3-První žertík
Když nás naše kolejní profesorka, Minerva, rozzařidla na pokoje, začala jsem si kamarádky hledat i mezi dívkami.
„Jsem Madison Jonasová."představila jsem set rudovlasé dívce s kterou jsem sdílela pokoj.
„Já Lily Evansová."usmála se.
„A já Emily Pricenová."dodala blondýnka, která byla s námi taktéž na pokoji.
S holkama jsme si rozuměla ale více času jsem trávila s klukama.
„Holky? Jdu za klukama."oznámila jsem.
„Za kterejma?"vyzvídaly.
„Poberti."
„Co? Ty se s nimi bavíš?"přivřela nechápavě oči Lily a já se jen ušlíbla a odešla.
S klukama jsme se sešli ve společenské místnosti.
„Tak co máme v plánu?"zeptal se Sirius.
„Já bych chtěla do Prasinek."ušklíbla jsem se.
„Dobrý nápad. Tak kdo je pro zkoumání Bradavickych chodeb a dostání se do Prasinek?"
„Já."všichni zvedli ruce.
„Hele! Dveře!"vykřikla jsem s úsměvem, když jsme narazili nakonec chodby ve které jsme šmejdili.
„Tak jdem."zašeptal Remus a všichni jsme dveřmi prolezli.
Ocitli jsme se v zaprášené místnosti.
Vešli jsme.
Všide byl prach a pavučiny.
Naproti dveřím z kterých jsme vyšli, byly další staré dřevěné dveře.
James je otevřel.
Vedly do hospody.
Podle toho co jsem slýchals od mamky („Hlavně nechoď ke Třem košťatům!") jsme pochopila že to bude tu.
Vyprávěla mi, že to je hospoda... A ona věděla že něco takového by bylo přesně pro mě.
Vešli jsme.
Všichni jsme si všimli krabic s nápisem Ohnivá whisky.
„Zkusíme?"ušklíbl se Sirius.
„Siriusi je nám jedenáct, namítl Remus.
„Reme, odvaž se."plácla jsem ho po zádech a s klukama jsme vzali jednu krabici whisky a s úsměcem jsme odešli zpět do hradu.
Bylo už po večerce a díky Merlinovi si nás Smeták a Smeták dvě nevšimli.
Krabici jsme odložili ke klukům do pokoje.
„Jsem utahaná."lehla jsem si unaveně na Siriusovu postel.
„Tady spím já! Ty máš vlastní Mad!"vyhnal mě Sirius.
Protočila jsem s úšklebkem oči.
Rozloučila se s klukama a vyrazila vstříct milonům otézek.
K holkám do pokoje.
Další kapitola je tu a s ní náš první žertík :D
V příští kapitole bude trošku přesun jo? :D
To se ale všechno dozvíte... :)
Doufám že jste si čtení užili a pa🎇
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro