„Nemá smysl křičet na tvrdohlavého muže, ani jej bít. Jen bude ještě víc trvat na svém."

 - Diana Gabaldon

☆

 Draco zrovna skončil schůzku u Děravého kotle, která byla sice z velké části úspěšná, ale stále nedopadla tak, jak by si přál. Rád dělal kontroly smluv a věci tomu podobné, neboť s tím většinou neměl příliš mnoho práce. Jenže i tak se čas od času stalo, že narazil na problém, jako právě dnes. A jelikož, ačkoliv to nerad přiznával, úplně tak nevěděl, jak tento problém vyřešit, zamířil si to z Děravého kotle přímo do Krucánků a Kaňourů. 

 Trochu znuděně se prodíral knihami o čarodějném právu, když se mu náhle zdálo, že zahlédl známé kadeře, které mohly patřit jen jedné jediné osobě. Okamžitě vrátil knihu, kterou si právě prohlížel, zpět do police a rychlým krokem se vydal za hnědovláskou. 

 „Asi bych neměl být překvapený, že jsem tu na tebe narazil," řekl místo pozdravu, když se zastavil za jejími zády. 

 Hermiona trochu polekaně nadskočila, než se k němu otočila se zamračeným výrazem ve tváři. „Zařizuji poslední drobnosti na Charlieho oslavu," vysvětlila malinko neochotně. Nebyla zrovna nějak extra nadšená, že jej tu vidí a zastesklo se jí po časech, kdy tomu tak nebylo. 

 Blonďák se podíval na knihu, kterou držela v ruce a ušklíbl se. „Myslel jsem, že dárky mají přinést oslavenci potěšení. No, vážně, Grangerová, nemusíš ho týrat už takhle v útlém věku."

 Její zamračení se značně prohloubilo. „Pokud se vracíme zpět k příjmením, měl bys mě alespoň oslovovat tím správným."

 „U Merlina, to byl jen vtip," odfrkl si. „Copak už nechápeš srandu?" 

 Pár sekund jej jen pozorovala, načež se její tvář vyhladila. „Humor ještě chápu, ale poslední dobou nechápu tebe," povzdechla si a rozešla se k pokladně. 

 Draco ji v tichosti následoval. Nechal ji zaplatit a beze slova s ní vyšel ven z krámku. Nevěděl totiž, co by měl říct, ale ještě se nechtěl rozdělit. Ne, dokud na tom netrvala. O čemž nepochyboval, že brzy nastane, a z toho důvodu si musel její společnost užívat, dokud mohl. Bylo to poněkud zvláštní, ale chyběly mu chvíle, kdy spolu mohli být aniž by se pohádali. 

 „Přemýšlel jsi o našem posledním rozhovoru, nebo jsi opět celé dva dny úspěšně ignoroval skutečnost, že jsme spolu mluvili?" zeptala se, ale nepodívala se na něj. 

 „Zase ta stará písnička," zamumlal si pod nosem. Zdá se, že jejich chvíle klidu pominula. 

 Hnědovláska se zprudka zastavila a věnovala mu pohled. Na vteřinu to vypadalo, že na něj začne křičet, ale nakonec pouze rezignovaně přikývla. „Takže ignoroval," šeptla zklamaně a opět pokračovala ve své cestě. 

 „Pojď se mnou k Děravému kotli a můžeme si o tom promluvit," navrhl. 

 Ona zakroutila hlavou. „Nemůžu, musím ještě do Prasinek."

 „Tak zajdeme ke Třem Košťatům, žádný problém," řekl vítězoslavně. 

 Hermiona se znovu zastavila. „Je to problém. Nechci s tebou mluvit, Draco. Už jsem ti k tomu řekla vše a pokud to nedokážeš pochopit, je to tvoje věc. Já už jsem skončila, dobře? Už mě to unavuje a evidentně nemůžu udělat nic víc, abych to napravila, takže jednoduše končím," sdělila mu zcela odevzdaně. Její matka měla pravdu, musela na to přestat nahlížet jako na boj. 

 „Co tím myslíš?" nechápal Draco. 

 „Stojíš si na vedení?" položila spíše řečnickou otázku, než se rozešla pryč. „Nebaví mě kolem tebe být pořád ostražitá. Nevědět, jestli se chováš jako kamarád, nebo máš nějaké postranní úmysly," dodala, když ji opět následoval. To, že jí to připomíná jejich školní léta, vynechala. 

 „Proč to od tebe zní, jak kdybych tě chtěl zabít? Vždyť já s tebou chci jen navázat bližší vztah," bránil se. 

 „Já už to vážně nechci řešit. S tebou to ani řešit nejde! Pořád si trváš na svém a já z toho svého také nehodlám ustoupit, takže se uvidíme až na Charlieho oslavě, ano? Do té doby žádné neohlášené návštěvy," snažila se ukončit jejich rozhovor. 

 Draco už se nadechoval, ani sám nevěděl k čemu, ale než stihl říct něco, čeho by nejspíše pak jen litoval, připojila se k nim další osoba. Žena, kterou tu ani jeden z nich nečekal. 

 „To jsem ráda, že jsem na vás narazila! Hlavně tedy na tebe, Hermiono, ale víš, že tebe vždy ráda uvidím, Draco," pronesla zvonivým hlasem místo pozdravu, zatímco ti dva na ni jen překvapeně hleděli. „Nepřerušuji něco, že ne?" zeptala se, když nikdo nic neřekl. Nemohla si z dálky nevšimnout, že se hádají. Nebo to tak alespoň vypadalo. 

 „Vůbec ne, jen jsme na sebe náhodnou narazili u Krucánků a Kaňourů," odpověděla s milým úsměvem Hermiona, která se vzpamatovala jako první. „Pokud jsi se mnou chtěla mluvit, mohla si poslat sovu," dodala, když plně vstřebala její slova. Byla z této situace poněkud nervózní, neboť to mezi nimi s Dracem nebylo vůbec ideální a k tomu se tu objeví Daphné, se kterou nikdy netrávila příliš mnoho času. Neměly k tomu mnoho příležitostí, když se s Theodorem odstěhovali do Francie. 

 „Taky jsem se to chystala udělat hned, jak budu na hotelu. Celý den tu chodím a nenašla jsem nic, co by se Charliemu mohlo líbit," sdělila jí a její úsměv malinko povadl.  

  „S tím si vůbec nemusíš dělat starosti, jemu udělá radost všechno," řekla s velkým úsměvem, kterému nemohla zabránit, když viděla, jak moc na tom blondýnce záleží. „Pokud bys u něj ale chtěla získat bonusové body, miluje vlaky."

  „Děkuju! Teď už přesně vím, co mu koupit," skoro až vykřikla nadšeně. 

  „Jen to, prosím, nepřeháněj. Myslím se, že už takhle toho dostane víc, než je zdrávo," malinko si postěžovala. To byl vedlejší efekt velké rodiny. Každý by ho chtěl jen rozmazlovat a bylo na Hermioně, aby všechny ukočírovala, což bylo něco v čem vůbec nevyčnívala. 

 Daphné nad tím mávla rukou, čímž jí tak trochu naznačila, že její prosbu nebere na vědomí, ale i tak řekla: „Neboj se. Nechcete někam vyrazit, když jsme se tu takhle sešli? Theodore opět řeší něco s jeho rodinným sídlem, takže nemám co podniknout. Akorát jsem se teď rozloučila s Astorií."

  „To je skvělý nápad, zrovna jsem Hermioně říkal, že bychom mohli zajít k Děravému kotli," vložil se do rozhovoru konečně Draco. 

  „A já jsem mu zrovna říkala, že mám ještě spoustu zařizování. Ale vy dva byste rozhodně měli jít. Užijte si to," řekla a konečně se jí podařilo zbavit se Draca. 

 Příjezd Daphné jí připomněl, jak moc se Charlieho narozeniny blíží, a co všechno je ještě potřeba zařídit. Neměla čas se poflakovat s bývalými zmijozely.