„Rodinu si nevybíráte. Jsou pro vás Božím darem, stejně jako vy pro ně."

 - Desmond Tutu

☆

 Hermiona s úsměvem na tváři pozorovala dění okolo ní. Bylo až neuvěřitelné kolik jich bylo, když se tu takhle sešli opravdu všichni. Byla za to nesmírně vděčná, protože všem těmhle lidem záleželo na jejím malém pokladu. Charlie byl ve svém živlu, neboť se všichni snažili ukrást alespoň chvíli jeho pozornosti a každý mu samozřejmě dal nějaký dárek. To bylo asi jediné, co Hermionu na počtu přítomných trápilo, protože tím, že jich tu bylo tolik, dostal taky Charlie tolik dárků. Byla by nerada, kdyby ho to rozmazlilo. 

 „Kávu?" vytrhl ji z přemýšlení její nejnovější přírůstek do rodiny. Znali se sice jen krátce, ale přišlo jí, že se mezi nimi vytváří silné přátelství, které bude trvat už do konce jejich života. 

 „Ani nevíš, jak ráda!" souhlasila a vděčně si od něj vzala šálek kávy. „Děkuji, že jsi přišel. Znamená to pro mě hodně, jsem si jistá, že jsi měl na dnešní den lepší plány, než oslavu tříletého dítěte," dodala. 

 „To vůbec nestojí za řeč, jsem tu rád," řekl Tom a napil se z vlastního hrnku kávy. „Ne, že by mi to nějak vadilo, ale nemohl jsem si nevšimnout, že tu není žádný alkohol."

 „Dohodli jsme na tom s Blaisem. Sice bychom si všichni dali nejspíš alespoň jednu sklenku něčeho ostřejšího, ale jsme tu hlavně kvůli Charliemu, takže tak," odpověděla na jeho nevyřčenou otázku. Jediným alkoholem tu dnes bylo šampaňské, kterým si připili na Charlieho zdraví. 

 Tom přikývl. „To je hezké."

 „Nepřijde ti, jako bychom se tak trochu vrátili do našich mladých let?" zeptala se s úsměvem. Každý se tu něčím bavil. Navíc vypadali všichni tak nějak bezstarostně, což se jí hrozně líbilo. 

 Tom se rozhlédl kolem a musel s ní souhlasit. Jeden z Ginnyných bratrů, stále si nemohl zapamatovat, který byl který, na ní zrovna předváděl nějaký vtípek a Harry mezitím dováděl s malým Zabinim. Kousek vedle v bazénku s plastovými míčky, který byl evidentně určen převážně pro oslavence, nyní dováděl Hermionin bývalý manžel s dalším Weasleyovcem a ještě někým, koho tipoval na Theodora Notta. 

„Měli bychom se k nim přidat," poznamenal s úšklebkem na tváři a uhnul pohledem, když se jejich směrem otočil Blaise. Zajímalo ho, jestli na něj žárlí. Pokud ano, bylo to naprosto dokonalé, neb k tomu neměl nejmenší důvod. A hlavně by se ukázalo to, co si Tom celou dobu myslí, a sice, že k ní se svými city není úplně upřímný. 

 Jeho úšklebek se jen protáhl a naklonil se k hnědovlásce, aby jí mohl něco pošeptat do ucha, což u ni vyvolalo zvonivý smích, který neunikl hned několik osobám. 

 Blaise, který sledoval celé jejich počínaní se malinko zamračil, ale jen na moment, protože po něm Theodore hodil plastovým míčkem, čímž si získal jeho pozornost a mohl na něj tak nepatrně zavrtět hlavou. Zabini si povzdechl a taktéž po něm hodil míčkem. Theo měl pravdu, nemohl s tím teď nic dělat, a ani to neměl v plánu. Neudělal by scénu nikde jinde, natož na oslavě svého syna. Bolelo jej to? Ano. Ale on nebyl v postavení, aby s tím mohl něco dělat. 

 Na druhou stranu, Draco se musel hodně ovládat, aby po famfrpálovém hráči neskočil hned, jak jí odnesl kávu, natož pak když se až příliš přiblížil do jejího osobního prostoru. Koutkem oka vyhledal Blaise, a opět se nestačil divit, jak je možné, že to bere s takovým klidem. 

 Ginny byla velmi překvapená a absolutně nevěděla, co si o tom má myslet. A protože nikdy neměla žádné zábrany, rozešla se za svou nejlepší kamarádkou, aby si situaci ujasnila. 

 „Pokud mě teď omluvíš, musím se věnovat naší malé hvězdě," řekl Tom a než k nim Ginny stihla dojít, odebral se za Charliem, aby mu mohl předat dárek. 

 „A tomhle bylo o čem?" zeptala se bez okolků rudovláska, když byla u ní a ani se nestarala o to, že její spoluhráč nebyl z jejich doslechu.  

 Hermiona nad její otázkou protočila oči. „Vážně to nehodlám řešit právě dnes, Ginny. Dnes se máme jen bavit."

 Ginny přikývla. „S Tomem se bavíš očividně dobře," dobírala si ji. 

 „No dovol! Já se bavím skvěle se všemi," bránila se Hermiona na oko, protože věděla, že to její kamarádka nemyslí zle. „Musím ti poděkovat. Sice mezi mnou a Tomem nic není a nikdy ani nebude, ale jsem velmi ráda, že jsem měla možnost ho poznat. Rozumíme si."

 „To je hudba pro mé uši," usmála se. „Hlavně, jestli jsi šťastná."

 „A kdo dneska není?" položila řečnickou otázku a objala Ginny kolem ramen. Musela přiznat, že na ni ze začátku byla malinko naštvaná, když se jí snažila Tomovi dohodit, ale teď byla doopravdy ráda, že se poznali, takže se na ni už zlobit ani nemohla. 

 Chvíli tam takhle jen stály a sledovaly dění okolo, než se Hermiona odtáhla a položila teď už prázdný šálek na stolek vedle nich.  „Chtěla bych tu s tebou klábosit déle, ale musím se jít ujistit, že budoucí paní Nottová dostane od Charlieho spoustu pusinek a objetí, než na to zapomenu," oznámila jí, když její pohled zabloudil na miniaturní lokomotivu, ve které se mohl Charlie vozit. Do dnešního dne neměla tušení, že se dá něco takového sehnat. Věděla, že se vyrábějí různá auta, ale o tomhle se jí nezdálo ani v tom nejbláznivějším snu. 

 „To úplně chápu, byla jsem v šoku asi jako všichni ostatní, když to Charlie rozbalil. Doufám jen, že mi tím nechce Daphné ukrást můj titul nejoblíbenější tety," zašklebila se a položila si ruku na ještě téměř ploché břicho. Sice bude za pár měsíců matka, ale o svůj status nejlepší tety rozhodně nehodlala přijít. 

 Hnědolváska se zasmála. „Neboj se, o to jí určitě nejde," ujistila ji a chtěla se vydat za svým synem, ale všimla si, že mu Tom zrovna něco vysvětluje, načež se oba podívali jejím směrem. Čuchala v tom nějakou lumpárnu a nevěděla, jestli by se měla obávat, nebo ne. Ti dva si naposledy něco řekli a Charlie se za ní rozběhl. 

 Hermiona si okamžitě dřepla a roztáhla ruce, aby jí mohl Charlie vběhnout přímo do objetí. „Užíváš si oslavu, broučku?" zeptala se, když mu věnovala pár pusinek na tvář. 

 Malý Zabini horlivě přikývl a chytl ji za ruku. „Pojď, mami," nakázala jí. 

 Podívala se na Ginny, která stále stále vedle nich, ale ta ji jen pobaveně sledovala a pokrčila rameny, tak jí nezbývalo nic jiného, než jej následovat. Zprvu to vypadalo, že ji vede zpátky za Tomem, ale jen kolem něj prošli a on ji věnoval obrovský úsměv plný šibalství, což ji docela znervóznilo. 

 Jakmile kolem něj prošli, nebylo už těžké uhádnout, kam ji Charlie vede. Začínala mít pocit, že je Tom stejný jako ostatní a snaží se ji popostrčit zpět k Blaisovi. A přitom moc dobře ví, jak se věci mají. Jenže teď s tím nic dělat nemohla, a tak si to s ním bude muset vyřídit později. 

 Merlin, ať to dopadne dobře, pomodlila se, když se zastavili před bazénkem, ve kterém si hráli dva zmijozelové a jeden nebelvír.