Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

10-Co skrýváš,Madison?

Zkoprnělá a nešťastná jsem tam stále seděla.
V tu chvíli mne ale něco vylekalo.
„Madison?"byl to ale Siriusův jemný hlas.
Otočila jsem se na něj.
Viděl že jsem měla na tvářívh kapky slz.
„Ta škola brzy odjede... Neměj strach."zašeptal a obejmul mě.
„Jenomže celé tohle mi vše připomnělo."hlesla jsem potichoučku.
„A co všechno?"zeptal se Sirius.
Mlčela jsem.
„Madison já vím, že nám něco důležitého tajíš."
V tu chvíli jsem se ještě víc rozplakala a pevněji Siriuse objala.

V tu chvíli....Co m tekly slzy na Siriusovo rameno. Co jsem vzlykala. A co jsem pevně svírala v náručí Siriuse,se mi v hlavě promítla jakási vzpomínka.

****

,,Madi!"uslyšela jsem a sebou hlásek,kterému jsem se se smíchem snažila utéct,jelikož jsme hráli hru. 

otočila jsem se na usmívajícíhi chlapce a dívku.....A pak jsem si představila,jak jsem ale asi v tu chvíli vypadala já.

V  tu chvíli jsem se opravdu cítila nádherně a tu vzpomínku mi nikdo nikdz vzít nemůže.

Běhali jsme po dětském hřisti a smáli se.

Pak jsme se i houpali na houpačkách a točili na kolotoči.

,,Chytej Mad!"hodila mi míč a já ho chytila.

,,Koukni Mad!"řekl mi a ukázal na překrásného ptáčka co právě proletěl na obloze.

usmála jsem se.

****

Ano.....Jak už jsem říkala.

Minulosti nelze uniknot.

Minulost nejde změnit,...lze se z ní ale poučit.

A já se poučila dostatečně.

****

Mé slzy stále kapaly na Siriusovy záda.

Pak jsem se ale zjeho dlouhého objetí odprostila

,,Madison,co mi tajíš? Co nám tajíš?"

,,Promiň Siriusi ale já ti to opravdu nemohu říct...Teď opravdu ne." utřela jsem si slzy z obličeje a odešla.

****

Možná si říkáte,že jsem se mu tehdy měla svěřit.

Že tehdy to byla ta správná příležitost.

A máte pravdu.

Byla.

A teď zpětně vidím,jak jsem byla hlupá.

Sice bych teď udělala v té situaci něco zcela jiného...Ale pochopte mě.

Já tehdy nemohla.

Sedm let jsem v sobě dusila veliké tajemství.

A celý ten nátlak co jsem v tu chvíli prožívala....

Ačkoliv jsem moc chtěla...Nemohla jsem mu to tehdy prostě říct.

Aloha moji přátelé※
S touto kapitolou jsem docela spokojená... A nebojte :Dbrzy se to dozvíte ;)
Určitě mi napište názor :*

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro