěla vše, co zažila při hledání viteálů a co se přihodilo při závěrečné bitvě.

 Pak už to netrvalo příliš dlouho. První měsíce kolem sebe tančili a na Vánoce už byli spolu. Všichni tvrdili, že jim to přejí, ale každý také vyslovil své obavy, že nemají společnou budoucnost. Oni je ale vůbec neposlouchali. Po dokončení Bradavic šla studovat léčitelství, zatímco on se zaměřil na čarodějné právo. Během studií spolu začali bydlet, a když oba obdrželi své tituly, požádal ji o ruku. A Hermiona samozřejmě souhlasila. Všechno to bylo perfektní. Až příliš.

 „Ještě vás oba poprosím o podpis a budeme definitivně hotoví," oznámil jim postarší muž, čímž Hermionu vytrhl z jejího vzpomínání.

 Blaise se natáhl po papírech s brkem a bez zaváhání se začal podepisovat. Sledovala to s obrovskou bolestí u sdrce. Zoufale moc se snažila potlačit slzy. Copak už ji nemiloval? Neustále se snažila pochopit, co se pokazilo, ale nemohla na nic přijít. Ano, poslední dobou se hádali, ale to přece nebyl důvod pro rozvod. Copak mu ani trochu nezáleželo na tom, co spolu prožili? Nezáleželo mu na ní? Copak mu doopravdy nezáleželo na jejich rodině? To nebyl muž, kterého znala a tolik milovala.

 Když se podepsal, podal jí papíry, přičemž si dal velký pozor, aby se jejich ruce nedotkly. Hermiona spolkla knedlík, který se jí tvořil v krku a převzala si od něj papíry, které v jejích rukách vážily snad tunu. Tohle celé bylo špatně. Stále čekala, že se z téhle noční můry probudí, ale jak se zdálo, tohle byla krutá realita. S roztřesenou rukou se proto rychle podepsala, položila papíry s brkem na stůl, a rychle opustila právníkovu kancelář. Už to nemohla déle vydržet. Pohled se jí zamlžil a ona se rychle přemístila k Potterovým, kde se s pláčem zhroutila Ginny do náručí.

 Byla z ní rozvedená žena. Její pohádka skončila. 

•••

Tak jsme se konečně dočkali!  🖤 Ale věřím, že všichni tady už víte, že u mě neplatí, jak na Nový rok, tak po celý rok. I tak se budu snažit vydávat nějak pravidelně. 

Upřímně, sama nevím, co si o tom mám myslet. 😅 Hrozně jsem se do tohoto nápadu nadchla, ale v realitě to vypadalo tak, že jsem absolutně nevěděla, co mám psát. Prvních 11 kapitol jsem psala rok. Děsné, já vím. Bylo mi líto to nedopsat, a tak s tím stále zápasím, ale jde to podstatně lépe, aktuálně mám napsaných 24 kapitol, a v hloubi duše doufám, že se najde někdo, komu se to bude líbit.