Autor: Readerka005
Počet slov: 314
Text je prologem k příběhu Jako chmýří pampelišek.

Rozhlédl se po trávníku plném rozkvetlých sedmikrásek a pampelišek, aby jednu z nich utrhl. Obrátil se s ní k šedooké dívce, jež měla své krásné plavé vlasy spletené do dvou dlouhých copů, do nichž měla vetknuté sedmikrásky a jasně žlutou pampelišku jí s lehkým úsměvem podal. ,,Teď jsi hotová květinová královna,“ zasmál se, když si ji od něj vzala. Dívka se nad jeho slovy rozpustile zasmála, načež se pampeliška v její ruce počala měnit. Žluté okvětní lístky se jako by kouzlem ve vteřině proměnili v bílé chmýří, do kterého dívka s poťouchlým úsměvem foukla, aby neskončilo nikde jinde, než v jeho tváři.

 ,,Děkuji“ pronesla zvesela, hledíc na uvadající stonek, jenž držela mezi prsty ,,a ty jsi teď hotový Santa Claus,“ dodala se smíchem, načež se zvedla na bosé nohy.

S naoko uraženým výrazem ji následoval. Následně však zvážněl. ,,Pořád si nějak… nemůžu zvyknout. Na tohle všechno,“ ozval se po pár okamžicích ticha, které přerušovalo jen občasné zabručení včely mezi květy a zašustění listí v lehkém jarním vánku. Byl z toho nesvůj a dívka to věděla. Obrátila se k němu, dlaně mu dala na tváře. ,,Vše bude dobré,“ zašeptala konejšivě s laskavým úsměvem ,,je to jen mezi námi. Nikdo, než ty o tom neví, neměj strach,“ usmála se na něj povzbudivě a poodešla kousek dál, k suché třešni, která už nikdy neměla kvést. Položila dlaň na suchou kůru a třešeň jako by náhle ožila. Některá kůra opadala a pod ní už byla nová, světlejší, živá. Na zničehonic oživlých větvích se objevily listy a pupeny, z nichž se následně vyklubaly světle růžové kvítky.

On jen fascinovaně sledoval dívčino dílo. ,,Jsi kouzelná,“ řekl nakonec s jedním koutkem úst pozvedlým v poloúsměvu. Přešel k dívce a ruce jí dal kolem pasu ,,máš pravdu, je to jen mezi námi,“ přikývl, ale na chvíli sklopil oči. Nechtěl, aby v nich dívka viděla pochyby. Pochyby, jejichž příčina je možná navždy rozdělila…